(14.40 hodin)
(pokračuje Zbyněk Stanjura)
Za druhé reagujeme - já bych řekl - na oprávněné připomínky zejména z menších firem. Měníme parametry pro podání následného kontrolního hlášení z 5 pracovních dnů ode dne doručení výzvy správce daně do datové schránky plátce na 17 kalendářních dnů ode dne jejího dodání. Myslím si, že to je pomoc zejména těm poctivým, kteří zprávy v datových schránkách otevírají ihned a nevyužívají institut fikce doručení. A zejména v menších firmách, kdy je buď externí účetní, nebo jeden či jedna účetní, někdy těch 5 kalendářních dnů činilo problémy, a i spolehlivý daňový poplatník měl občas problém, jak to vyřešit, pokud tato nebo tento účetní byli zrovna na dovolené nebo na nemocenské, a je tam jeden člověk, tak je velmi problém. Těch 17 kalendářních dnů je naprosto dostačujících. Ono se to v zásadě příliš nemění, protože když si sečteme fikci doručení, k tomu dáme 5 pracovních dnů, fikce doručení je 10 dnů, 5 pracovních dnů plus sobota, neděle, kalendářně do kupy je to 17, ale vytváří to přátelštější prostředí zejména pro ty poctivé, kteří mohli z administrativních důvodů učinit nějakou chybu v podání kontrolního hlášení.
A stejně tak se snižují pokuty, které vznikají ze zákona v případě pozdního podání, respektive nepodání kontrolního hlášení pro živnostníky, společnosti s ručením omezeným, kde je fyzická osoba jediným společníkem, a plátce - vlastně čtvrtletní plátce - DPH, to znamená, je to opět snížení pokut zejména těm nejmenším daňovým poplatníkům.
Tohle jsou vlastně ty základní změny v oblasti DPH.
Co se týče zákona o daních z příjmů, největší změnou je změna limitu pro možnost využívání paušální daně, která když byl limit pro povinnou registraci DPH 1 milion, stejný limit byl pro možnost využití paušální daně. Pokud v zákoně o DPH zvyšujeme limit na 2 miliony, tak bych řekl, zcela logicky i zde zvyšujeme limit na 2 miliony. Zavádíme tady tři pásma a vím, že tento návrh vzbuzuje kontroverze či protinávrhy. Ten důvod je poměrně jednoduchý. Účelem paušální daně není snižovat daňovou zátěž, ale snížit byrokratickou náročnost, a pokud bychom měli ambici stanovit jednu jedinou sazbu pro živnostníky, kde výdajový paušál může být 80, 60 nebo 40 %, a současně ty příjmy byly od 0 do 2 milionů, tak každý z nás posoudí, že velmi těžko je najít něco, co by bylo adekvátní těm mezním situacím. Takže pokud si vezmu mezní situaci, že někdo má například výdajový paušál 80 % a příjem 2 miliony... Respektive naopak, pokud má někdo příjem kolem půl milionu, 600 000, výdajový paušál 80 tisíc (procent?), tak z toho platí velmi nízké daně i bez institutu paušální daně. Pokud to porovnáváme s poplatníkem, který by při 40% výdajovém paušálu měl příjem skoro 2 miliony, tak je vlastně nemožné stanovit jednu hodnotu tak, aby přiměřeně odpovídala oběma těmto - a přiznávám - mezním situacím. Takže v zásadě pro ty, kteří budou mít i v příštích letech příjem do 1 milionu stejně jako v letošním roce, se nemění vůbec nic. Pro ty klasické živnostníky, to znamená, jak jsou většinou chápáni OSVČ, to jsou ti, kteří mají 80% výdajový paušál, se nemění také nic, návrh v celém pásmu až do 2 milionů stanovuje stejný odvod. Ale u toho 60% a 40% - máme další dvě pásma - v tom případě u 60% výdajového paušálu je to nad 60 %, nad 1,5 milionu, omlouvám se, a u toho 40% výdajového paušálu je to při příjmech nad 1 milion, a pak nad 1,5 milionu je to to třetí pásmo.
Ale respektuji, že budou podány pozměňovací návrhy v této oblasti. Je to legitimní debata a o výsledném tvaru paušální daně rozhodneme v závěrečném třetím čtení. Myslím si, aspoň jsem nezaznamenal zatím z otevřené debaty, že by někdo zpochybňoval ten samotný princip, že limit pro paušální daň bude zvednut na 2 miliony, a to je ta klíčová informace. O tom, jak nastavujeme parametry, je legitimní debata v Poslanecké sněmovně. Já jsem se pokusil vysvětlit důvody, které vládu, nejprve Ministerstvo financí a pak vládu jako celek vedly k návrhu těch tří pásem.
