(17.10 hodin)
(pokračuje Patrik Nacher)
A tím se vracím třeba k novele zákona o státním rozpočtu na rok 2022, kde se pracuje s těmi 30 miliardami pro podnikatele, ale za mě a za nás, a vy jste to řekl na mikrofon, je to pozdě. Oni to nevyčerpají do konce roku. To znamená, že tady je jasná konkurenční nevýhoda toho, že český průmysl musí hradit dražší elektřinu než ve všech okolních zemích, jakkoliv my ji u nás vyrábíme, dokonce ji vyvážíme! A to tady na mikrofon žádný z jiných ministrů neřekne. Teď tady paní ministryně obrany - není klobouk dolů, ona bojuje za svůj rezort, v pořádku, ale bylo by dobré, aby takhle konzistentně za ty rezorty bojovali tedy i všichni ostatní ministři včetně ministra průmyslu, protože pak tady tedy zachraňujeme jenom zbrojní průmysl, aby nebyl dodatečně zdaněn, ale jiná konkurenční nevýhoda v oblasti drahé elektřiny nám nevadí. Tak to je taková poznámka k debatě, která tady proběhla. (Odmlka pro hluk v sále.)
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já myslím, že je to v klidu, že se slyšíme dobře.
Poslanec Patrik Nacher: Sál je v klidu a já tady na pana ministra, on si pak vždycky ode mě půjčí ty poznámky, protože mám všetečné otázky...
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Víte, že jsem slušnost sama, že nenapomínám pana premiéra, ale mně se fakt nezdálo, že by to bylo tak hlasité. (Premiér Fiala se omlouvá.)
Poslanec Patrik Nacher: Děkuji. Pokud jde o samotný princip, já tady nekritizuji samotný princip zdanění neočekávaného zisku, takhle bych to popsal já. Neočekávané, to znamená něco, co je - nevím, jestli nezasloužené, ale co vlastně opravdu spadlo z nebe, on to také je přesný překlad z angličtiny - tak ten princip je v pořádku, protože jsme v mimořádné době. Co ale já si dovolím na tomhle konstruktivně kritizovat, je jednak procedura a jednak obsah. Ještě před závorkou procedury a obsahu si troufám říct, že výše dodatečného zdanění by nemusela být taková, kdyby se lépe nadesignoval koncept zastropování cen, protože my potom vlastně děláme dvakrát podobnou práci. My to nezastropujeme tam, kde bychom měli, čímž vlastně výrobci, distributoři nejsou motivováni, ta cena se může vyvíjet jakkoliv a stát potom bude doplácet vlastně uměle často navýšenou cenu, která vzniká z burzy, a vlastně těm lidem je to v té chvíli jedno. Oni to nezaplatí jako konzumenti, spotřebitelé, zaplatí to jako daňoví poplatníci. Takže my jim umožníme vyšší zisk, ale pak ho tady vlastně zdaníme, to znamená, ale to je před závorkou.
Ale já se teď budu věnovat proceduře a obsahu. Možná, že ten obsah je důležitější, takže s ním začnu. V tom návrhu, když se podíváte, tak to, co doporučuje Evropská unie, tak se tam bavíme o roce 2022, 2023, určitě ne rok 2024, 2025, takže bych se chtěl pana ministra financí zeptat, proč jsou tam tedy ty roky 2024, 2025, když my opravdu nevíme, jak se to všechno bude vyvíjet? Platí-li teze, že tohle je mimořádná věc, která se sem šoupla ve druhém čtení, aby se dodržela nějaká rychlost, tak proč tady budeme řešit rok 2024 a rok 2025?
Druhá poznámka z hlediska obsahu je: já si troufám říct, že není možné, aby to fungovalo retroaktivně. A tady bych se chtěl zase pana ministra zeptat - jestli mě tedy poslouchá, teď se baví s naší paní předsedkyní, tak já počkám (Pobavení v sále.) - že za mě to nemůže fungovat retroaktivně, nemůže, a proto mě mrzí ta komunikace vlády a vás, protože já jsem jenom za minulý týden zaznamenal dvakrát změnu, nejdřív, že to bude platit i za rok 2022 - načež se podívejte, jak zareagovala pražská burza, ten z vás, kdo obchoduje na pražské burze, ví, o čem hovořím - načež pan ministr financí, za mě správně, to odpoledne popřel a řekl, že ne, načež následující den, tuším, že na Twitteru Pirátů, se opět objevilo, že na tom budou trvat, a tohle stanovisko trvá dodnes. Takže mě by docela zajímalo, když my tady probíráme druhé čtení, jak to tedy vlastně je.
