Zároveň to, co by jim umožňoval český cizinecký zákon nebo evropské právo, aby si na území České republiky požádali o azyl nebo si požádali o víza dočasného strpění - oni to nevyužívají. Nevyužívají to z toho důvodu, protože pakliže by si požádali o azyl v České republice, museli by se zde zdržovat a nemohli by si už požádat až do vyřešení žádosti v jiném členském státu Evropského společenství, a to oni nechtějí. To znamená, my opravdu pro ně zatím jsme pouze průchozí destinací.

Co s tím? Spousta věcí, tady řekl pan ministr vnitra, ano, je spousta věcí, která je v jednání, v řešení, jsou ze strany České republiky činěny určité kroky. My na bezpečnostním výboru jsme se ptali, některé otázky nám byly zodpovězeny, ale opět já se i také připojuji k tomu, že bychom si o tom měli tady pohovořit v rámci klasického bodu, abychom otevřeli rozpravu k této věci, a myslím si, že to je v zájmu jak levice, tak pravice, protože se to opravdu týká bezpečnosti České republiky. Říkal jsem, že máme samozřejmě i nějaká řešení.

Já bych vám chtěl jenom říci, kolik nás vlastně znovuzavedení kontrol na státních hranicích podle vyjádření, které jsme získali ze strany vedení policie, stálo. První týden znovuzavedení kontrol na státních hranicích za Slovenskem, kdy se tam vlastně dávala ta obrovská množství policistů, kteří tam museli dojíždět, to znamená, náklady na benzin a náklady na stravu, náklady na nějaké ubytování, nás stálo 20 milionů korun - prvotní odhadnuté náklady. Pakliže po týdnu jsme zjistili, že opravdu dochází k obrovskému záchytu osob, je to víc jak 200 běženců každý den, což je obrovské množství, a je to, jak říkal i kolega Vondráček, prostřednictvím paní předsedající, možná jenom 20, někdo říká 30 % lidí, kteří přes naše území prochází, protože československá hranice má řádově 300 kilometrů a nelze opravdu tam na každých 50 metrů postavit nějakého policistu. To znamená, počet těch osob může mít násobně větší, a protože jsou zachytáváni i ve vnitrozemí, logicky je větší. Finanční prostředky byly vyčísleny tedy na 20 milionů korun s tím, že po 10 dnech hrozilo to, že ukončíme tuto činnost na hranicích a policisté se vrátí zpátky, znovuzavedení kontrol se přeruší a vlastně se vrátíme do bodu nula a 20 milionů korun vyletělo komínem, když to řeknu lidově. Na základě toho bylo řečeno, že takto to nelze. Vyhodnotilo i vedení policie a ministerstvo vnitra, že je to určité bezpečnostní riziko pro Českou republiku, a rozhodli jsme o prodloužení o dalších 20 dnů.

Schengenský hraniční kodex hovoří o tom, že členský stát sám může rozhodnout o prvních 10 dnech a může ještě rozhodnout o těch 20 dnech. Maximum je 30 dnů. To znamená, dalších 20 dnů, počínaje od 28. 9., tady do 28. 10. máme tedy nějaký legislativní rámec, kdy budeme tedy aplikovat znovuzavedení kontrol na státních hranicích a teoreticky 28. říjnem 2022 by znovuzavedení kontrol na státních hranicích mělo skončit. My jsme se s tím nechtěli smířit, tak na bezpečnostním výboru jsme se ptali prvního náměstka ministra vnitra pana Nováčka, co se s tím dál dá dělat, protože máme příklad praxe z Rakouska, které v nějaké míře provádí znovuzavedení kontrol na státních hranicích mezi Německem a Rakouskem, a prosím vás, aplikuje ho už dva roky. Aplikuje ho už dva roky. Dá se požádat notifikací, kdy česká vláda požádá Evropskou radu o další prodloužení na nezbytně nutnou dobu, po kterou je potřeba. My jsme zavázali usnesením bezpečnostního výboru - a to šlo napříč koalice, opozice - Ministerstvo vnitra, aby začalo činit kroky k této notifikaci, abychom pokračovali v kontrole na česko-slovenské hranici, v znovuzavedení kontrol na státní hranici se Slovenskem i po ukončení toho 20. dne. Těch 30 dnů dohromady je odhadnutý náklad z rozpočtové rezervy státu na 110 milionů korun. To je z mého pohledu docela velká částka.

