(0.00 hodin)
(pokračuje Ivan Bartoš)

Co si myslím, že je důležité, a já se divím, že teď zaznívá i z řad opozice spíše v tom veřejném prostoru než zde ve Sněmovně, za což jsem rád, kritika k transformaci digitalizace. Celou dobu se hovořilo o tom, že pro meziresortní věci a centrální systém, jako jsou registry, jako je NIA, jako jsou systémy státní správy, které mají přesah, musí existovat koordinované řízení. Transformační projekt, na kterém dělalo kolem 80 lidí spolu s ministerstvy vnitra, financí, MPO, Úřadu vlády, MMR, NAKITu i SPSS, máme připraven projekt, vláda schválila legislativu pro vznik digitální agentury, kde skutečně dostaneme jednak technologii centrálních registrů ven, tam, kde je schovaná na Ministerstvu vnitra dlouhou dobu, kde se do ní neinvestovalo, ten deficit je tam zhruba 300 milionů, do té technologie a ta technologie je deset let stará. Takže my si tady můžeme vytočit nakrásno služby, ale když se k nim začnou přihlašovat lidi, tak ten systém prostě to neunese. Ty investice - je potřeba dostat to do rozpočtové kapitoly transparentně. To přináší projekt digitální transformace. V Poslanecké sněmovně, bude se záhy probírat, je balíček legislativních úprav právě pro vznik a nastavení kompetencí digitální agentury, která je v souladu s programovým prohlášením.

Jinak abych řekl asi největší delivery, nebo to, co ta agentura zajišťuje, řízení podle dat, stability digitalizace v České republice nezávisle na tom politickém cyklu, podobně jako se třeba osvědčil a už svoje renomé si vydobyl NÚKIB. Možnost měřitelných výsledků a hlavně exportu toho know-how na jednotlivé resorty, kde v tuto chvíli je často ta digitalizace řízena řekněme sice v té vertikále správně v rámci toho ministerstva, ale oproti koncepci celkového rozvoje digitalizace České republiky. Ty termíny jsou stanoveny ambiciózní. Vznik agentury 1. 1. 2003, činnost DIA zahájení 1. 4., 1. 9. se převádějí agendy, k 1. 1. 2004 pak převody dalších systémů - ROB, ROS, RUIAN.

Podle mě zásadní věc, a je to i teď v návrhu o veřejných zakázkách, je umožnění horizontální spolupráce, což znamená fungování jednotlivých resortů i správních úřadů, které mohou fungovat v té horizontále. Vychází to, a je podložena mezinárodními zkušenostmi, horizontální spolupráce je v Dánsku, v Estonsku, v Rakousku. To znamená, že jedno centrální řešení nebo jedno řešení dodávané někde může být zároveň využíváno dalšími resorty, pokud ta funkcionalita je pro ně šikovná. Přenastavili jsme RVIS - Radu vlády pro informační společnost, změnili jsme status, zeštíhlení. Jsou tam pracovní skupiny. Poptali jsme, protože ty kapacity ve státní správě mají své limity, český digitální tým, kde jsou experti od analytiků přes největší společnosti, Svaz průmyslu a dopravy, a je český digitální tým, který validuje ty jednotlivé teze.

A pak řešíme také, a to je podle mě důležité a máme tam už první úspěchy, i tu digitalizaci na poli Evropský unie v rámci našeho předsednictví. Pozitivní je hodnocení vedení CZ PRESS v oblasti digitální agendy ze strany všech partnerů EU. V červenci jsme dojednali dohodu s Evropským parlamentem na podobě digitální transformace EU do roku 2030 - program pro digitální dekádu. Nyní koordinujeme mezi 27 zeměmi pravidla pro umělou inteligenci či zavedení a rozšíření té elektronické identity. Já jsem o ní hovořil. Každá země má nějaké své identní prvky, ale Evropská unie chce nastavit standard pro elektronickou identitu, která bude použitelná ve všech zemích EU, od zabookování hotelu přes prokázání nejvyššího dosaženého vzdělání, a bude obsahovat ty věci, aby člověk nemusel cestovat s diplomem někde, aby se nemusel prokazovat, že je majitelem řidičského průkazu. Takže pokud se rozhodne tato data mít v té peněžence, bude je používat. A zároveň spolupracujeme velmi intenzivně ať již na poli EU a NATO, ale třeba i s Izraelem na věci cyber security nejen v souvislosti s děním na Ukrajině.

Tohle jsou asi největší prvky v té digitalizaci. Já to, o čem jsem mluvil, i ty cíle s těmi termíny tady mám v dokumentu, ještě jsem ho nepředstavoval, protože marketing asi není to nejdůležitější ve chvíli, kdy řešíme krizi, ale myslím si, že kdyby se pak o tom někdo chtěl bavit v detailu, rád projdu ty jednotlivé termíny, zdrojování, kde bude dodáváno a na co se můžeme těšit do konce roku, od začátku roku a pak v průběhu zejména roku 2023, neboť ty další cíle 2024 jsou v tuto chvíli příliš vzdálené, a ne že bychom na nich nepracovali.