Dále řešíme takovou dlouhodobou věc, která se podle mě řešila i v minulém volebním období a pravděpodobně z časových důvodů se nestihla dotáhnout do platného, účinného zákona, to je osvobození příjmu v podobě bezúplatného nabytí spoluvlastnického podílu na nemovité věci od obce, pokud tato obec na výstavbu této nemovité věci získala dotaci ze státního rozpočtu mezi lety 1995 - slyšíte dobře - 1995 až 2007. Myslím, že to je vstřícný krok vůči mnoha daňovým poplatníkům, kteří, já bych řekl, že oprávněně, nerozuměli, proč by měli platit další daň.
Pak se zvyšují - takhle, důležitá věc je prodloužení mimořádných odpisů. Je to vlastně věc, kterou jsme společně schválili v minulém volebním období na dva covidové roky - 2020 a 2021. Ono se to osvědčilo, je to ve prospěch investiční aktivity firem, takže tyto mimořádné odpisy prodlužujeme do konce roku 2023. Pokud zazní otázka, proč ne dále, tak je ve vysokém stupni projednávání, a brzo už půjde do vlády, nový zákon o účetnictví, který bude nově definovat od 1. ledna roku 2024 odpisové skupiny a délku odepisování. Takže tímto návrhem, pokud ho Poslanecká sněmovna a Senát schválí, vyřešíme období do účinnosti nového zákona o účetnictví, kde budou jiným způsobem nastaveny odpisové skupiny a doby odepisování.
Dále se zvyšují částky ročního příjmu, do kterého se nemusí podávat daňové přiznání. Obecně je to z 15 000 na 25 000 korun ročně a v případě poplatníka, který má jinak příjmy ze zaměstnání, se ta částka zvyšuje z 6 000 na 10 000 korun.
A potom věc, která je podle mě také potřebná - osvobození odměny za výkon funkce člena volební komise. Tito lidé vlastně zaručují a přispívají k tomu, že máme férové volby, ty odměny nejsou nijak vysoké a přijde nám administrativně, ale i jinak zbytečné, aby odměny za to, že někdo dobrovolně ve svém volném čase vykonává zodpovědnou funkci člena volební komise, byly zdaněny.
Dále se novelizuje zákon o opatřeních v oblasti daní v souvislosti s konfliktem na Ukrajině, který jsme přijali společně v první polovině letošního roku, a dopřesňujeme nějaké věci. Tak za prvé, odstraňujeme povinnost podat daňové přiznání, pokud by vznikla jenom z důvodu uplatnění odpočtu na dar zastupitelskému úřadu Ukrajiny. Víte, že zastupitelský úřad Ukrajiny zorganizoval sbírku na pomoc Ukrajině, do které se ohromujícím způsobem zapojila veřejnost, a myslím si, že je správné, že pokud by to byl jediný důvod, proč by konkrétní občan měl podávat daňové přiznání, tak je dobré je této povinnosti zbavit.
Další návrh, který reaguje na to, že poskytujeme solidární příspěvek těm domácnostem, které se dobrovolně rozhodly ubytovat ve svém domě nebo bytě ukrajinské uprchlíky, takže jednoznačně říkáme, že příspěvek pro solidární domácnost poskytovaný za toto ubytování se nebude počítat do příjmů manžela a poplatníci - nebo manželky - a poplatníci kvůli tomu nepřijdou o slevu na manžela či manželku. Opět si myslím, že to, že někdo prokazuje dobrou vůli, ubytuje ukrajinské uprchlíky ve své domácnosti a za to dostává nějakou část stanovenou zákonem, není důvod, aby přišel o slevu na svého manžela či manželku.
Pak dochází k novele daňového řádu, to znamená, dochází k zúžení povinnosti podávat daňová přiznání a další formulářové podání při správě daní elektronicky tak, aby se nově netýkala fyzických osob nepodnikajících, i když mají zpřístupněnu datovou schránku, takže necháváme volbu. Já bych to všem doporučoval, aby využívali možnost elektronického podání, ale nebude to povinnost, pokud se jedná o osoby, které nepodnikají, a přitom jim vzniká daňová povinnost, zdanit příjmy, které mají z jiných oblastí než z podnikání, například z pronájmu a podobných věcí. ***
