Stejně tak když se podíváme na nové zdroje financování, které byly některé udělané exekutivní cestou, některé legislativní, tak ty se plně nepromítají v rozpočtech sociálních služeb jako celku. Teď neříkám u jednotlivých zařízení sociálních služeb. A to podle mě všechno musíme posuzovat, než budeme vždycky jenom říkat, ať to dorovná stát. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. S faktickou poznámkou chce reagovat pan poslanec Juchelka. Prosím, máte slovo.

Poslanec Aleš Juchelka: Také děkuji. To samozřejmě ano, my tady každý rok vlastně prožíváme v rámci jakéhokoliv rozpočtu i tady tohoto novelizovaného, pravděpodobně i na ten rok 2023, to martyrium, kdy neustále říkáme, že musíme dofinancovávat někdy v polovině roku ty sociální služby, které mají náklady o něco vyšší, než státní rozpočet unese. Já tomu rozumím. Některé kraje třeba říkají, že samozřejmě to bude úplně v pořádku, že naopak některé jejich sociální služby jsou v přebytku. Já co jsem jako slyšel, tak naopak se domnívám, že právě to zvyšování cen energií a opravdu to dofinancování těch 3,2 miliardy přišlo deset minut po dvanácté hodině, protože už byly připraveny některé sociální služby se svými výpověďmi, už byly některé sociální služby připraveny na to, aby zeštíhlily svůj aparát, své náklady a tak dále.

Tak si pojďme říct tedy, jakým způsobem do budoucna, a já se tomu nebráním, naopak, pojďme diskutovat o tom, abychom nemuseli toto martyrium každoročně tady u mikrofonu diskutovat, pojďme udělat nějaký jako třeba možná víceletý plán. Já se tomu nebráním. Naopak ten covid tady tyto všechny diskuse nějakým způsobem přibrzdil. Nicméně my se bavíme v tuto chvíli o aktuální situaci v roce 2022. Ta není nějakým způsobem růžová. A rozumím tomu, že šetřit se musí na všechny strany. Nicméně už teď v tuto chvíli víme, že některé sociální služby jsou natolik například z hlediska mezd a platů podhodnoceny, že někteří lidé odtamtud odcházejí. Odcházejí taktéž do neziskového sektoru, který je ale placen více, tam se starají už o ty dobré, motivované klienty. A samozřejmě že domovy seniorů, terénní služby, pečovatelé a tak dále si opravdu myslím, že ztrácejí v tuto chvíli (upozornění na čas) a je potřeba to dofinancovat.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji za dodržení času. Nyní s faktickou poznámkou pan ministr Stanjura, připraví se pan poslanec Navrátil. Prosím, máte slovo.

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Ale o tom není spor. Právě proto v té novele jsou navrženy ty plus 3,2 miliardy. Řekněme si, že největší neznámou v letošním rozpočtu sociálních služeb byly takzvané individuální projekty. Tento problém by příští rok už neměl existovat. To byla největší neznámá. A samozřejmě my jsme ten návrh rozpočtu sem poslali 11. února 2022. Já jsem o tom mluvil ve své první dnešní reakci. V té době nikdo nepředpokládal, kam se dostanou ceny energií a kam se dostane inflace. To si myslím, že na tomhle se můžeme shodnout. A můžeme si otevřít lednové či únorové komentáře, odhady analytiků, články, které se té oblasti týkají. Proto jsme se rozhodli po debatách, které nebyly jednoduché, i po debatě s Asociací krajů, rozhodli jsme se pro částku 3,2 miliardy korun.

Ale já jsem nechtěl mluvit ani o té absolutní částce jako o tom poměru. Jestli si je pan poslanec jistý, že stejným poměrem plus 3,2 miliardy poměrně zvedají ty rozpočty a ty platby potřebným sociálním službám nejenom stát, ale například kraje. Možná je to v každém kraji jiné. Já to prostě nevím v této chvíli. Kdybych to věděl, tak to tady přečtu a porovnám. Já tu informace nemám. Ale pokud někdo navrhuje, ať stát dá víc, tak si myslím, že je korektní se ptát, jestli i ty kraje... Protože pak ten nárůst, kdyby to bylo ještě těch plus 1,3 miliardy, tak je to zhruba, dejme tomu, nahrubo 20 % nárůst příspěvku státu v letošním roce proti schválenému rozpočtu. Jestli stejně k tomu přistoupili mnozí zřizovatelé těch sociálních služeb, že z vlastních zdrojů, jako je tady ze zdrojů státu, zvyšují platby dvaceti procentům. Možná ano, možná ne. Ale bylo by dobré, než o tom budeme hlasovat, nepotřebujeme to vědět dneska, ale než o tom budeme hlasovat, bylo by dobré, a já poprosím i pana ministra Jurečku, aby z pozice své funkce nám dal k dispozici tuto statistiku. A podle mě je to jedno z vodítek, až budeme rozhodovat.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Čas, pane ministře. Děkuji. A nyní s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Jiří Navrátil. Prosím, máte slovo.

