Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. A nyní do obecné rozpravy je přihlášen pan poslanec Igor Hendrych, připraví se pan poslanec Juchelka. Prosím, máte slovo.

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji, paní předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, vážení členové vlády, já nejprve přečtu formality a potom se pustím do jejich odůvodnění. Takže já navrhuji ve svém pozměňovacím návrhu číslo 1317, který jsem podal společně s kolegou poslancem Alešem Juchelkou ke sněmovnímu tisku číslo 284 - a nyní ty formality. V kapitole číslo 313 Ministerstvo práce a sociálních věcí se zvyšují výdaje souhrnného ukazatele výdaje celkem a specifického ukazatele dávky státní sociální podpory a pěstounské péče o částku půl miliardy korun. V kapitole 398 Všeobecná pokladní správa se snižují výdaje souhrnného ukazatele výdaje celkem a specifického ukazatele vládní rozpočtová rezerva o částku půl miliardy korun přesně. Současně dochází k úpravě odpovídajících částí návrhu zákona včetně příloh.

A nyní jakési odůvodnění. No, trošku jste mě, pane nepřítomný ministře práce a sociálních věcí, překvapil v dnešních dopoledních hodinách, protože nevím, jestli to zaregistrovali úplně všichni kolegové, ale vy jste podal svůj vlastní pozměňovací návrh, poslanecký návrh, kde v podstatě navrhujete zvýšit rozpočet o 7 miliard korun v kapitole, které se týkají sociálních záležitosti. A mimo jiné v podstatě navrhujete totéž, co se týká příspěvku na bydlení, to, co navrhuji já, a to, co jsem vložil do systému včera ve 22 hodin. Vy jste to poslal do systému dneska, tuším, v 9.31. Byl jste velkorysejší, pane ministře, protože jste navrhl o zhruba 35 milionů více než já, ale v podstatě jsme se shodli. Já jsem navrhoval půl miliardy a vy půl miliardy a 35 milionů. Je fajn, že jsme se shodli. Shodli jsme se dokonce i na těch důvodech. Já píšu totéž co vy ve svém pozměňovacím návrhu, já píšu to, že skutečně se zvedly normativní náklady a že se v podstatě zvyšuje okruh příjemců a že ta částka, původně navržená částka, kterou jste poslali poslancům někdy v druhé polovině srpna, je skutečně poddimenzovaná. Já jsem rád, že jste na to přišel, akorát mě překvapuje to, že jste to nevěděli už v srpnu. V době, kdy jste to posílali poslancům, tak jste to nevěděli? To na ministerstvu neumějí počítat?

Totiž nejde jenom o tuhle věc, o tenhle můj pozměňovák, tam jsou další návrhy, které celkově čítají 7 miliard korun. To jste nevěděli? Na rozpočtovém výboru, tedy aspoň podle informací, které mám, se to rovněž neprobíralo a ani na rozpočtovém výboru tenhle návrh v podstatě nebyl formulován a nebyl navržen poslaneckým návrhem ministra. Teď, dneska 29. září, v podstatě tohle upravujete o tak vysokou částku. Kdyby se jednalo o částku půl miliardy nebo já nevím, ano... ale 7 miliard? To je opravdu, to je opravdu podle mě velmi nekoncepční a nesystémové.

Nicméně vracím se zpátky k tomu, co jsem říkal úplně na začátku, že jsem rád, že jsme se shodli, jsem rád, že počítáme úplně stejně, nebo přibližně stejně, že ta půlmiliarda navíc je tam potřebná, protože nevíme, kolik těch lidí do konce roku se ještě přihlásí. A pokud vy jste tenhle nástroj sociální politiky pojali jako ten nástroj jeden z nejlepších v rámci Deštníku proti drahotě, o kterém stále mluvíte, tak je samozřejmě logické, propagujete ho všude možně a tak dál, tak je logické, že předpokládám, že ho bude čerpat stále více a více lidí.

Přestože se vám to tedy nedaří a přestože ten odhad, který je z ministerstva, který jsem z nich horko těžko loudil, tedy osobně, když jsem sám připravoval svůj vlastní pozměňovací návrh, tak předpokládá, že stejně bude tu dávku čerpat pouze 30 % oprávněné populace. A já jsem tady 11. 1. letošní roku poprvé vystoupil za tímhle pultíkem a hovořil jsem o tom, že v loňském roce to pobíralo 20 až 25 % oprávněné populace a že tenhle nástroj vůbec není vhodný k tomu, aby řešil, řekněme, zvýšené náklady na bydlení u nízkopříjmových rodin v České republice, že jsou s tím mezinárodní zkušenosti, že o tom píše zahraniční literatura. První zmínka v zahraniční literatuře je v třicátých letech dvacátého století, o tom, že se dávky státní podpory nebo různé sociální dávky nečerpají. A dokonce v roce 2001 publikoval kolega od pana premiéra, kterého si po odborné stránce jinak velmi vážím, profesor Petr Mareš z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, publikoval výzkumnou zprávu, kdy v roce 1996 mimo jiné, já vám tady nebudu vykládat všechna data, která jsem zjistil k tomu nebo která mám k dispozici, konkrétně tuhle dávku pobíralo pouze 39 % oprávněných. A dneska jsme v situaci, kdy ji bere podstatně ještě méně a podstatně méně jich bude do konce roku brát. Přestože bych si strašně přál, aby tenhle program sociální politiky fungoval, nebo tenhle nástroj, tak tak bohužel nefunguje. My jsme navrhovali jiná řešení, která vy jste nepřijali, nebo nevzali na vědomí, respektive nepovažovali jste je za vhodná. Takže tolik k tomu.

