(15.40 hodin)
(pokračuje Alena Schillerová)
Před chvílí mi ještě psal - já myslím, že to tady můžu říci, že to není nic - psal mi pan předseda pirátského klubu Michálek, že mi posílá na e-mail, což už udělal, stanovisko Legislativní rady vlády. Já si ho přečtu, jen co dokončím svůj projev. Takže zřejmě, posílal mi to před chvílí, není to tak dávno, ta disproporce není pořád vyjasněna - i to, že dnes nikdo z koaličních klubů neměl tiskovou konferenci, mluví samo za sebe. Já jsem mluvila o tom a snažila jsem se požádat zástupce pětikoalice, když už odmítli můj bod, aby se tady vyjasnila ta situace, která znamenala snížení cen akcií na burze o 31 miliard, tak jsem si myslela, že aspoň vystoupí, že tady vystoupí pan premiér, něco k tomu řekne, protože v podstatě názory, které jsem zaslechla, že snad to není žádný problém, že ty akcie už jsou zpátky na své hodnotě - ale tak je třeba někdo nakupoval. Možná by se na to měla podívat Komise pro cenné papíry, možná by se o to měl někdo zajímat, toto není možné. Když má někdo takovouhle obrovskou odpovědnost vládní, když je někdo tak vysoce postaveným ústavním činitelem, nemůže si plácat - promiňte mi ten výraz, je to výraz lidový, nikoliv hrubý - co se mu zalíbí, prostě nemůže. A bavíme se o lidech, jako je místopředseda vlády, bavíme se o lidech, jako je místopředsedkyně Sněmovny, předseda klubu TOP 09 - to přece není možné. A kdyby aspoň to skončilo, ale to pokračuje dál, pozměňovací návrh poslance Jakuba Michálka je toho jasným důkazem.
To, že dnes nenašli odvahu zástupci koaličních klubů, aby vystoupili na tiskové konferenci a tam se k tomu nějak postavili, je jasným signálem - použiji vaše oblíbené slovo - jasným signálem, že nemáte dohodu o tak zásadní věci, která má ovlivnit příjmy státního rozpočtu, která má pomoci lidem a firmám. Odvahu jste nenašli ani na tiskové konferenci, ani na moji výzvu tady na půdě Poslanecké sněmovny. A to, že nakonec byli označeni novináři jako ti, kteří můžou za chaos, to už jsem tady komentovala a v tuto chvíli už to znova opakovat nebudu.
Čekám k tomu nějaké vyjádření pořád, čekám vyjádření k těm pozměňovacím návrhům. Samozřejmě, kdyby k tomu bylo řádné připomínkové řízení, kdyby tady existovala takzvaná RIA, což musí ke každému daňovému a ekonomickému zákonu být, dopady na ekonomiku u každého takovéhoto zavedení, kdyby k tomu existovaly modelové příklady, kdyby k tomu byly aspoň nějaké výpočty, tak bychom věděli, jak se vlastně na to dívají instituce jako Česká národní banka, jako třeba bankovní asociace. Je jistota, že to nezaplatí nakonec lidé ve zvýšených poplatcích? Je jistota, že to nebude mít dopady, negativní dopady na zdražování úvěrů či jejich částečnou nedostupnost? Je ta jistota? Nevím, nevím.
A znova říkám a znova připomínám a musím se ptát: Pokud chce vládní pětikoalice používat tento nástroj a rozhodla se použít tento nástroj, já opakovaně připomínám - a určitě na mě naváže i můj ctěný kolega Karel Havlíček - že naše hnutí dlouhodobě mluví o nástroji efektivnějším, levnějším. Už v únoru 2022 jsme mluvili o zastropování. Mluvili jsme o tom, aby se nenechaly utrhnout tyto ceny energií ze řetězu, a to přesně se stalo. K zastropování přistoupila pětikoalice v okamžiku, kdy už většina těch cen je prodaných a skutečně za nehorázné ceny, a budeme je platit všichni ze státního rozpočtu. Dokonce Evropská komise - mluvíme o tom druhém nástroji - přišla mnohem dřív s tímto doporučeným řešením nástroje, v březnu 2022, tedy opět v naprosto jiném čase.
My jsme tady měli celou řadu poslaneckých návrhů a myslím si, že kdyby se tehdy zavčas zastropovalo, že jste mohli desítky miliard ve státním rozpočtu ušetřit a mohli jsme i včas diskutovat to zdanění. Myslím si, že toto je téma na diskusi v této těžké době, na diskusi i s opozicí, opakovaně jsme to nabízeli. Ale zásadním problémem byla a je nečinnost vlády. Prostě potom, až za pět minut po dvanácté, hektické přijímání zákonů, zásadních zákonů nestandardním způsobem. Prostě vláda zaspala příchod energetické krize. Nedbala rad, aspoň aby o nich přemýšlela! Tím pádem vláda rezignovala i na řešení dopadů vysoké inflace, která je u nás jedna z nejvyšších, pátá nejvyšší podle posledních čísel. Před námi jsou pobaltské státy a nyní nově Maďarsko. České podniky ztrácí vůči svým konkurentům v zahraničí konkurenceschopnost.
Navíc vzniká velké množství dalších nedořešených otázek. Jakým způsobem vláda chce řešit podnikové energetiky, které tvoří zcela minoritní část trhu, je tam celá řada - a mí kolegové, kteří jsou experti na tuto oblast, mě doplní. Navíc - a pan ministr to tady přiznal - navíc česká vláda zastropovala ceny jen pro malé a střední firmy. Co velké firmy? Jak to dopadne? Čteme denně, že jsou na kolenou. Slyšíme - za mě tedy dost potichu, zástupce Svazu průmyslu a dopravy, myslím, že by měli mnohem hlasitěji křičet, křičí, ale dost potichu - znova opakuji, že jim hrozí krach. Slyšela jsem tady několikrát, že ta pomoc 200 miliard eur z Německa, že určitě k tomu nedojde, že to nejde. Co čteme? Německý parlament to schválil.
Takže kde jsme? Nechci říkat, kde jsme, protože jsem slušná. Znova musím zopakovat, měla tam být takzvaná RIA. Hodnocení dopadů regulace, to všechno by požadovala Legislativní rada vlády, šlo by to tam příslušnými sekcemi expertů, kteří by to posoudili, viděli by to odborníci, šlo by to do výborů. Jak je možné, že mluvím se zástupci profesních komor - nechtěli, abych je tady jmenovala, tak nebudu. Oni mi říkají: My jsme to vůbec nedostali, my se k tomu dostáváme pokoutně. To je prostě špatně, nerozumím tomu. Nerozumím tomu. Vždycky jako ministryně financí jsem měla zájem u každého takovéhoto zásadního nového covidového zákona nebo programu, který převážně procesoval Karel Havlíček, tak jsme měli zájem se všemi mluvit, třeba během dvou, tří dnů, ale jejich připomínky byly pro nás cenné. Navíc jsme se vyhnuli potom zdrcující kritice, která by přišla, protože to nevymyslíte jenom s armádou úředníků. Oni vám pomohou, jsou to experti, ale chybí tam samozřejmě kontakt s tou realitou a s potřebami, které zase naopak znají profesní komory a svazy. ***