Poslanec Jiří Navrátil: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Připojím se k panu ministrovi a prostřednictvím vás k ctihodnému panu poslanci Juchelkovi, který se k sociálním službám v současné době jako stínový ministr dost vyjadřuje. Uvědomme si, že díky tomu, že vláda již dala čísla do krajů, jsme mohli na zářijových zastupitelstvech rozhodnout. Mnoho z nás je tady i zastupitelů krajů a ví, jak ten princip rozdělování financí z kapitoly 313 do krajů chodí. Za to jsme velmi rádi, protože díky tomu jsme mohli poskytovatelům říct, kolik peněz vlastně do konce roku dostanou. Pokud stejně tak dnes nebo kdykoliv zvedneme jakoukoliv částku v rámci kapitoly 313 do sociálních služeb, nebudeme o ní rozhodovat dříve než v prosincových zastupitelstvech a většina těch peněz se nám vrátí zpět, protože poskytovatelé sociálních služeb je nebudou moct použít. Ale co je důležité? Uvědomme si, že se konečně po mnoha a mnoha letech zvýšila úhradová vyhláška. Úhradová vyhláška, na kterou nikdo tady nechtěl sáhnout několik let. Díky tomu jsme do systému dostali další miliardu navíc a to jsou peníze, které krajům a poskytovatelům sociálních služeb taktéž pomohly.

A když se ptáme na ten poměr, například Moravskoslezský kraj získal ze státního rozpočtu necelé 2,7 miliardy, kraj se podílí asi 300 miliony korun a obce a města v našem kraji se podílejí necelou jednou miliardou. Ta jedna miliarda je vybrána jenom díky tomu, že krajské zastupitelstvo přistoupilo k tomu, že zazávazkovalo všechny veřejné zadavatele třiceti a dvaceti procenty povinně placení oprávněné ztráty. Kdyby toto udělaly všechny kraje, těch peněz v sociálních službách je daleko více. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji za dodržení času. S faktickou poznámkou - už se nehlásíte, pane poslanče Juchelko? (Ne.) Dáme tedy příležitost panu poslanci Ondřeji Babkovi, který vystoupí v řádné obecné rozpravě. Prosím, máte slovo. A připraví se pan poslanec Oldřich Černý.

Poslanec Ondřej Babka: Děkuji vám, vážená paní předsedající, za slovo. Dovolte mi prosím zde k tomuto tisku vystoupit v zastoupení našeho stínového ministra pro sport, kolegy Jana Richtera, a říci pár vět k současné situaci ve sportu a odůvodnit náš pozměňovací návrh, který jsme nahráli do systému pod číslem 1288 jako pozměňovací návrh Jana Richtera a Andreje Babiše.

Bohužel jsme v situaci, kdy spousta sportovních klubů, tělovýchovných jednot, ale i některých sportovních svazů stojí před likvidací. A současná vláda tomuto bohužel nečinně přihlíží. Já jsem tady detailně již hovořil o situaci ve sportu v úterý, když jsme probírali novelizaci zákona o NSA, což je zatím jediná věc, která pětikoalici zajímá, tedy mocenské uspořádání v NSA. Náš pozměňovací návrh se týká programu Národní sportovní agentury, programu Provoz a údržba, který je podle průzkumů pro více než 80 % sportovních klubů existenčně důležitý. V průzkumu České unie sportu odpovědělo více než 500 sportovních klubů, které vlastní nebo provozují vnitřní sportoviště, a závěry jsou následující: přes 60 % klubů dostane zdražování výdajů za energie do existenčních problémů, pro více než 80 % klubů je existenčně důležité získání prostředků z dotačního programu titulů Národní sportovní agentury. Klubům v průměru stouply náklady na provoz oproti minulému roku o více než 130 %. Jsou kluby, které platí oproti minulému roku o několik milionů více.

Jsou to v zásadě jednoduché počty. Sportoviště loni žádala u Národní sportovní agentury v rámci programu Provoz a údržba o 1 miliardu korun na energie, kdy platí 50procentní spoluúčast, tedy náklady na tyto energie mohly být až na úrovni 2 miliard korun. Pokud průměrně letos kluby platí o 130 % více, a to podle toho průzkumu, tak budou mít letos na spotřebu za energie na úrovni rámcově až 4,5 miliardy korun. To těch 385 milionů, které vláda v této novelizaci přidává, na dotační program Provoz a údržba stačit nebude ani náhodou. Navíc v rámci programu Provoz a údržba jsou samozřejmě kromě energií i jiné náklady na provoz, ale to je jen minimální částka oproti těm penězům, které kluby na energie potřebují. ***