(14.50 hodin)
(pokračuje Zbyněk Stanjura)
Myslím, že je správné, abych v této chvíli v úvodním slově zmínil i pozměňující návrh, který jsem podal do systému minulý týden, který se týká windfall tax. Jenom zopakuji, že to nebylo součástí původního návrhu zákona, já myslím, že to všichni víme, ale pro pořádek, ať to je ve stenozáznamu, aby to bylo jasné. Ten důvod je jednoduchý. Když jsme připravovali daňový balíček, v té době teprve vznikaly úvahy o zavedení daně, windfall tax v angličtině, daně z mimořádných zisků, válečné daně... těch názvosloví se samozřejmě objevilo poměrně hodně, my tomu říkáme česky daň z neočekávaných zisků.
My jsme čekali na evropské řešení, které ale přišlo z jiné oblasti než jen z oblasti daňové. Musíme si říci, že vlastně národní státy, a myslím, že se to týká všech států Evropské unie, kompenzují různými způsoby vysoké ceny energií jak pro domácnosti, tak pro podnikatele. Obecně platí, že nejtěžší je vymyslet způsob pomoci velkým firmám. U těch ostatních se to v minulých týdnech podařilo, na řešení velkých firem ještě nadále pracujeme. Pokud k takovému řešení dojdeme, nebude to formou změny daňových zákonů.
Členské státy dostávají do rukou dva možné nástroje. O obou se v otevřené debatě mluví jako windfall tax, já je tedy rozliším českým názvoslovím, aby nedošlo ke zmatení pojmů.
První nástroj, který není daňový, je, že na národní úrovni mohou členské státy stanovit maximální cenu u výrobců a všechno nad maximální cenu výrobci mají odvádět do státního rozpočtu ke kompenzaci vysokých cen energie. Všichni víme, že ta cena je stanovena na 180 eur za megawatthodinu. V této chvíli finalizují expertní jednání. My se v této chvíli kloníme k tomu, aby tento odvod byl stanoven rozdílně podle různých zdrojů, které mají elektrárny. To znamená, různě bude stanovena tato cena - nebo ten cenový strop - pro odvod, pro elektřinu vyráběnou z jádra, jiná pro vyráběnou z větrných elektráren, fotovoltaických elektráren, u hnědého uhlí budou dva typy, to znamená, to budou pánevní hnědouhelné elektrárny a ty ostatní, při výrobě z biomasy a podobně.
A druhý nástroj, který máme v tomto návrhu, je vlastně daň z nečekaných zisků, která se může charakterizovat jako doplněk daně z příjmů právnických osob.
Já bych prosil v té debatě, abychom to nesměšovali. První opatření, o kterém jsem mluvil, nemá charakter daně, protože to by musel schválit ECOFIN - jednomyslnost, protože v daňové oblasti platí jednomyslnost, má to charakter povinného odvodu. To nařízení to umožní od 1. prosince letošního roku a usnesení vlády směřuje k tomu, aby od 1. 12. 2022 tyto odvody byly stanoveny, ale bude to bezesporu vyžadovat novelu energetického zákona a následně vydání nařízení vlády.
Mohu říci, že na tom intenzivně pracujeme ve spolupráci se všemi relevantními výrobci elektrické energie v České republice. Ten odvod, tu hranici, ten odvod chceme stanovit cost plus, česky náklady plus přiměřená marže. Nechceme tímto opatřením uvrhnout kteroukoliv firmu, kteréhokoliv výrobce do ztráty, protože stejně by státu nezbylo nic jiného než tu ztrátu vyvolanou nařízením státních orgánů kompenzovat.
U windfall tax - jsme u té daně z nečekaných zisků, u přirážky z daně právnických osob - je několik možností. Obecně se nabízí jako první sektorová daň. Tu jsme jako vláda odmítli jako princip řešení, takže my adaptujeme vlastně všechny obory, kterých se to týká z evropského nařízení. Je to těžařský sektor, týká se to černého uhlí, ropy, zemního plynu a výroby ropných a koksárenských produktů, pokud příjmy z těchto činností v roce 2021 přesahovaly více než 25 % příjmů konkrétních společností.
