(10.00 hodin)
(pokračuje Zbyněk Stanjura)
Než přejdu k jednotlivým číslům, faktům, argumentům, tak mi dovolte obecnější poznámku k ekonomické situaci, ve které se nachází Česká republika, vlastně všechny evropské země. 24. února letošního roku se podstatným způsobem změnila situace v Evropě. Po mnoha desítkách let vidíme válečný konflikt přímo, který se nás bezprostředně dotýká. Od té doby se ukrajinští občané, ukrajinský lid v čele se svým prezidentem a vládou statečně brání nevyprovokované a nespravedlivé neodůvodnitelné agresi ze strany Ruska. Logickou odpovědí, jednou z logických odpovědí demokratické části světa, nejenom evropských demokracií, bylo postupné uvalení až osmi sankčních balíčků vůči Rusku a také Bělorusku. A pokud takové sankce mají mít smysl a mají mít citelný dopad na ruské hospodářství, je logické, že se negativním způsobem dotýkají občanů zemí, které ty sankce uvalily. Myslím si, že je naprosto jasné, že čím účinnější budou sankce, tím menší bude schopnost Ruska pokračovat v této nespravedlivé válce.
Na evropské úrovni vlastně při každém setkání všech ministrů všech rezortů debatujeme o dopadech této války a sankcí na evropské ekonomiky, a protože jsme malá, otevřená, proexportně orientovaná ekonomika, tak samozřejmě i o dopadech na českou ekonomiku. Zopakuji, co jsem říkal v rozpočtovém výboru, který podle zákona projednával návrh státního rozpočtu ještě před prvním čtením. Kromě válečné operace, která probíhá na Ukrajině, Rusko vede ekonomickou válku s Evropou a s demokratickými zeměmi světa. Když se podíváte například na otázku naplněnosti zásobníků plynu v Evropě - v České republice problém není zdaleka tak veliký jako v jiných evropských státech - zhruba od léta roku 2020 Gazprom systematicky a plánovaně snižoval zásoby plynu v zásobnících, kde si vysoutěžil kapacitu těchto zásobníků. To znamená, byla to minimálně střednědobá příprava na to, čemu říkáme, že Vladimir Putin používá energetické zdroje jako zbraň. Používá je k manipulaci trhu, která vyvrcholila někdy na přelomu srpna a září, kdy jsme viděli nesmyslné, nesmyslně vysoké ceny energií, a byla to až panická reakce trhu na to, jak tím kohoutem, pomyslným kohoutem zavírá, upouští. Sami sledujeme nekonečnou sérii zpráv o takzvaných technických problémech na plynovodech, které vedou z Ruska do Evropy.
Přes to všechno se Evropě i České republice podařilo získat dostatečné zásoby plynu na tuto zimu. Před několika týdny nebo měsíci jsem tady odpovídal na dotaz z opozičních lavic - chci říct, že ten dotaz je legitimní, nijak ho nekritizuji - zda budeme mít dostatek plynu. Dneska mohu zopakovat to, co jsem tady říkal před několika týdny: Ano, budeme mít dostatek plynu na celou zimu a nehrozí to, čeho se ještě někteří v červnu obávali, že bude docházet k nucenému vypínání některých provozů, některých továren, některých podniků. K dnešnímu ránu máme zaplněné zásobníky takřka z 95 %. Jsme na konci října a zásoba je více než 3 miliardy 200 milionů kubíků.
Samozřejmě těmto dobrým zprávám v Evropě napomáhá i dobré počasí, protože pokud vidíme takové počasí, jako je v letošním říjnu, tak to samozřejmě snižuje spotřebu plynu v celé Evropě, a tím pádem i v České republice.
Proč tato fakta uvádím? Protože jak válka, tak odvetné sankce mají dopad na stav evropských ekonomik a na stav evropských veřejných financí. Takřka všechny, respektive všechny rozpočty členských zemí jsou pod obrovským tlakem na mimořádné výdaje, které způsobují zejména vysoké ceny energií a vysoká inflace. Nemůžeme být spokojeni s úrovní inflace v České republice, ale pokud dobře sledujeme statistiky v rámci Evropy, tak pokud použijeme meziměsíční srovnání, tak už nejsme na špici peletonu. U nás vysoká inflace začala dříve a pevně věřím, že budeme patřit mezi první země, kde ta vysoká inflace bude klesat. Tohle všechno se samozřejmě odráží v potřebách výdajů státního rozpočtu. Já pak vlastně okomentuji aspoň některé podstatné navýšení výdajů, které navrhuje vláda pro rok 2023.
A teď k těm číslům. Dneska budeme rozhodovat o třech základních parametrech. První jsou celkové příjmy státního rozpočtu, a to je 1 928 miliard, celkové výdaje státního rozpočtu 2 biliony 223 miliard a navržený schodek státního rozpočtu 295 miliard, který je o 15 miliard vyšší než původně schválený deficit rozpočtu pro rok 2022, ale je o 80 miliard nižší než po schválené novele státního rozpočtu pro letošní rok. O té jsme hlasovali v Poslanecké sněmovně v minulých dnech.
Nejprve k příjmům. Daňové příjmy bez pojistného na sociální pojištění se odhadují na 947 miliard a v daňových příjmech je zahrnuto i těch 100 miliard mimořádných příjmů, o kterých jsme debatovali včera a o kterých budeme debatovat ještě v příštích týdnech. Nechci se vracet k debatě, zda to bylo dobře, nebo špatně, zda je to obvyklé, nebo neobvyklé. Platí to, co jsem říkal včera: Jsme v nestandardní době a ty důvody jsem popsal v úvodu svého vystoupení, tak jsme bohužel museli přistoupit k nestandardnímu projednávání některých zákonů. Platí, že jako vláda předpokládáme, že zákony, které umožňují příjem těchto 100 miliard na mimořádné výdaje, to znamená na kompenzace za zastropované ceny elektrické energie a plynu, budou schváleny v Poslanecké sněmovně a Senátu ještě před závěrečným hlasováním o státním rozpočtu ve třetím čtení.
Dále se počítá s příjmy ze sociálního pojištění ve výši 688 miliard. Já to s dovolením zaokrouhlím na jednotky a nečtu ty desetiny, ale v tomto případě desetiny jsou stovky milionů - abychom si uvědomili, o jak vysokých částkách jednáme a o jak vysokých částkách budeme rozhodovat. A protože jsme v sedle čerpání evropských peněz, kdy se střídají dvě programovací období, tak nejnáročnější, to znamená, že nejmenší příjmy z evropských zdrojů budou v roce 2023 a tam je předpokládaný příjem zhruba 139 miliard. Potom v rozpočtu z technických a historických důvodů máme položku, která se jmenuje příjmy ze zvláštních účtů privatizace, ale to je účet, kam se posílají dividendy ze státních podniků a z podniků, kde má stát majetkovou účast. Takže tady se předpokládá zapojení až 45 miliard.
Pojďme k výdajům. Největší výdaje logicky jsou v sociální oblasti. Já o tom budu mluvit podrobněji, ale když sečtu všechny výdaje, které se označují jako sociální výdaje, ta částka bude větší než bilion korun, přesně 1 020 miliard. Podstatnou část, největší část činí výdaje na důchodové pojištění. Předpokládá se, že příští rok to bude takřka 672 miliard, což činí těch 78 % z výdajů na sociální dávky. A v této částce jsou zohledněné dvě podstatné události, za prvé, standardní zákonná valorizace penzí, a za druhé, poprvé od 1. ledna roku 2023 bude v našem důchodovém systému započteno takzvané výchovné, to znamená 500 korun měsíčně za každé vychované dítě. ***