Následně se v podrobné rozpravě k tomuto pozměňovacímu návrhu formálně ještě samozřejmě přihlásím. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní vystoupí v obecné rozpravě pan poslanec Aleš Juchelka. Připraví se pan poslanec Ondřej Babka. Prosím, máte slovo.

Poslanec Aleš Juchelka: Já moc děkuji, paní místopředsedkyně. Já to jenom doplním, svého předřečníka, poněvadž pan ministr Jurečka chce zvýšit ten letošní rozpočtový schodek o dalších tedy 7 miliard na 337 miliard korun, a prozatím máme tu zprávu, že to má jít na sociální dávky a na podpory v nezaměstnanosti, tím pádem pravděpodobně tato vláda předpokládá, že budou vyšší náklady na podpory v nezaměstnanosti, že právě asi z důvodu toho, že ta podpora pro podnikatele není v takové výši, jak by si oni představovali, a opravdu některé podniky už skutečně začínají být na hraně, některé možná začnou opouštět Českou republiku, a tím pádem propouštět, že možná pravděpodobně Ministerstvo práce a sociálních věcí už počítá i tady s tímto, taky se nám tam objevila částka jedné miliardy korun při úplně té stejné hladině nezaměstnanosti 3,3, 3,4, 3,2 %, o jednu miliardu právě v rámci tady této novely. To je jenom takové krátké jakoby doplnění, myslím, že se o tom budeme více i bavit na výboru pro sociální politiku, možná ještě více u toho třetího čtení.

Můj pozměňovací návrh, který je ke sněmovnímu tisku číslo 284, sněmovní dokument 1331, se zabývá tím, co tady říkáme z různých stran, a to je nedofinancování sociálních služeb. Asociace krajů a Asociace poskytovatelů sociálních služeb žádala tuto vládu, aby dofinancovala sociální služby ve výši 4,5 miliardy korun. Vláda dala tu mez na 3,2 miliardy korun. My se domníváme, že to je málo, že poskytovatelé sociálních služeb budou muset doplácet ty peníze za dražší energie, a tak dále, sociálním službám ze svého, tím pádem jim vypadnou z rozpočtu některé například investice u hejtmanů, u municipalit ani nemluvě. Proto můj pozměňovací návrh navyšuje dofinancování sociálních služeb o 1,3 miliardy právě na tu hladinu 4,5 miliardy korun. Děkuji moc za pozornost, pak se k tomu přihlásím, k tomu sněmovnímu tisku (dokumentu) v podrobné rozpravě.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. A nyní poprosím pana poslance Babku... Pardon, omlouvám se, pane poslanče, máme zde faktickou poznámku pana ministra. Prosím, máte slovo.

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Já jsem se chtěl zeptat pana poslance Juchelky vaším prostřednictvím, paní místopředsedkyně, jestli zjišťoval, jak se mění poměr financování sociálních služeb. Já znám ten materiál, věnoval jsem tomu poměrně hodně času, analýze těch požadavků zejména krajů, ale já myslím, že je velmi důležité v té debatě o rozpočtu na sociální služby se podívat v čase nejenom na absolutní částky, ale na poměr, kterým se na tom podílí státní rozpočet, krajské, případně městské či obecní. Já myslím, že to je velmi důležité, protože si myslím, že není možné, aby ten poměr se dlouhodobě vychyloval v neprospěch státního rozpočtu, respektive že podíl financování ze státu je vyšší, než býval, protože kondice státního rozpočtu je bohužel horší než kondice krajských a městských rozpočtů. To není kritika městských a krajských rozpočtů, naopak pochvala, aby to bylo zcela jasné. A myslím, že kromě toho, že posuzujeme sociální služby v celém kontextu, jak tu síť A, tak tu síť B, určitě pan poslanec ví, o čem mluví, tak máme sledovat i ten poměr, protože ten je důležitý stejně k té debatě jako rozpočet pro sociální služby, ať už v roce 2022, nebo za pár týdnů v rozpočtu pro rok 2023. Protože bez toho je ta debata, řekl bych, ochuzená o jeden nebo dva možné zdroje financování. ***