(15.30 hodin)
(pokračuje Alena Schillerová)
Zítra budeme debatovat státní rozpočet na rok 2023 v prvním čtení, takže já dnes jenom se velmi lehce dotknu, nebudu tady říkat to, co budu říkat zítra. Vy jste se toho nakonec, pane ministře, také dotkl, tak já - to se nedá, ono je to provázané, ono se to nedá od sebe oddělit. Děkuji. Tento příjem je v rozpočtu na rok 2023 už započítán. Já to dlouhodobě kritizuji. Já jsem si dokonce našla - možná to použiji dnes, možná zítra, to je jedno - našla jsem si, kdy jste vy mě kritizoval v roce 2019 - našla jsem si stenozáznam, protože už jste mi to několikrát připomenul - kritizoval za to, že jsem dala digitální daň, jednotky miliard, to víme oba. To jste dokonce i tam řekl, že by si s tím rozpočet poradil, kdyby ten příjem nebyl - to připouštím, že jste tam uznal. S tímhle by si tedy rozpočet neporadil, kdyby to nepřišlo, a i když na rozpočtovém výboru jste mi říkal, že není taková právní úprava, a já jsem tam hned reagovala a říkala jsem, že k posouzení legality a legitimity toho navrženého postupu je potřeba vyjít, a to říkám jako právník, a přítomní právníci určitě tomu budou rozumět, že je potřeba vyjít z účelu. Mluví o tom velmi často i Nejvyšší správní soud ve své poměrně konstantní judikatuře, který zpracování zákona o státním rozpočtu jako klíčového zákona sleduje. Čili zahrnutí daně z neočekávaných nebo mimořádných zisků do položky daně z příjmů právnických osob na straně příjmů státního rozpočtu nemá oporu v současné legislativě, nemá, a v tomto bodě představuje rozpor ze standardizovaným a dosud užívaným procesem přípravy státního rozpočtu i rozpor s právní úpravou stanovující pravidla rozpočtování, a tato pravidla jsme dodržovali my všichni. A ti, kteří tento postup, a znovu teda připomínám, přirovnávají k digitální dani, protože to slyším nejenom od vás, slyším to i od některých vašich... (Poznámka ministra financí.) Nevím, možná mám pocit, někde v Událostech, komentářích, ale nebudu vám sahat do svědomí, tak mně to připomínají vaši kolegové, tak ti, co mi to připomínají, nerozumí rozpočtovacímu procesu. Z toho vás nechci podezírat, protože - znovu připomínám - ta digitální daň byla v řádech nižších miliard korun a nemohlo to, a vy to dobře víte jako ministr financí, ovlivnit výsledek hospodaření, kdyby tam i nebyla. A tento závěr, který tady říkám, a zítra se mu budu věnovat podrobněji, je plně podporován stanoviskem výboru pro rozpočtové prognózy. Výbor deklaruje, a to jste určitě četl - nakonec to bylo deklarováno i v rámci jednání rozpočtového výboru - že daň z neočekávaných zisků, ale také ze zavedení stropu tržních příjmů z výroby elektřiny v úhrnné výši 100 miliard, protože vy jste tady správně rozlišoval mezi národním řešením a tím evropským, které připravuje MPO, ale zahrnuto to už vlastně ve státním rozpočtu je, jako i další věci, které si řekneme zítra - že to nemá oporu v současné legislativě, čímž je to v rozporu s běžným procesem přípravy státního rozpočtu. A zase opakuji, nebavíme se o jednotkách miliard. To bych asi možná v té turbulentní době, kterou jsem zažila i já a zažíváte ji i vy, každý z jiných důvodů, to bych asi nechala bez nějaké zásadnější diskuse, ale toto je 100 miliard, což je skutečně, znovu opakuji, v rozporu s běžným procesem přípravy státního rozpočtu.
Výbor dále konstatuje, že toho času nedisponuje dostatečnými informacemi k hodnocení výše uvedených mimořádných příjmů rozpočtu z hlediska pravděpodobnosti jejich dosažení. Vážení kolegové, toto stanovisko výboru pro rozpočtové prognózy bylo schváleno jednomyslně všemi členy výboru bez výjimky, takže je zřejmé, že v okamžiku, kdy plánované příjmy státního rozpočtu jsou v návrhu zákona o státním rozpočtu konstatovány ryze formálně, aniž by jejich odhad vycházel z reálných skutečností, a to do té míry, že k tomu kompetentním orgánem, znovu opakuji, výborem pro rozpočtové prognózy, není možné stanovit ani v elementární míře pravděpodobnosti jejich dosažení, nelze zaručit, že schválený státní rozpočet bude naplněn. Takže znovu opakuji, kdyby nebyl naplněn z hlediska digitální daně, my jsme pak v nějaké fázi novely už ten příjem, když jsem viděla, že to tady neprosadíme, vyňali. Kdyby nebyl splněn v oblasti digitální daně, což byly jednotky miliard, tak by to státní rozpočet v podstatě téměř nepocítil nebo v rámci plnění státního rozpočtu by to nemělo zásadní dopad. Tady by to zcela zásadní dopad mělo.
