(15.20 hodin)
(pokračuje Alena Schillerová)
Za mě je ten systém zkomplikovaný. V prvním pásmu jsou OSVČ s příjmy do 1 milionu korun ročně bez ohledu na typ samostatné činnosti, dále OSVČ s příjmy 1,5 milionu korun ročně, pokud k alespoň 75 % z nich lze uplatnit 80% či 60% výdajový paušál. Stejně tak jsou v prvním pásmu OSVČ s příjmy do 2 milionů, pokud alespoň k 75 % z nich lze uplatnit 80% výdajový paušál. Ve druhém pásmu jsou OSVČ s ročními příjmy do 1,5 milionu korun bez ohledu na typ samostatné činnosti a dále OSVČ s příjmy do 2 milionů korun, pokud alespoň k 75 % z nich lze uplatnit 80% či 60% paušál. Třetí pásmo... (Otáčí se od pultíku.) Čtyřiceti. Třetí pásmo paušální daně pak bude pro OSVČ s ročními příjmy do 2 milionů bez ohledu na typ samostatné činnosti.
Já už jsem v prvním čtení říkala, že orientace v tom nebude jednoduchá, a myslím si, že celá řada kolegů, bez ohledu na to, zda se jich to týká, nebo netýká, zda se pohybují v této materii, či nikoliv, mně možná neporozuměli, aniž bych je chtěla jakkoliv podceňovat, kohokoliv. A pokud ne, tak si potom budete muset připlatit - ti, kterých se to týká - jen pár tisíc, jen dávám do uvozovek, za daňového poradce.
Takže já toto nepovažuji za zjednodušení. A protože největší výhodou tohoto systému - a já mám zpětnou vazbu lidově řečeno z terénu od lidí, kteří využili paušální daň, že to skutečně je zjednodušení, je právě ta jeho jednoduchost. Takže proto jsem připravila, jak jsem avizovala, dva pozměňovací návrhy, ke kterým se přihlásím potom v podrobné rozpravě, a to: první se týká vrácení pojistného. Tento pozměňovací návrh souvisí se zavedením tří pásem paušálního režimu, ve kterých se platí paušální zálohy, daň z příjmů a veřejná pojistná v různých výších. Návrh zákona počítá s tím, že se poplatník na začátku zdaňovacího období přihlásí do určitého pásma paušálního režimu a následně bude platit paušální obnos, který přísluší dané skupině.
V tuto chvíli je pro podnikatele nastaven ten návrh tak, že pokud jeho příjmy ve zdaňovacím období odpovídají zvolenému pásmu, pak je zaplacenými zálohami splněna jeho povinnost k dani z příjmů a veřejným pojistným. Pokud jsou jeho příjmy ve zdaňovacím období vyšší, než je nastaveno pro zvolené pásmo, musí daň i veřejná pojistná doplatit na úroveň toho vyššího pásma. Pokud však podnikatel zjistí, že jeho příjmy v rozhodném období odpovídají nižšímu pásmu, je mu vrácena část daně, kterou zaplatil prostřednictvím záloh a která převyšuje daň podle tohoto nižšího pásma. Veřejná pojistná se však dle tohoto vládního návrhu nevrací, zůstanou tedy zaplacena ve výši podle zvoleného pásma, i když poplatník dosáhl příjmů pro nižší pásmo. Na to právě reaguje můj pozměňovací návrh, dle kterého by se vracela i část veřejných pojistných přesahující částku odpovídající nižšímu pásmu. Chci jenom pod čarou říct, aniž bych se na kohokoliv vymlouvala, že jsem to konzultovala i v odborných kruzích v oblasti daňových poradců, takže toto skutečně vyplynulo, tato potřeba, i z této debaty.
Co se týče mého druhého pozměňovacího návrhu, ke kterému se zase přihlásím v podrobné rozpravě, ten se týká snížení počtu pásem - to, co jsem kritizovala už od prvního čtení, protože považuji ta tři pásma za zkomplikování systému, a obávám se, že právě tento atraktivní - pro mě doposud atraktivní - institut ztratí svoji atraktivitu. Navrhuji snížení počtu pásem paušálního režimu.
Redukce pásem bude ze tří, které navrhuje Ministerstvo financí a vláda, na dvě. V mém návrhu budou poplatníci, kteří ve vládním návrhu zákona spadají do třetího pásma paušálního režimu, spadat do pásma druhého. Nastavená výše pro druhé pásmo by měla taktéž zůstat stejná. Výše paušálních záloh, daně v paušální výši a paušálních veřejných pojistných navrhovaná pro druhé pásmo zůstává zachována. Tento poslanecký návrh se by se neměl projevit výrazným způsobem na nižším inkasu daňových příjmů, protože samozřejmě počet poplatníků (s) každým pásmem klesá, a za mě reálně sníží komplikovanost a byrokratičnost celého předloženého legislativního návrhu. Ten dopad jsem s vaším svolením konzultovala s kolegy z Ministerstva financí, takže čerpám z jejich propočtu. Tolik standardní politická debata k daňovému balíčku.
A já jsem si ještě před týdnem, nebo možná před více jak týdnem, ať mluvím přesněji, myslela, že tím by to bylo z mé strany, naší strany k novele všechno. Avšak nakonec došlo k tomu, co jsem neočekávala, že diskutujeme dnes a musíme diskutovat také daň z mimořádného zisku, kterou tak, jak nám to představil teď pan ministr v roli poslance, připojuje jako pozměňovací návrh právě k daňovému balíčku. Rozhodnutí neprojednávat daň z mimořádného zisku jako samostatný zákon je podle mého pohledu zcela neakceptovatelné. Považuji to za naprosto nepřijatelné a svým způsobem i zbabělé, protože si myslím, že tak zásadní věc - a já zatím nepředjímám, jaký bude náš postoj, my to budeme debatovat, jsme samozřejmě jako opozice ve velmi nekomfortní situaci, kdy v podstatě máme dnešek na podání pozměňovacích zákonů k něčemu, co je vloženo v systému pár dnů, od pátku, pokud se nemýlím - a byť uznávám, že pan ministr mi před více jak týdnem ten první návrh poslal nebo donesl, tak přece jenom doznal určitých změn od té doby, nehledě na to, že tak, jak jsem avizovala už několikrát, a znovu to tady zopakuji, nevím, který vlastně platí - jestli se přihlásí i poslanec Jakub Michálek, který má v systému poslanecký návrh na daň z mimořádného zisku s naprosto odlišnými parametry. A zdůrazňuji, že parametry jsou politickou věcí a politiku v daňové oblasti v tuto chvíli by měla vláda určitě prosazovat jednotně. Myslím si že mělo dojít aspoň k nějakému zkrácenému - já bych to chápala - připomínkovému řízení. Měla to dostat odborná místa, měla mít šanci mít vliv na tento text, měla to probrat Legislativní rada vlády, mělo to projít třeba i zkráceným, ale řádným legislativním procesem, mělo to jít na výbory. Opozice by neměla mít jenom dnešek na podání pozměňovacích návrhů k tak zásadní změně.
Upozorňuji, že zítra budeme diskutovat státní rozpočet a tento pozměňovací návrh - on to nakonec pan ministr i tady říkal - počítá, že přinese v roce 2023 do státního rozpočtu 85 miliard. To je přece naprosto nestandardní a bezprecedentní narušení. Já jsem se ptala zkušených legislativců, jestli to pamatují za třicet let - nepamatují. Nepamatují! ***
