(15.10 hodin)
Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo paní místopředsedkyně. Děkuji kolegovi za to, že mně umožnil vystoupit jako první. Pane ministře, milé kolegyně, milí kolegové, dnešní diskuse bude relativně nestandardní. Na jedné straně tady máme daňový balíček, který z velké části navazuje a je prací předchozího kabinetu - našeho kabinetu Andreje Babiše - a v rámci kterého zde budeme vést standardní klasickou politickou diskusi, kdy současná vládní pětikoalice navazuje vlastně na kroky naší vlády, za což jsem samozřejmě ráda, ale bohužel tam jsou některé výhrady, o kterých jsem mluvila v rámci prvního čtení a tady je zopakuji, i když ve velké míře ten daňový balíček bude mít a má naši podporu.
Kromě této politicky relativně běžné diskuse budeme diskutovat rovněž poslanecký návrh ministra financí v roli poslance, v tomto případě Zbyňka Stanjury, v rámci kterého za mě zcela bezprecedentně se vstupuje do rozpočtového procesu, kdy jednak - chtěla bych to shrnout - se poslaneckým návrhem chce vytvořit úplně nová kategorie daně, poslaneckým návrhem, za další, se chce vytvořit inkaso daně až ve výšce zhruba 150 miliard - sčítám rok 2023, 2024, 2025, a navíc, za třetí, s těmito miliardami již počítá předložený návrh státního rozpočtu na rok 2023, což je za mě naprosto bezprecedentní jednání, protože hospodaření státního rozpočtu je založeno - včetně tohoto samozřejmě tam jsou další věci, podrobně si to budeme diskutovat zejména zítra v rámci prvního čtení - ale za mě je to založeno na imaginárních 150 miliardách korun na příjmové straně.
Dne 21. října se objevilo poprvé paragrafované znění daně z mimořádného zisku a již dnes, 25. října, jsme v jeho druhém čtení. Jakýkoliv prostor pro diskusi byl absolutně zdecimovaný. To je potřeba, abychom si tady řekli.
Já ale začnu první částí předloženého zákona, kterou jsme tu dnes měli řešit. Je to návrh, kdy Ministerstvo financí na základě projektu, který odstartovala ještě naše vláda, vláda Andreje Babiše, chce zvětšit okruh živnostníků, kteří mohou používat takzvanou paušální daň. Těch věcí je v daňovém balíčku více, ale tato je pro mě asi nejzásadnější. Tito živnostníci - a proto jsme kdysi za naší vlády zaváděli paušální daň - nemusí řešit daňové přiznání, nemusí řešit žádné další výkazy v sociální oblasti, v oblasti zdravotního pojištění. Čili paušální daň představila naše vláda, a hlavně tedy Ministerstvo financí pod mým vedením, jako řešení pro ty, kteří se nechtějí topit v účetnictví a účetních dokladech, kteří nechtějí utrácet nemalé finanční prostředky za daňové poradce nebo účetní poradce a raději se budou věnovat tomu, co opravdu umí, tedy své profesi, nástroj, který je jednoduchý, přehledný, a hlavně funkční. Jedna platba vyřešila povinnosti k dani z příjmů, sociálnímu, zdravotnímu pojištění. Desítky tisíc živnostníků ušetřily díky naší vládní koalici - ale připomínám, že tehdy to mělo širokou podporu i v tehdejší opozici - finanční prostředky, ale především svůj čas. V režimu paušální daně se nepodává ani daňové přiznání, ani hlášení. Nepřijde, není logické, aby přišla daňová kontrola - prostě živnostníci a OSVČ se věnují tomu, co umí nejlépe, ať je to mechanik, který opravuje auta, ať je to švadlena, která upravuje oděvy, ať je to zemědělec, který se má starat o své pole. Mají se věnovat hlavně svému podnikání a jednotlivé subjekty se tedy věnují činnosti, ve které mají komparativní výhodu, a to zvyšuje produkci celého národního hospodářství.