Takže za mě nelze v žádném případě připustit, aby příjmy státního rozpočtu byly plánovány na základě právní úpravy, která nejen že nebyla v okamžiku projednávání návrhu zákona o státním rozpočtu schválena, nýbrž v této příjmové položce neexistuje ani elementární shoda ve vládní koalici. Takže já doufám, že to bude ještě nějak vysvětleno, ten pozměňovací návrh. Já nevím, jestli pan poslanec Michálek je přihlášen, nebo není, já to tam nevidím na tabuli, ale věřím, že tedy nějakým způsobem pan ministr financí nám toto vysvětlí a řekne nám, co je vlastně tím návrhem, protože my dneska víme, co je obsahem, a pan ministr to tady odůvodňoval, jeho pozměňovacího návrhu, a nevíme vlastně, jaký je postoj celé vládní koalice.
Takže na základě uvedeného znovu opakuji, že je zřejmé, že schválení návrhu zákona o státním rozpočtu, který kalkuluje s příjmy, které nemají oporu v platné legislativě, a já zítra rozeberu ty jednotlivé položky, tedy příjmy, u nichž není možné kvalifikovaně stanovit pravděpodobnost jejich dosažení, přestavuje za mě zcela rozpočtově neodpovědný postup. A tento přístup odporuje základním zásadám nakládání s veřejnými financemi, které jsou vyjádřeny v zákoně č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, a tedy odporuje smyslu a účelu tohoto zákona, jinými slovy, je nelegální a nelegitimní.
S tímto stanoviskem se shoduje v neposlední řadě také stanovisko Národní rozpočtové rady, která k předloženému návrhu rozpočtu na rok 2023 uvedla, že kvalitní vládnutí je neodmyslitelně spojené s transparentním rozpočtovým procesem a racionální fiskální politikou. Národní rozpočtová rada výslovně uvedla, že - cituji: "Ignorování základních pravidel a principů tvorby rozpočtu povede ve střednědobém horizontu k zeslabení parlamentní kontroly veřejných financí, jakož i kredibility České republiky na mezinárodních trzích." Konec citace.
Navíc, znovu opakuji, pětikoalice - nevím, zda je shodnutá - nedokáže se shodnout ani na finální podobě toho předloženého zásadního a za mě nelegálního návrhu. Znovu opakuji, v systému je pozměňovací návrh poslance Michálka, který předložil svůj pozměňovací návrh jen dvě a půl hodiny po předložení návrhu poslance, ministra financí - ale tady v roli poslance - Zbyňka Stanjury, a tento návrh není založen na drobných úpravách, to by se mohlo stát, že je tam nějaký drobný nesoulad. Tam je v podstatě rozdíl v zásadních politických bodech.
V návrhu se počítá - já bych porovnala ty dva návrhy - se snížením limitu, který je určující pro subjekt daně, případně bank. Já to porovnám. Návrh - budu říkat poslance, pane ministře, omlouvám se - návrh poslance Zbyňka Stanjury počítá s 6 miliardami čistých úrokových výnosů bank, návrh poslance Michálka se 2 miliardami. To přece není malý rozdíl! To je zcela zásadní rozdíl! Dále poslanec Michálek požaduje snížení výšky přirážkové daně, vlastně té přirážky nad korporátní daň, a to ve výši 40 %, kdežto ministr financí v roli poslance Zbyněk Stanjura má ve svém návrhu 60 %. A také zase na tak základním parametru, jako je sazba, je rozpor uvnitř vládního tábora. A už jako absurdní, absurdní vnímám vyjádření poslance Michálka k účinnosti tohoto mimořádného zdanění. Zatímco ministr financí v roli poslance mluví o období 2023 až 2025, poslanec Michálek má ve svém návrhu období 2022 až 2024, čili zpětnou retroaktivitu. Tak jak to tedy zamýšlí vládní koalice? Totální chaos, který je spojen od začátku s tímto návrhem! ***
