(3.20 hodin)
(pokračuje Karel Rais)
Omlouvám se za ten hlas, ale jsem na tom podobně jako Klára Dostálová a někteří další, kteří tady byli nakažení na levé straně. Myslím tedy hlas samozřejmě. Takže ten druhý zákon se týká toho ředitelského volna. Legislativní problémy, které souvisí se školským zákonem, kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých dalších zákonů, tak ten máme v podstatě na úrovni výborů, budeme teď probírat.
Co se týká oblasti vědy a výzkumu, to jsem tady hovořil s paní ministryní a apeloval jsem na to, aby pokud možno co nejdříve tady byly podklady k té velké novele, myslím tím k zákonu 130 o vědě a výzkumu, protože ten posun ve vědě je poměrně značný a máme tady velké zpoždění. Nehovořil jsem, proto se o tom zmíním, zakládání veřejných vědeckých institucí, to považuji za problém, který už tady je hodně dlouho. Ona sama hovořila, a to jsem samozřejmě podporoval, to byl problém transferu technologií, a tak bychom tam našli hodně věcí, které je potřeba dělat. Apeluji i z této pozice na to, aby úředníci příslušného ministerstva dodali sem návrh toho zákona co nejdřív.
Jaká je situace v provozu všech školských zařízení od mateřských škol až po univerzity. Enormně rostou provozní výdaje zejména v části energií a fakticky školy dneska neví, jak se bude situace řešit. On to možná neví ani pan ministr Síkela. Čteme v tisku, že kolem nás vlády v sousedních zemích zastropovávají ceny energií, snižují DPH jak na energie, tak na potraviny, snaží se krotit inflaci bankovními opatřeními a tak dál. A co se zde děje? V podstatě v oblasti školství nic. Vlastně ne tak úplně. Koalice nám nabízí v případě zimy ve škole garanci 18 stupňů tepla v učebnách a doporučuje si vzít jeden svetr navíc. Kdyby to nebyla pravda, tak to považuji za špatný vtip. Ale můžu pokračovat konkrétně informacemi z tisku. Tady vím, že náklady na elektrickou energii v následujícím roce 2023 ve srovnání s rokem 2021 vzrostou šestinásobně, píše Mladá fronta DNES z 29. 8. 2022. Konkrétní informace poskytli pracovníci Masarykovy univerzity a ti říkají, že náklady na provoz v roce 2021 byly 81,5 milionu korun, v roce 2022 - to byl odhad - 201 milionů korun a v roce příštím to bude 543 milionů korun. Že se to musí řešit, to je evidentní, ale nevyřešíme to tím, že budeme plést svetry, to je také evidentní.
Reprezentaci vysokých škol byl prezentován krizový scénář univerzit, protože vláda nic nepředložila, Ministerstvo školství také ne, a ten v podstatě spočívá v tom přechodu na on-line výuku, což by znamenalo, že vlastně již v průběhu tří let po sobě bychom měli distanční studium, což se osobně domnívám, že může mít, a pravděpodobně by mělo, za následek snížení kvality výuky.
Byly publikovány představy o protažení výuky do letního semestru. Představa je, že v zimě by se učila teorie, až na konci letního semestru by byla praxe - a student přes léto zapomene teorii a má absolvovat praxi. Například na lékařské fakultě, ve výrobní firmě a podobně. Že to bude mít dopad na kvalitu absolventa, který z pěti či šesti let celého studia absolvuje tři roky distančního studia, to se osobně domnívám, že to tak asi bude.
Školská zařízení, nejenom univerzity, ale i ostatní očekávají pomoc v oblasti krytí nákladů na elektřinu, plyn a dalších zdrojů. Univerzity nemají dostatečné rezervy v řádech miliard korun, o rezervách ostatních školských zařízení se nemá cenu bavit, protože to je nanejvýš v milionech. Zde je jednoznačně nutná podpora vlády. A co ta dělá? Zatím mlčí. Náklady na energie se samozřejmě projeví ve zvýšení cen jídla, ve zvýšení cen ubytování na kolejích. Ty informace se pohybují kolem 10 %. A jaká je podpora vlády? Tak jak jsme tady slyšeli, pan ministr průmyslu Síkela chce navrhnout zastropování cen plynu na summitu ministrů až 9. září 2022. Celoevropská shoda je nejistá a my budeme zase možná měsíce čekat, co vláda vymyslí.
Tuto část bych ukončil vyjádřením ministra Pavla Blažka, který tady byl za dnešek a včerejšek několikrát citován, který podle mě minulý týden správně upozornil, že uvedená ekonomická krize, nebude-li řešena, přejde v politickou krizi. A tady, milá vládo, svetr už pak nepomůže.
Zpět ke školství. Ještě bych se trochu věnoval operativním problémům v rámci resortu školství. Klasickým příkladem je situace v Cermatu. Zde byl ministrem Gazdíkem odvolán ředitel, respektive ředitelka, pro špatné a neefektivní hospodaření. Cermat má prozatímního ředitele, a to exnáměstka Štábla, člověka, který byl napojen na aktéry kauzy Dozimetr, který sice přestal být náměstkem ministra školství pro IT, nicméně na pozici prozatímního ředitele Cermatu zůstal. Očista státní správy od osob spojených s panem Redlem se tak nekoná. U Cermatu můžeme vidět rozdíl mezi proklamací stávající vlády ohledně digitalizace státní správy, a realitou Cermatu, chcete-li digitálním pravěkem, který generuje ten Cermat, a po celé republice rozváží tuny papíru, tím myslím ty zkouškové tiskopisy. A chybovostí Cermatu v případě maturitních přijímacích a dalších zkoušek je Cermat proslulý, viz zase předvčerejší články v Demokracii (?) ohledně soudních sporů, které Cermat prohrál. A náklady na chod podle výroční zprávy Cermatu za rok 2020 činí v uvozovkách pouhých 250 milionů korun z rozpočtu Ministerstva školství.
Jako další problém, operativní, který musí Ministerstvo školství na podzim, a vlastně již dnes, řešit, je reakce na případnou podzimní epidemii covid. Předcházející vládě bylo vyčítáno, že neměla variantní scénáře řešení covid pandemie, což nebyla pravda. Některé části scénářů jsem sám zde prezentoval. A co dělá dnešní vláda? Současná vláda doposud nepředložila žádný scénář života škol v případě nástupu pandemie covid. A že covid s určitostí v nějaké formě udeří, je celkem zřejmé.
Mnoho novinářů, politických komentátorů a expertů poukazuje na marnou snahu dnešní vlády promlčet se z uvedené situace. Stará politická poučka nechat problém vyhnít se ukazuje jako nepoužitelná, protože se situace každý den jenom zhoršuje a profesorské moralizování vládních činitelů má stále menší účinnost. Domnívám se též, že vláda, která doposud nic neudělala v oblasti dnešní energetické a finanční krize, má jediné řešení: položit karty a odejít co nejdříve od politického stolu. Škody již bylo napácháno dost. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Faktická poznámka pana poslance Výborného bude následovat. Připraví se pan poslanec Nacher v obecné rozpravě.
Poslanec Marek Výborný: Dobré ráno, kolegyně, kolegové, pane místopředsedo, paní ministryně. Já tedy nevím, prostřednictvím pana předsedajícího, pane kolego, pane profesore Raisi, mně to přijde fakt až takové jako nedůstojné a hloupé, když zrovna vy hovoříte o nějakém profesorském moralizování. To mě velmi mrzí z vašich úst. Nevím, možná jste četl jenom nějaký vám připravený projev. Tak nevím, jestli to myslíte vážně, ta vaše slova.***
