(15.00 hodin)
(pokračuje Zbyněk Stanjura)
Když jsem mluvil o tom prvním nástroji, to znamená odvod, který byl z výrobních cen elektřiny, který měl platit od 1. prosince letošního roku, tak tento odvod bude daňově uznatelným nákladem konkrétního výrobce elektrické energie, jinými slovy, o tento odvod si bude snižovat zisk. Jsou to spojité nádoby: čím vyšší bude odvod, tím nižší bude ten zisk, tím nižší bude základ pro windfall tax, tím nižší bude samotná daňová povinnost. Náš konzervativní odhad Ministerstva financí, že zapojením těchto dvou nástrojů, jednoho nedaňového a jednoho daňového ve smyslu záloh, to znamená, bavíme se o příjmech státního rozpočtu, a klasicky příjem státního rozpočtu například v letošním roce vidí tento vývoj daně z příjmu právnických osob - to plnění není pouze v březnu nebo v červnu, kdy se podávají daňová přiznání. Teď pomíjím společnosti, které mají jiný účetní rok než 1. 1. a 31. 12., ale stejně tak je zvýšen příjem z této daně v září a v prosinci, kdy tyto firmy platí zálohu na tuto daň podle poslední známé daňové povinnosti.
Předpokládám, že jsem popsal aspoň základní parametry jak návrhu zákona, který schválila vláda, tak jeho pozměňovacího návrhu. Asi jsem řekl, že i u těch ostatních činností je nějaký vstupní limit, to znamená, u těch, to jsem říkal, které produkují elektřinu, je to ten parametr 2 miliardy korun tržeb v roce 2021 z těchto předmětných činností. U ostatních, těch malých, je hranice 50 milionů, čili nechceme zdaňovat domácí fotovoltaické elektrárny a podobně, proto je tam ten limit poměrně velkorysý, 50 milionů korun.
A co se týče účinnosti, myslím, že jsem odpověděl naprosto jasně. Zákon má být účinný od 1. února 2023 včetně tohoto pozměňovacího návrhu. Ale u toho windfall tax předpokládám, že v roce 2023, a je to tak i v návrhu státního rozpočtu, který začneme projednávat zítra na plénu, protože v rozpočtovém výboru toto projednání už začalo, se počítá s tou částkou 100 miliard korun.
Co je ale důležité a co chci říct k tomu pozměňovacímu návrhu: jedná se opravdu o mimořádné kroky a mimořádné příjmy a s plnou vážností říkám, že vláda bude používat tyto peníze podle schváleného rozpočtu, to je samozřejmé, ale pouze na mimořádné výdaje. Tato daň nemá a nesmí sloužit k tomu, abychom například snižovali strukturální schodek, k tomu jsou jiná opatření. Říkám to zcela otevřeně, aby to bylo úplně jasné, že mimořádné příjmy budou použity pouze na mimořádné výdaje. Odhadujeme ve světle znalostí, které máme v září a v říjnu letošního roku, potřebu kompenzací u zastropovaných cen zhruba na 100 miliard korun. To nejsou jediné náklady, které slouží... Například zastropování - kromě té konkrétní částky je i vynulování plateb za obnovitelné zdroje. I to je mimořádný výdaj a mimořádné opatření, které bude platit 16 měsíců od 1. září letošního roku do konce roku 2023. V dluhové zprávě k tomu pozměňovacímu návrhu je i podrobněji uveden odhad příjmů této daně v letech 2023, 2024 a 2025.
Děkuji za pozornost. V této chvíli to bylo celé úvodní slovo.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Usnesení výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 254/1.
Prosím, aby se slova ujal zpravodaj rozpočtového výboru. Původně jím byl pan poslanec Vojtěch Munzar, ten je všem ze zdravotních důvodů řádně omluven. Zastoupí ho tedy pan poslanec Havránek a o tomto se nehlasuje, neboť se nacházíme v druhém čtení. Prosím tedy pana zpravodaje, aby nás informoval o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jiří Havránek: Děkuji za slovo. Krásný den, kolegyně, kolegové. Dovolím si zde zastoupit nemocného kolegu Vojtěcha Munzara, jemuž přeju brzké uzdravení. Rozpočtový výbor tedy projednal na své schůzi tento návrh zákona 1. září letošního roku. Shodou okolností i zde jsem zastupoval kolegu Vojtěcha Munzara.