K Ministerstvu pro místní rozvoj, teď půjdu skutečně na ty nejdůležitější věci. Velkým sporem tady, bylo to v minulém volebním období, je stavební zákon. Stavební zákon má teď Legislativní rada vlády v několika variantách. Ta kritika stavebního zákona, kterou jsme měli, se promítla do toho návrhu. Řešíme - a zachovali jsme to, co je v něm dobré. Když se podíváme na zjednodušení toho procesu, tak už jenom jedna forma toho procesu nejde. Je to jenom jedno řízení. Jsou tam dotčené orgány integrovány do jednoho procesu. Bavíme se o tom, jaké kroky lze potom realizovat i v rámci digitalizace. Navrhli jsme odklad účinnosti z jednoduchého důvodu. Nechceme, aby vznikl Nejvyšší stavební úřad, nicméně speciální stavební úřad vzniká. Ke stanovenému termínu 1. 7. 2023 bude fungovat a vykonávat svoji činnost.

My jsme na rozdíl od toho prvotního zákona - chápu, že nám to je někým vyčítáno - asi více dbali na zachování práv veřejnosti, ochranu životního prostředí, památek, prostě těch relevantních zájmů. Jsou zde oblasti, které naopak jsme trochu rozvolnili, a to zejména s ohledem na energetickou krizi. Je to umisťování zdrojů obnovitelné energie do krajiny, soláry, ale část těch návrhů přijde už pravděpodobně v rámci toho energetického balíčku ve spolupráci s MPO, protože to spolu úzce souvisí.

K digitalizaci stavebního řízení, tady se zastavím, protože mě zrovna nedávno paní poslankyně Dostálová k tomu interpelovala. Ta digitalizace stavebního řízení s návazností na Národní plán obnovy je naprosto klíčový projekt, ale když jsem přišel na ministerstvo, a neříkám zde žádnou novinku, protože jsem tady o tom mluvil už několikrát, tak ten projekt prostě nebyl řádně připraven a rozhodně nebyl personálně zabezpečen. Já jsem to tam říkal, bylo mi to trochu líto, znovu to zopakuji, zodpovědnost za tu realizaci měl na triku jediný zaměstnanec, respektive zaměstnankyně, která tedy potom odešla, ale naštěstí už jsme to oddělení naplnili a ta práce probíhá.

Já se divím právě té interpelaci na toto téma, protože si myslím, že to paní Dostálová musela vědět, že tam sice běží nějaké dialogy, ale faktická příprava je jedna tabulka, která definuje nějaké systémy, prakticky obrázek, že ten projekt není zanechán tak, abychom mohli plynule navázat a dokončit ta výběrová řízení. Ostatně tedy já jsem ještě prováděl poměrně revizi, protože když se objevily okolnosti kauzy Dozimetr, tak na tom projektu se údajně, i když já nevím, co tam dělal za milion korun, podílel i pan Šteffel z té kauzy. Byl tam vylistován jako konzultant za dvakrát 500 000 korun. Konzultant na digitalizaci stavebního řízení.

Ten projekt neměl dostatečně vyřešené některé poměrně důležité věci, a to propojení se spisovou službou, a zvláště pak stále není vyřešena ta spisová odluka, to je 300 kilometrů spisů, když se bavíme o spisové odluce. Takže jsme přistoupili k revizi, finišujeme upravený projekt, který bude levnější. Zajistí podle mě výrazně lepší služby a neuvede obce do problematické situace okolo spisů.

A už jen letem světem. Máme evropské předsednictví. Česká republika se za 18 let, a tady musím nechat, že i za vlády ANO, které mělo toto ministerstvo - v této oblasti tedy hovořím - zodpovědné, tak Česká republika jako celek, což není pouze MMR, se stala premiantem v oblasti využívání evropských fondů. Z programového období 2014 až 2020 již dostala proplaceno z EU rozpočtu více jak 540 miliard, což ji aktuálně řadí na historicky nejlepší místo v EU, to je čtvrté místo. Ale od toho desátého nebo jedenáctého, kde se to přebíralo, jsme na čtvrtém. V přípravě máme již implementace nových programů v novém období a tenhle měsíc bude schválen poslední operační program Spravedlivá transformace, a ostatní programy v letošním roce již vyhlásily nebo vyhlásí 200 výzev, ještě letos zhruba za 240 miliard korun, což je více jak 40 % na celé to programovací období. Takže do toho nového období 2021 jdeme připraveni. A já jsem měl možnost to opět konzultovat i zástupci Komise, dneska je tady komisařka Ferreira, a já jsem tedy přišel právě ze setkání evropských ministrů zodpovědných za tuto agendu a tleskají České republice v tom, jak jsme teď postoupili v Dohodě o partnerství a jak jsme připraveni nejen ve věci kohezní politiky. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP