(10.20 hodin)
(pokračuje Zbyněk Stanjura)
Podstatným výdajem státního rozpočtu jsou odvody do fondů Evropské unie, které z letošních 60 miliard narostou na takřka v 65 miliard v příštím roce, nicméně přes toto navýšení zůstáváme a budeme v celém tomto programovacím období, které je až do roku 2027, čistými příjemci. Jinými slovy, dostaneme a vyčerpáme z evropských fondů více, než kolik tam jako stát odvedeme. Často se to opakuje v Poslanecké sněmovně, ze všech poslaneckých klubů jsme si toho vědomi. Máme unikátní šanci čerpat z několika významných evropských zdrojů nejenom v tomto, ale i v příštích třech letech.
Kromě standardních strukturálních fondů máme k dispozici za prvé Fond spravedlivé transformace, kde se spouštějí první výzvy, který má pomoci v transformaci našim nejvíce strukturálně postiženým regionům, a to je Karlovarský kraj, Ústecký kraj a Moravskoslezský kraj. Kromě toho v reakci na covidovou krizi Evropa schválila Recovery and Resilience Facility, to znamená nástroje podpory ekonomiky a oživení, v České republice je to Národní plán obnovy. Tam se za prvé podařilo navýšit celkovou alokaci pro všechny členské země, tím i pro Českou republiku. A je nový nástroj, který vychází, který jsme v Evropě připravili jako odpověď na ruskou manipulaci s trhy, zejména energií, a to jsou peníze, které mají sloužit na snižování závislostí na ruských fosilních palivech, takzvaný REPowerEU. Nám se povedlo minulý měsíc na ECOFINu domluvit rozdělení těchto dodatečných 20 miliard euro. Myslím si, že se nám povedlo změnit ten covidový klíč, protože z Národního plánu obnovy byl takzvaný covidový klíč, z čehož nejvíc čerpaly státy z jihu Evropy, protože tam byl kladen důraz zejména na nezaměstnanost. Nám se povedlo, a myslím, že jsou spokojeni s výsledkem vlastně všichni, protože proti nebyl nikdo z členských států. Nám stačila kvalifikovaná většina a pouze jediný stát se při oficiálním hlasování zdržel. Dostaneme z toho asi 3,3 % a přitom máme zhruba 2,2 % obyvatel Evropské unie. Státy střední a východní Evropy budou více podporovány z tohoto mimořádného zdroje, protože jsou více závislé na ruských fosilních palivech. Považuji to za spravedlivé.
To znamená, tohle všechno jsou mimořádné fondy kromě těch strukturálních, a pokud budeme schopni připravit chytré, efektivní projekty, investujeme do naší budoucnosti, a ještě k tomu za zapojení evropských peněz. Vláda ve spolupráci s mnohými, ať už z veřejného sektoru, či privátního sektoru na tom pracuje. Typicky kdybych se mohl vyjádřit o potenciálních projektech, které by mohly získat podporu právě z REPowerEU, tak je to uvažované rozšíření ropovodu TAL tak, abychom se úplně zbavili závislosti na dovozu ruské ropy, přípravné práce například na horkovod z Dukovan do Brna a vlastně všechny projekty, které budou snižovat závislost na těchto fosilních palivech dovážených z Ruska.
Jak sami víte, Evropa se domluvila na embargu či zákazu dovozu ropy a ropných produktů z Ruska. Nám se povedlo jako České republice vyjednat si výjimku 18 měsíců, která začne běžet od 1. ledna příštího roku. To znamená, máme zhruba rok a půl na to, abychom i ty investiční akce zvládli. Peníze z REPowerEU můžeme použít i na zopakování toho, co se nám povedlo v Holandsku, kde jsme vysoutěžili a získali tři osminy kapacity prvního nově otevřeného LNG terminálu po vpádu Putina na Ukrajinu, a díky tomu máme zajištěny dodávky zhruba v objemu 3 miliardy kubíků ročně. Ono se říká, že to je jedna třetina, ale já předpokládám, že spotřeba bude klesat, že už to nebude 9 miliard, takže může to být kolem 30 až 35 % roční produkce. A naši sousedé, kteří mají přístup k moři, ať už to je Polsko, Německo nebo i dále Nizozemsko, budují další plovoucí terminály, které by měly překlenout období do doby, než budou zprovozněny ty pevné LNG terminály.
A když se podíváme na vývoj světových cen plynu, všechna opatření, která činí Evropa jako celek, vedou k tomu, že zrovna v těchto dnech je dokonce spotová cena, tržní cena nižší než naše uvažovaná zastropovaná cena. Sice nepatrně, ale myslím si, že evropské řešení je nejlepší i pro českou ekonomiku, pro český veřejný rozpočet, protože evropské řešení je nejlevnější. Ano, zůstává před námi zatím nevyřešená otázka zastropování cen plynu na výrobu elektřiny, ne plynu jako obvykle, ale to se intenzivně řeší a existuje naděje, že do konce listopadu bychom v tomhle mohli najít evropské řešení. A zase to bude levnější než 27 národních řešení a 27krát výdaje národního státního rozpočtu.
Takže tolik bylo k platbám do Evropské unie, ale považoval jsem za potřebné říct, že budeme čistí příjemci, a jaké máme šance využít evropské zdroje, pokud budeme schopni připravovat chytré a efektivní projekty.
Poslední věc před nějakým závěrečným shrnutím, kterou chci shrnout, je, říká se tomu zase obsluha státního dluhu. Abychom to přeložili do normální češtiny, je to platba za dluhy, které Česká republika vyrobila po dobu své existence. Mám tady graf, který mi nečiní žádnou radost. Když se podíváme, tak vlastně z nějakých 57 až 58 miliard, které jsme platili v roce až 2012 až 2013 - vidíte, že jsem tady dal celé dlouhé období, že jsem nevybíral jenom dobu, když jsme byli v opozici - pak to klesalo i vlivem příznivých úrokových marží na úroveň kolem 40 miliard. To se v zásadě dařilo držet od roku 2016 do roku 2021. Bylo to někdy těsně nad 40 miliard, někdy těsně pod 40 miliard. Myslím - nebo jsem si jistý, nejmenší částka byla v roce 2019, 39,6 miliardy. Loni to bylo 42,2 miliardy, v letošním roce to odhadujeme na 50 miliard. (Poslankyně Schillerová studuje graf, který ukazuje ministr Stanjura.) Já to pak všem poskytnu, ale určitě. A odhad, samozřejmě je to odhad, můžeme říkat, že to je odhad, ale vychází i z toho, v kterých letech budeme splácet dříve vydané edice státních dluhopisů, je 2022 - 50 miliard, 2023 - 70 miliard, 2024 - 85 miliard a 2025 - 100 miliard. Je samozřejmé, že díky inflaci a růstu HDP procentuální zastoupení těchto výdajů není tak dramatické, ale vidíme stoprocentní nárůst úroků v průběhu jednoho volebního období od roku 2022 do roku 2025.
Já jsem se ve svém úvodním slově pokusil okomentovat nejdůležitější částky, ať už na příjmové, nebo na výdajové straně. Pokud budou nějaké další dotazy, určitě je zodpovím. Předpokládám, že k jednotlivým kapitolám budou vystupovat členové vlády, kteří jsou přítomni a nejsou například na služební zahraniční cestě. Tam se je případně pokusím zastoupit já, protože někteří členové vlády jsou skutečně služebně mimo Českou republiku a nemohou se zúčastnit dnešního projednávání státního rozpočtu v prvém čtení. ***
