(10.30 hodin)
(pokračuje Zbyněk Stanjura)
Státní rozpočet jako celek se snaží balancovat tři klíčové oblasti, tři úkoly, které podle vlády České republiky má každý státní rozpočet, nebo měl by mít.
Za prvé, udržení sociálního smíru. Když se podíváte na srovnání výdajů v jednotlivých kapitolách, vidíte, že nárůst v této kapitole je veliký, ale oprávněný. Nemůže nás vždycky děsit jenom nárůst o konkrétní částku, ale musíme posuzovat, zda tyto výdaje jsou oprávněné. My jsme si jisti, že oprávněné jsou. Ne všechny sociální výdaje jsou v kapitole Ministerstva práce a sociálních věcí, tak jenom připomenu, skutečnost roku 2021 byla zhruba 763 miliard, návrh státního rozpočtu na rok 2022 758 miliard. Výdaje v rozpočtu po novele 791 miliard a návrh státního rozpočtu pro příští rok 892 miliard. Jinými slovy: mezi lety 2021 a 2023 v pouhém období tří let je ten nárůst přibližně 220 miliard korun za jeden jediný rok.
Druhý pilíř státního rozpočtu, který by podle mě měl obsahovat každý návrh státního rozpočtu, je investiční aktivita státu. Já jsem o tom mluvil před chvílí, když jsem říkal, že plánujeme investice ze státního rozpočtu, že to nejsou všechny kapitálové výdaje veřejných rozpočtů ve výši přes 200 miliard s tím podstatným navýšením podílu ze státního rozpočtu o takřka 50 miliard.
Třetí pilíř, na který nesmíme zapomínat, je deficit a dlouhodobé hospodaření státu. Slýchávám často - a já bych řekl, že i oprávněnou - kritiku, že jsme zatím nepřipravili žádné systémové změny, které by snižovaly strukturální schodek. My si myslíme, že se s tím nedá polemizovat. Jediné, s čím se dá polemizovat, je, že v roce 2022 a bohužel v roce 2023 je tolik vnějších mimořádných okolností, které mají větší naléhavost než velké strukturální změny - protože ono to zní hezky, velké strukturální změny, ale když si to přeložíme do češtiny, znamená to jenom dvě možné věci. Buď zvýšíme daňovou zátěž občanům a firmám, nebo docela razantním způsobem snížíme výdaje státního rozpočtu, jinými slovy, nějakým způsobem omezíme rozsah služeb, které stát poskytuje, ať už občanům, institucím, samosprávám nebo firmám. A když si na to každý z nás poctivě odpoví, tak zjistí, že není složité napsat nějaký takový návrh, ale je velmi složité přesvědčit nejenom většinu v Poslanecké sněmovně, ale přesvědčit naši společnost, že je to potřebné, že je to nutné a že to nepovede ke snížení životní úrovně našich občanů. Berte z tohoto místa v mém vystoupení závazek, že je to věc, které se bude nejenom Ministerstvo financí, ale vláda poctivě věnovat v následujících měsících, a předpokládám, že v průběhu příštího roku přijdeme aspoň s několika změnami, které by pomohly snížit strukturální schodek státního rozpočtu. Ale nebude to jednoduché, nebude to bezbolestné, a budou to provázet velké politické střety. To si musíme přiznat, protože kdyby to bylo jednoduché a bezbolestné, tak už to udělá kterákoliv vláda, aniž bych na kteroukoliv vládu ukazoval prstem, nebo aniž bych na kteroukoliv vládu útočil. Takže pokud k tomu přistoupíme, nebude to rychlé, nebude to jednoduché, ale hlavně, nebude to bezbolestné.