Za druhé jsou to subjekty výroby a obchodu s elektřinou a plynem a velkoobchod s kapalnými a plynnými palivy, pokud měl daný subjekt nebo skupina, jejíž je součástí, příjmy z těchto činností, to je důležité říci - ne příjmy ze všech činností skupiny, ale pouze z těchto činností, v roce 2021 alespoň 2 miliardy příjem. To není zisk, abych to vysvětlil.
A za třetí, a to už nepodléhá evropské legislativě, to je, jak říkáme poctivě, to je to národní řešení, týká se to bank. Pokud byly v roce 2021 roční čisté úrokové výnosy alespoň 6 miliard korun, jinými slovy, to by se týkalo velkých bank. Je jich šest, pokud mne paměť neklame. U těch menších a u těch o něco větších než menších, které jsou nějak formálně klasifikovány jako střední, z důvodů stability bankovního sektoru nenavrhujeme toto zdanění. Když se podíváte na ty čisté úrokové výnosy těch největších bank, vidíte, že to dlouhodobě je vysoké číslo, a k těm ziskům dochází díky vysoké inflaci a díky vysoké dvoutýdenní reposazbě, která v tuto chvíli činí 7 %. Moji kolegové na Ministerstvu financí udělali předběžnou rešerši, jak dochází ke zdanění bank v Evropě a v Evropské unii. Tam pomíjíme sazbu z příjmů právnických osob, která je u nás opravdu nižší než zejména v západních členských státech, tak skoro všichni členové eurozóny, ne Evropské unie, přistupují nebo přistupovali k nějaké formě bankovní daně. Byly různé metody, ale skoro všichni členové.
Musíme říci, že převážnou většinu tohoto roku byla základní úroková míra v podstatě na nule a v posledních týdnech Evropská centrální banka zvýšila svou základní úrokovou míru na 1,25 procentního bodu. Kdybychom si modelovali, kdyby ta základní úroková míra v této chvíli byla i v České republice, určitě nenavrhujeme daň z neočekávaných zisků v bankovním sektoru.
Včera z veřejných zdrojů, myslím, že jsme to přečetli mnozí z nás - nevím, jestli to byla zpráva, nebo nějaký rozhovor - četl jsem o předpokládané ztrátě ČNB v roce 2022. Z informací, které byly včera publikovány, vyplývá, že ČNB v té vysoké ztrátě - což není žádná katastrofa, abych to hned uvedl na pravou míru - je způsobena tím, že na úrocích - protože dnes ta 7% sazba, ale v některých měsících byla nižší - vyplatí ČNB komerčním bankám letos 180 miliard korun. Tam vzniká ten neočekávaný zisk, protože těch 180 miliard korun nevzniká v důsledku lepších služeb, než má konkurence, zvětšení počtu zákazníků a podobně. Samozřejmě že banky mají úrokové náklady, proto pracujeme s pojmem čistý úrokový výnos, což je mimochodem povinná součást výročních zpráv bank, a každý z nás, když si s tím dá práci, si to může nastudovat, jak to bylo v minulých letech. Takže to jsou subjekty, kterých by se to mělo týkat.
Základ daně - tady vycházíme z evropského nařízení, to znamená, spočte se průměrný zisk za roky 2018, 2019, 2020 a 2021, ten se navýší o 20 % a pouze ta částka, která bude vyšší než těch 120 % průměrného zisku za poslední čtyři roky, bude základem daně pro daň z mimořádných zisků. Navrhujeme sazbu 60 % a období uplatnění roky 2023 až 2025.
Hned vám vysvětlím, jak budeme pracovat s rokem 2022 podle tohoto pozměňovacího návrhu. Pro rok 2022 si ty společnosti vypočtou daň, podají daňové přiznání, ale nebudou platit daň za rok 2022. Je to pouze základ pro zálohy, jak je normální - pro daně právnických osob se platí zálohy podle zaplacené daňové povinnosti v posledním zdaňovacím období. ***