Toto chování je samozřejmě výhodné i pro stát. Je to jistý druh efektivního šetření, který určitě dává smysl. U těchto podnikatelů není co kontrolovat, jestliže nevedou účetnictví, nepodávají přiznání, tak nevidím žádný důvod, co kontrolovat, a šetří své kapacity i stát samozřejmě, který nemusí tím pádem navyšovat byrokratický aparát. To byla cesta, kterou jsme se chtěli vydat, a ta cesta samozřejmě měla několik fází a teď se nacházíme v té fázi druhé.
Naštěstí tedy jsem ráda, že se pokračuje v tomto projektu, už jsem to řekla v úvodu a toto skutečně oceňuji. Základem k tomu, aby se mohla měnit paušální daň a posunout její limit, bylo - a to od počátku jsem takto prezentovala, když jsem tu předkládala ke schválení tento projekt - že naše vláda směřovala k limitu 2 milionů korun, a to jak u paušální daně, tak u povinného plátcovství k DPH. To však v období, kdy jsme předkládali paušální daň, nebylo možné kvůli tehdy platné evropské směrnici o DPH. Několikrát jsme se tady o to přeli s tehdejší opozicí. Proto jsem ještě jako ministryně financí ve vládě Andreje Babiše dlouhodobě prosazovala, abychom dosáhli posunu na 2 miliony povinného plátcovství tak, aby členské země mohly na základě vlastního uvážení rozhodnout o zvýšení... (Odmlka; poslanec Michálek hlasitě hovoří u stolku zpravodajů.) ... o zvýšení limitu obratu pro vznik plátcovství právě...
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Pardon, že vás přerušuji, paní předsedkyně - pane předsedo Michálku... děkuji.)
Poslankyně Alena Schillerová: ... právě až na hranici 2 milionů. A to se podařilo za naší vlády, já jsem byla ráda. Úprava byla schválena, nicméně s platností až od 1. ledna 2025, a toto zvýšení limitu pro registraci DPH je samozřejmě navázáno na zvýšení limitu paušální daně. To byly spojené nádoby, od počátku jsme to takto plánovali.
Ke konci mandátu naší vlády jsem ještě jako tehdejší ministryně financí požádala Evropskou komisi o výjimku pro Českou republiku, aby nemusela na tento termín čekat. To se podařilo a jsem ráda, že pan ministr navázal na tyto kroky, Ministerstvo financí, takže se mohlo hladce pokračovat v tomto snažení a představit tuto novelu, která zvyšuje limit DPH na 2 miliony. Je to něco, po čem podnikatelská veřejnost volala léta, a samozřejmě navázat i na zvýšení limitu pro paušální daň, která v tuto chvíli je do 1 milionu příjmů, a samozřejmě chtěli jsme, aby byla do 2 milionů.
Proč jsme to svazovali, je jasné: jestliže plátce DPH, takzvaný povinný plátce DPH dnes od milionu obratu musí vést určité povinné evidence, je nelogické, abychom zvedali paušální daň na 2 miliony, když od milionu musí být povinný plátce DPH s povinnými evidencemi. Proto bylo důležité svázat tyto dvě novely dohromady. To se stalo, ale za mě - já už jsem to tu kritizovala v prvním čtení - se nastavuje pro paušální daň pro mě nesmyslně systém tří pásem. Tři pásma, která ve skutečnosti ale nejsou jenom tři, ale je jich mnohem více, respektive kritérií je více. Do kterého pásma totiž budete spadat, se nebude určovat nebo nemá určovat podle návrhu Ministerstva financí pod vedením Zbyňka Stanjury, se nemá určovat jen podle příjmu, ale i podle výše výdajového paušálu.
Ovšem ani to neplatí vždy. Například instalatér, který může uplatnit výdajový paušál ve výši 80 %, bude patřit i s příjmem 2 miliony korun do prvního pásma, a tudíž bude odvádět 6 500 korun měsíčně. Na druhou stranu například účetní bude spadat při totožném příjmu už do druhého pásma a měsíčně bude odvádět 16 000, takže téměř o 10 000 korun navíc, protože ona má nárok na jiný výdajový paušál. A nakonec lékař - já jsem vybrala ty tři rozdílné profese kvůli výdajovým paušálům - opět s totožným příjmem 2 miliony bude platit nejvyšší sazbu čili 26 000 korun měsíčně, protože může uplatnit výdajový paušál ve výši 40 %. ***