Ale abych nekončil tak pesimisticky. Myslím, že návrh státního rozpočtu obsahuje důraz vlády na všechny tři klíčové priority, o kterých jsem mluvil: sociální smír ve společnosti, investiční aktivita státu a myšlení na to, že musíme přemýšlet o fiskální odpovědnosti a zvažovat každou korunu výdajů státu. Stát nemá žádné vlastní peníze. Stát má jenom to, co vybere od daňových poplatníků, a k tomu dluhy, které vyrábíme díky tomu, že máme deficity státního rozpočtu.
Jsem přesvědčen, že ten návrh odpovídá mezinárodní ekonomické situaci a postavení, které Česká republika v něm zaujímá. Připomínejme si, že nejsme malá země v Evropě, jsme devátá největší země Evropské unie a logicky stojíme v čele těch, kteří se postavili proti Putinovi, i za cenu, že vidíme negativní dopady na evropskou i českou ekonomiku.
Závěrem mi dovolte, abych vás jménem vlády České republiky požádal, abyste v prvém čtení podpořili tyto základní parametry rozpočtu, abychom se mohli věnovat podrobné rozpravě o jednotlivých kapitolách, příjmech a výdajích státního rozpočtu. Děkuji za pozornost. (Potlesk pětikoalice.)
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane ministře, a po dohodě nyní dávám slovo předsedovi vlády Petru Fialovi. Poté vystoupí zpravodaj, pan poslanec Bernard. Pane premiére, máte slovo.
Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Děkuji panu ministru Zbyňku Stanjurovi za představení rozpočtu, samozřejmě za práci, kterou na rozpočtu v této těžké situaci a při obtížných vnějších podmínkách spolu se svými kolegy odvedl, a dovolte mi, abych tento klíčový návrh ještě uvedl a podpořil v širších politických a strategických souvislostech a také z hlediska programu naší vlády, a i podtrhl některé věci, o kterých pan ministr Stanjura tady již hovořil.
Když naše vláda loni převzala správu České republiky, tak jsme měli tehdy zrychlující se inflaci a rozpočet se schodkem 420 miliard korun, a to bylo zásadní, to byly nějaké zásadní parametry pro naše další kroky v rozpočtové oblasti. My jsme k plánování rozpočtu od začátku přistupovali velmi zodpovědně. Neslibujeme nemožné, vždy jsme voličům jasně říkali, co si Česko může dovolit, a co si dovolit nemůže. Proto jsme na tento rok připravili protiinflační rozpočet, šetřili jsme na provozu státu, zmrazili jsme všechny nepotřebné výdaje a pouze díky těmto opatřením na začátku roku, pouze díky tomu, že jsme na začátku roku takto zodpovědně přistoupili k přípravě rozpočtu, tak jsme byli potom schopni kompenzovat nebo zvyšovat důchody, kompenzovat seniorům vysokou inflaci, pomáhat s vysokými cenami energií a investovat do výstavby dopravní infrastruktury. Takto jsme to na začátku nastavili, a to nám vytvořilo tyto možnosti, a takto bychom pokračovali, takto bychom za normálních okolností pokračovali dál, pokračovali bychom úspěšně, kdyby ty normální okolnosti trvaly.
Naneštěstí bohužel ani zdaleka nežijeme v normální době. Od února musíme čelit něčemu naprosto mimořádnému, následkům války na Ukrajině a s ní související energetické krizi. Válka změnila všechno. Problematizuje naši bezpečnost, v uvozovkách samozřejmost naší bezpečnosti, a rozkolísala také světové trhy. Rusko nás každý den vydírá a my musíme narychlo a draze shánět alternativní suroviny, zajistit České republice dostatek energií na příští roky - zmiňoval to tady i pan ministr Stanjura. Občanům a firmám kompenzujeme dopady cen elektřiny a plynu. Platíme výdaje spojené s pomocí uprchlíkům. Navyšujeme investice do vnější i vnitřní bezpečnosti, protože rizika, kterým čelíme, se zvýšila a zvýšila se doslova skokově. A v neposlední řadě také pomáháme Ukrajině bránit se a přežít. ***
