(10.10 hodin)
(pokračuje Zbyněk Stanjura)
Já mám s sebou několik grafů, kterými chci dokumentovat - aby to bylo vidět i vizuálně, vybral jsem aspoň ty základní - jaký je vývoj v klíčových ukazatelích. Takže tady vám ukážu - pokud to není moc vidět, tak vám to pak rozešlu elektronicky - vývoj průměrného důchodu.
V roce 2022, to už je poměrně kvalifikovaný odhad, ještě nejsme na konci roku, činí průměrný důchod 18 350 korun měsíčně, podle návrhu státního rozpočtu v roce 2023 bude průměrná výše penze 19 500 a v roce 2024 podle stávajících makroekonomických predikcí to bude 20 265 korun. Jak jsem říkal v jiných příležitostech, když jsem vystupoval v Poslanecké sněmovně, poprvé jsme v praxi vyzkoušeli instrument, který máme dlouho v zákoně, a to jsou mimořádné valorizace důchodů v okamžiku vysoké inflace, a tento mechanismus byl v letošním roce použit dvakrát. Takže to je 672 miliard.
Dalším důležitým velkým výdajem státního rozpočtu jsou platby do systému veřejného zdravotního pojištění. Myslím, že podrobněji se k této položce státního rozpočtu vyjadřovat nemusím, vedli jsme o tom dlouhou debatu celý letošní rok. Jenom připomenu - ukážu graf, a vzal jsem si jako srovnávací základnu rok 2018. Nemá to žádné politické souvislosti, ale myslím, že pět let je minimálně ten střednědobý ukazatel, kdy se můžeme podívat, ať už vládl kdokoliv, jak rostly v jednotlivých kapitolách výdaje.
Když se podíváme na platbu za státní pojištěnce, všichni víme, že příští rok to bude 1 900 korun měsíčně za pojištěnce, celkově 142 miliard. Podívejme se společně na ten graf. (Ukazuje materiál.) A roku 2018 výdaje státního rozpočtu za platby do veřejného zdravotního pojištění vyrostly o více než 100 %. V roce 2018 to bylo zhruba 68 miliard ze státního rozpočtu a v příštím roce to bude podle schváleného zákona a díky tomu, že jsme schválili automatický valorizační mechanismus, umíme si představit, jak ten vývoj bude v dalších letech, a ty částky jsou obsaženy v rozpočtovém výhledu na roky 2024, z 68 miliard jdeme na částku 142 miliard v průběhu pěti let. Jsou tam samozřejmě započtené covidové roky, nicméně ty mimořádné výdaje, které souvisí s covidem, se naštěstí nebudou uplatňovat už v roce 2023, ty okolnosti prostě jsou příznivější pro systém veřejného zdravotního pojištění, co se týče covidové pandemie.
Kapitálové výdaje plánujeme ze státního rozpočtu zhruba 203 miliard korun. Já všem doporučuji odjakživa, protože tam vidíte před mou židlí celou dokumentaci státního rozpočtu, ale myslím si, že pro základní orientaci je nejdůležitější sešit B. Sešit B obsahuje zprávu k návrhu zákona o státním rozpočtu a tam jsou i časové řady a podrobnější zdůvodnění k významným příjmovým položkám rozpočtu a stejně tak k významným výdajovým položkám státního rozpočtu.
A když se podíváme na vývoj investic, vlastně uvidíme to, o čem jsem mluvil v případě evropských fondů, že budeme příští rok v sedle čerpání, to znamená dole, a pro letošní rok byly schváleny investice ve výši 240 miliard, z toho 78 miliard ze státního rozpočtu a 126 miliard z evropských zdrojů, a pro příští rok se ten poměr dramaticky otáčí, kdy bude ze státního rozpočtu na kapitálové výdaje uvolněno 127 miliard. To je historicky nejvyšší částka, zatím byla nejvyšší v roce 2020, kdy to bylo 100 miliard - mluvím o skutečnosti, samozřejmě rok 2022 a 2023 jsou zatím odhady - a z evropských zdrojů pouze 76 miliard.
Pro představu, v letošním roce předpokládáme příjem z evropských fondů na kapitálové výdaje 126 miliard. Jinými slovy, dojde k poklesu čerpání evropských zdrojů na investice o 50,5 miliardy z logických důvodů - nemá to žádnou souvislost s tím, že bychom nebyli schopni čerpat a absorbovat tyto zdroje, ale takřka celý tento výpadek je navržen, pokrytý zvýšením výdajů ze státního rozpočtu, a to o celých 49 miliard proti letošnímu roku. Všichni správci kapitol se na vládě při projednávání státního rozpočtu dušovali, že to jsou realistická čísla a že jsou schopni v roce 2023 tyto peníze efektivně investovat do tolik potřebné - zejména dopravní - infrastruktury. Tolik na vysvětlenou, jak se nám vlastně podařilo zachovat investiční aktivitu státu pro rok 2023. Včera jsme v druhém čtení daňového balíčku debatovali - a vím, že ten návrh má širokou podporu - o zvýšení mimořádných odpisů pro roky 2022 a 2023 a to by zase mělo přispět k investiční aktivitě soukromého sektoru, protože oba dva ty sektory, veřejný i soukromý, jsou velmi důležité pro investiční aktivitu, a tudíž pro ekonomický růst nejenom v letošním či příštím roce, ale i pro roky následující.
Výdaje na platy a ostatní náklady příspěvkových organizací jsou na rok 2023 rozpočtovány v celkové výši 264 miliard a jsou zhruba o 17 miliard vyšší než v roce 2022.
V programovém prohlášení vlády je závazek vlády nejpozději v roce 2025 mít výdaje na obranu ve výši 2 % HDP. Třetí z těch grafů, které jsem si připravil, nám ukazuje od roku 2008 až do roku 2025 výdaje na obranu. Pro příští rok to má být takřka 112 miliard korun, což by mělo činit 1,52 % HDP, čímž se přibližujeme - nebo když vyrovnáváme vlastně v tom období posledních patnácti let rok 2009, kdy to bylo taky 1,52 % HDP, ovšem v té době na to stačilo necelých 60 miliard korun. Stejně tak v tom střednědobém výhledu vidíte plán vlády navyšovat zhruba tempem 20 miliard korun výdaje do obrany v příštích dvou letech tak, abychom se v roce 2025 dostali přibližně na 2 % výdajů státního rozpočtu na obranu, v té době by to mělo činit zhruba 155 miliard korun. Určitě o tom bude mluvit podrobněji paní ministryně obrany a platí to samé, co jsem říkal obecně o kapitálových výdajích. V úzké spolupráci s Ministerstvem obrany dáváme do návrhu rozpočtu a návrhu střednědobého výhledu pouze ty investice, které je realistické uskutečnit v následujících třech letech. Nejsme zdaleka jediná země, která zvyšuje výdaje na obranu. Sofistikované zbraňové systémy se nevyrábějí na sklad. Nestačí, když se někdo rozhodne, že teď uvolníte peníze, objedná to a do několika měsíců má dodávku na svém území. To znamená, i v této oblasti soutěžíme s mnohými našimi spojenci o to, která země bude schopna dříve nakoupit tolik potřebné zbraňové systémy, které posílí obranyschopnost naší země. A já předpokládám, že naprostá většina politických stran a hnutí zastoupených v Poslanecké sněmovně podporuje zvýšení obranyschopnosti České republiky, a tím pádem i zvýšení bezpečnosti našich občanů. ***