V okamžiku, kdybychom tedy 28. října znovu tam hraniční přechody a zelenou státní hranici vyklidili a vlastně se vrátili do bodu nula, a tady je to, proč bych chtěl, abychom otevřeli tento bod, protože já samozřejmě navrhuji i určité řešení. Dám pouze na zvážení tady kolegyň a kolegů, zda by opravdu nestálo za to, v souvislosti s tím, že máme migrační krizi, která jen tak nekončí, máme pochodně svobody, které z Afriky nám pomaličku a jistě putují a doputují do Evropy, je to 20 až 50 milionů lidí, kteří jsou někde v Africkém rohu připraveni na pochod, máme tady pokračující válku, konflikt rusko-ukrajinský, kdy samozřejmě teď na podzim, zejména když tam dochází k tomu šílenému bombardování, ti lidé budou utíkat z místa zasažení, bojů a budou žádat o víza dočasné ochrany opět na území České republiky. Zaregistroval jsem, že víza dočasné ochrany pro ukrajinské příchozí by měla končit v únoru, ale už jsme zaregistrovali, že Evropská unie říká, že se jim to prodlouží o rok. Ono to může být prodlouženo až o další dva roky a můžou přicházet další lidé.

V kontextu toho všeho se domnívám, že kdybychom zahájili diskuse o znovuzavedení cizinecké policie jako útvaru s celorepublikovou působností, mohli bychom vyčlenit opět ty síly a prostředky z teritoriální policie pod správu Ředitelství služby cizinecké policie Praha. Neměnilo by se nic na ochraně vnější schengenské hranice, to znamená na ochraně pěti mezinárodních letišť na vnější schengenské hranici v České republice, neměnilo by se nic na kontingentu našich policistů, kteří jsou vysíláni, protože ti už jsou pod křídly Ředitelství Služby cizinecké policie v Praze, na vnější schengenskou hranici. Neměnilo by se nic tak složitého v záchytných zařízeních pro umístění cizinců, která jsou primárně určena pro jiné cizince než pro občany Sýrie a běžence z Ukrajiny, jenom bychom sjednotili opět tyto útvary pod jednu správu a domnívám se, že by došlo zejména k... snížily by se určitě náklady, které dneska musíme vynakládat tím, že posíláme policisty z jednoho konce republiky na druhý konec republiky. Vždycky v policii obecně je důležitá místní a věcná znalost. Jestliže pošlete policistu dopravní služby z Chebu na česko-slovenskou hranici někam na Zlínsko hlídat nějaký hraniční přechod nebo nějaký úsek zelené státní hranice, ten policista tam bude nešťastný. On nezná místní podmínky, nedokáže se tam pořádně orientovat a ve své podstatě výkon služby v takovémto místě je poloviční, možná třetinový. To znamená, určitě kdybychom tam měli pevně vybudované nějaké - ať už by se to jmenovalo útvary na hraničních přechodech, nebo prostě v nějakém prvním místě - tak by to přivítali určitě starostové z českomoravského pomezí, přivítali by to i normální občané, kteří v těchto místech mají třeba rekreační zařízení a podobně, protože vždycky je dobře, když tam aspoň nějaká policie je. Tito policisté by se mohli primárně věnovat veřejnému pořádku, ale měli by na starosti i demarkaci, ochranu státní hranice a podobně. Byli by místní, věcně znalí, byli by z toho prostředí, nemuseli bychom tam přesouvat síly a prostředky z druhého konce republiky a stoprocentně by to bylo levnější.

Další věc, co by to přineslo: určitě by nedocházelo k omezení vnitřní bezpečnosti. K tomu by nedocházelo, protože bychom nemuseli stahovat ty síly a prostředky vlastně vždycky na úsek, kde by nám to zrovna hořelo. Může se nám stát, přátelé, že taková podobná situace nastane třeba na rakouském úseku státní hranice. Nejdelší úsek státní hranice máme s Polskem. My v rámci reforem jsme vlastně tyto policisty postupně, jak jsme zmenšovali cizineckou policii, až jsme ji úplně snížili na to nejzákladnější minimum, tak jsme všude opustili tato stanoviště. Opustili jsme budovy, opustili jsme, propustili jsme ty lidi nebo ti lidé odešli na příspěvky nebo odešli k jiným složkám policie a my dneska nejsme schopni, nejsme schopni jako Česká republika, a to je taky další důvod, proč bychom se o tom měli tady pobavit, chránit území svých státní hranic. Prostě nejsme schopni celý obvod státní hranice zabezpečit. Pakliže všechny síly a prostředky vrhneme na úsek československé státní hranice, což ukazovala i cvičení a existují o tom prokazatelně zápisy, jsme schopni to vydržet přibližně týden, a po týdnu vykrvácí policie ve vnitrozemí, vykrvácí celní služba, vykrvácí armáda. Paní Černochová - jsem zaregistroval - paní ministryně říkala, že oni nám armádu půjčili, ale jenom na nějaký omezený počet dnů, protože jsou tady určité hrozby vůči naší infrastruktuře v rámci České republiky, a armáda primárně není určena k tomu, aby hlídala jako cizinecká policie nebo pohraniční policie dřívější zelený úsek státní hranice. Stejně tak jsou jiné úkoly Celní správy ze zákona, to je prostě všechno jenom náhražka. ***