Co se týče nejprve diskuse, jež proběhla k tomuto návrhu zákona, myslím, že zejména se diskutovalo právě v oblasti nastavení parametrů paušální daně. Paní kolegyně Schillerová tehdy avizovala, že předloží nějaké pozměňovací návrhy, dva z nich jsou v systému. Dále v tuto chvíli v systému nalezneme celkem 12 pozměňovacích návrhů. Co se týče toho, co přijal rozpočtový výbor ve svém usnesení, je to jeden pozměňovací návrh skupiny poslanců zastoupené právě panem kolegou Vojtěchem Munzarem jako prvním z předkladatelů a právě tento pozměňovací návrh se týká limitů pro podávání přiznání k dani z příjmu. Prostřednictvím tohoto návrhu se navrhuje zvýšit minimální výši zdanitelných příjmů poplatníka daně z příjmu fyzických osob pro vznik povinnosti podat daňové přiznání podle § 38g odst. 1 zákona o daních z příjmů z dosavadních 15 000, respektive v návrhu obsažených 25 000, na 50 000 korun. Obdobné změny navrhované v ostatních dotčených ustanoveních jsou pak důsledkem jejich provázanosti s touto částkou. To tedy byl nejdůležitější bod 120. usnesení rozpočtového výboru.
Dále jsem byl zmocněn já, respektive pan kolega Munzar jako zpravodaj, k tomu, přednést takto usnesení našeho výboru. Kolegyně, kolegové, těším se na následující diskusi a děkuji zatím za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane zpravodaji. Prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. A pan ministr ještě chce, tedy s přednostním právem...
Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: (Vstupuje do řeči.) Moc se omlouvám, jenom doplním několik čísel. Když jsem říkal, že ten návrh zákona je ve prospěch daňových poplatníků, dovolte, abych to kvantifikoval odhady Ministerstva financí. Zvýšení ročního limitu z 1 na 2 miliony je odhad dopadů, to znamená snížení příjmu státu 10 miliard korun, z toho 6,4 miliardy na úrovni státního rozpočtu, 2,6 miliardy na úrovni obcí a 1 miliarda na úrovni krajů, takže to je plus 10 miliard ve prospěch daňových poplatníků.
U parametrických změn DPH předpokládáme pozitivní dopad pro daňové poplatníky, to je negativní pro státní rozpočet minus 180 milionů korun. U daně z příjmu to zvýšení limitu pro paušální daň nedělá tolik, jak občas čtu v otevřené debatě. Odhad je 600 milionů korun pro veřejné rozpočty, z toho 500 milionů na úrovni státního rozpočtu a 100 milionů na úrovni obcí, žádný dopad na rozpočty krajů, a u daně z příjmu u mimořádných odpisů je to vlastně jenom rozložení nákladů v čase, nicméně z dlouhodobého hlediska je to rozpočtově neutrální, ale v roce 2023 je negativní dopad 6,3 miliardy korun při daňových přiznáních z roku 2022, z toho 4,1 miliardy na úrovni státního rozpočtu, 2,2 miliardy na úrovni obecních a krajských rozpočtů, a v roce 2024 je ten negativní dopad pro státní rozpočet, ale pozitivní pro daňové poplatníky 9 miliard korun, z toho 5,8 miliardy na úrovni státního rozpočtu a 3,2 miliardy na úrovni místních rozpočtů. Když těchto několik čísel sečteme, zjistíme, že ve prospěch daňových subjektů, pokud to Poslanecká sněmovna a Senát schválí, bude v příštím roce plus zhruba 17 miliard a v roce 2024 plus 20 miliard, takže za ty dva roky 37 miliard ve prospěch daňových poplatníků, v neprospěch státního rozpočtu zhruba dvou třetin a jedné třetiny v úrovni rozpočtů obcí, měst a krajů.
Omlouvám se, že jsem takhle doplnil to úvodní slovo, ale chtěl jsem, aby to zaznělo i na záznam, zpráva o dopadech těchto pozitivních opatření pro daňové poplatníky do veřejných rozpočtů.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře, a nyní otevírám obecnou rozpravu, do které se s přednostním právem přihlásil původně jako první pan místopředseda Havlíček, ale dává přednost paní předsedkyni Aleně Schillerové s přednostním právem. Prosím, máte slovo. ***