To znamená, že za mě ty parametry se mění v této chvíli za pochodu, a není na tom shoda ani ve vládní koalici, minimálně na úrovni těch veřejných prohlášení. Jestli jste domluveni, tak je to možné, já nevím, ale na úrovni veřejných prohlášení se v tom lišíte, což je opravdu těžko uchopitelné. Pane ministře, to se na mě nezlobte, jak my jako opozice se s tím máme popasovat, zvlášť když jsme ve druhém čtení, takže my nemáme čas mezi prvním a druhým čtením nahlašovat pozměňovací návrhy. My to tady musíme říct na mikrofon, a když to mineme, tak je konec, přece tu proceduru znáte. Ale jak my to máme vědět, když vlastně není úplně jasné, na jakých parametrech se shodla samotná vládní koalice? A to je můj legitimní dotaz, to není útočný, to je legitimní dotaz. Platí to, co jste říkal vy, k tomu já mám blíž, nebo to, co psali Piráti? To je za mě základní dotaz na vás. Nemluvě tedy o tom, že všechny tyhle informace, a to víte, jsou kurzotvorné informace. Teď je 17.16, tak už se neobchoduje na burze, takže vaše případná odpověď to pro tuto chvíli neovlivní na rozdíl od toho, když s tím někdo vyjde v devět ráno, když se otvírá burza, tak je to docela problém. Takže mě by skutečně zajímalo, jestli jsou ty parametry dány a jestli skutečně počítáte tedy, že by se to dělalo i retroaktivně pro rok 2022, což je za mě problém, jakkoliv by se to stačilo schválit ještě v tomhle roce, i přesto je to za mě minimálně nepřímá retroaktivita.
A teď ta procedura. My tady máme, jak správně pan ministr řekl - a tady se za to omlouvám, nemyslel jsem přílepek z hlediska obsahového, to máte pravdu, je to novela zákona o dani z přidané hodnoty, dani z příjmů, řeší se tam to zvýšení limitu pro vznik plátcovství z milionu na 2 miliony a tak dále, to všichni víte, máte to v tom tisku, tohle tady říkat nebudu - ale myslel jsem, že to je přílepek spíš z hlediska principu, nikoliv z toho obsahu, z toho obsahu to přílepek není. To kdybyste třeba přiřadili tamhle k ozonové vrstvě, k tisku 75, to by byl přílepek klasický, ale tady spíš já to beru jako přílepek principiálně, protože to je skutečně velká věc, výběr nějakých 85 miliard korun. Mně přijde, že by bylo férové, aby to projednala vláda, nasbírala informace z připomínkových míst jednotlivých ministerstev. Teď já netrvám, aby to mělo RIA a tak dále, to asi teď, když to takhle spěchá, tak dobře, pak by se to sem dalo do prvního čtení, zkrátili bychom lhůty... Kolikrát už jsme to udělali? U lex Ukrajina několikrát, zkrátí se lhůty na 7 dní, na 7 dní se může zkrátit, a my jsme nikdy tyhle ty věci nevetovali. Ale za těch 7 dní se potom dají načíst rozumné pozměňovací návrhy, nějak to ujasnit, protože tady se skutečně bavíme o věci, která má zásah údajně tedy 85 miliard korun. To není pozměňovák, kde tady je pár desítek milionů. Notabene v té proceduře mně prostě přijde tak trochu zvláštní v tom - to se na mě, pane ministře, nezlobte, to je docela podle mě, až se tady o tom bude hlasovat, jedna z nejzásadnějších věcí, o které budeme hlasovat v nejbližších týdnech - a on to vlastně není vládní návrh de facto, de iure je to vlastně pozměňovací návrh poslance Zbyňka Stanjury, nikoliv vládní návrh. ***
