(23.20 hodin)
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní se hlásí, nebo je přihlášena, s přednostním právem paní ministryně Langšádlová, na kterou tedy přichází řada, a dále je přihlášen pan ministr Bartoš. Prosím.
Ministryně pro vědu a výzkum ČR Helena Langšádlová: Děkuji za slovo. Paní předsedkyně, vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi několik slov k oblasti vědy, výzkumu, inovací, které mám v tuto chvíli na starosti. Určitě platí to, že věda, výzkum, inovace jsou důležitou prioritou pro řešení výzev, před kterými naše společnost stojí. Je to zásadní podmínka pro to, abychom budovali ekonomiku s vyšší přidanou hodnotou. Je to předpoklad pro to, abychom zvládli i tu krizi, kterou procházíme, a je to i otázka toho, abychom zvládli společenské krize, kterým čelíme.
Často se tady hovoří o tom, kolik budeme investovat do vědy, výzkumu, určitě je to důležité, určitě budu bojovat za to, aby to bylo co nejvíce, chtěla bych však zmínit, že to není jediné kritérium, protože my se musíme podívat i na to, jak jsou tyto prostředky vynakládány a jak v minulosti byly vynakládány. Proto naše vláda navázala spolupráci s Evropskou komisí a OECD a máme hotový projekt na to, abychom vyhodnotili i ty vynaložené prostředky na účelovou podporu, protože to je to základní, abychom věděli, co nám to přináší, co nám vlastně to přináší při řešení těch společenských výzev, které jsou před námi.
Dalším krokem, který máme v podstatě v tuhle chvíli připraven v základním rámci, je nový zákon, který bude řešit výzkum, vývoj, inovace, transfer znalostí a technologií s tím, že jsou tam i některé oblasti, které nebyly doposud řešeny. Já bych zmínila jednu ze základních věcí, která v tuto chvíli by měla být podstatně více podpořena, a to je transfer. Ve chvíli, kdy máme a měli bychom mít více provázaný základní a aplikovaný výzkum, tak musíme také usilovat o to, aby se maximum výstupu aplikovaného výzkumu promítlo do praktického využití, ale pomoci řešení těch výzev, které jsou před námi. A tomu se říká transfer. Je to například to, že ty výsledky aplikovaného výzkumu se využijí ve firmách například pro inovace, nebo to je to, když se propojí ty unikátní výsledky aplikovaného výzkumu například s venture kapitálem, a jsou z toho ty úžasné výsledky, které známe od některých našich vědců. Velmi často se však stává, že pro zakládání těchto třeba spin-off firem není odvaha, a my musíme vytvořit natolik bezpečné legislativní prostředí, aby opravdu jednotlivé výzkumné organizace vstupovaly do těchto firem, abychom to pojímali tak, že ne že jdou do rizika, že budou obviněny, že nebudou správci, správnými správci a hospodáři, ale ve chvíli, kdy nebudou aplikovat, kdy nebudou využívat ty výsledky aplikovaného výzkumu, tak je to promarněná příležitost a je to ztráta. Proto připravujeme zákon, který vytvoří lepší legislativní prostředky a bude motivovat k tomuto využívání, ať již v tomto zákoně, tak i při metodice hodnocení, která je provázaná potom s institucionální podporou.
Dalším krokem, který připravujeme, je otázka zlepšení podmínek pro lidské zdroje v oblasti vědy a výzkumu. Tato oblast je spojená s vyšší mobilitou, mobilitou jak mezinárodní, tak i otázky třeba návratu, návratu žen a většího zapojení žen do vědy a výzkumu, kde jsme úplně na jednom z posledních míst. To není o nějakém feministickém přístupu, ale to, že máme velmi málo žen ve vědě a výzkumu, je o tom, že nedokážeme využívat potenciálu poloviny společnosti. Proto i ve spolupráci s Ministerstvem školství připravujeme nový vysokoškolský zákon, kde řešíme i pozici doktorandů, kdy máme návrh, aby se výrazně zvýšily podmínky, zlepšily i finanční podmínky pro doktorandy ve výši 1,2 minimální mzdy, ale není to jenom o tom. Já si myslím, že je potřeba zajistit i takové podmínky, aby doba doktorandského studia byla započítána jako doba praxe. A stejně tak je důležité, abychom hledali cestu, jak podpořit zejména ženy doktorandky, aby dostávaly i mateřskou dovolenou, aby nebyly hendikepovány oproti ostatním a opravdu i v této fázi, v této fázi byly podpořeny.
Stejně tak v tuto chvíli není vůbec řešena otázka etická v oblasti vědy a výzkumu a ukazuje se i s nástupem nových technologií, umělé inteligence, že je to velmi důležité. Vůbec nemáme v tuto chvíli řešenu ani otázkou bezpečnostních zájmů státu v oblasti vědy a výzkumu. A je to problém, protože podle studie některých neziskových organizací nám v citlivých technologických oblastech asi 200 vědců je placeno z čínských zdrojů, je tady mnoho riskantních smluv a i v této oblasti je mnoho, mnoho práce, kterou bychom měli odvést, aby oblast vědy a výzkumu byla v souladu s bezpečnostními zájmy státu.
Určitě potřebujeme v tom našem systému a v návrhu zákona tak připravujeme větší provázanost základního a aplikovaného výzkumu. V minulosti se zvažovaly některé společné projekty mezi Grantovou a Technologickou agenturou a myslím si, že je v zájmu naší společnosti, aby tady byla vyšší provázanost mezi základním, aplikovaným výzkumem, ale právě pak i tím transferem a spoluprací s firmami.
Mezi cíle, které si klade novela zákona, kterou s kolegy připravuji, je i snížení byrokracie. Máme návrh některých konkrétních kroků, které jsou připraveny tak, abychom naše vědce nezatěžovali v takové míře byrokratickou zátěží, například vyšší flexibilitu a zjednodušení systému podmínek účelové a institucionální podpory. Oblast vědy a výzkumu by měla mít i zmenšení podmínek a zkrácení procesu veřejné soutěže, protože to i evropská legislativa umožňuje. Stávající stav velmi zatěžuje vědce právě proto, že je tam velmi komplikovaný a zbytečně komplikovaný systém procesu veřejné soutěže, a i ta oblast je navržena v tom připravovaném zákoně.
Stejně tak nám v tuto chvíli chybí i napojení systémů, informačních systémů základních a agentových registrů s tím systém veřejné správy, stejně tak jako propojení těch informačních systémů vědy a výzkumu s informačním systémem Ministerstva financí. Když jsem přišla na radu vlády, tak tam nebyly napojeny ani informace o předávání výstupu čerpání rozpočtu, přestože je to jeden ze základních nástrojů toho, abychom vůbec ten systém mohli řídit. Velmi důležitá je otázka i v těch soutěžích, přidělování účelové podpory, aby všechny ty procesy byly transparentní, ať už při výběru hodnotitelů, tak i celé ty procesy při poskytování účelové podpory.
Takže to je to, co obsahuje připravovaný zákon, těším se s kolegy na diskusi o obsahu tohoto zákona, ale chtěla bych prezentovat ještě některé věci, které děláme a které se nám již za poslední měsíce podařily.
V tuto chvíli máme připraveno memorandum mezi Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvem průmyslu a obchodu, protože spolupráce těchto resortů je samozřejmě nezbytná, koordinace mezi například vypisovanými výzvami v tuto chvíli byla opravdu nedostatečná. Řešíme také otázku velkých výzkumných infrastruktur, kterých tady v minulosti bylo schváleno v počtu jako ve Velké Británii, a je to do budoucna opravdu velká výzva, jak ufinancovat všechny tyto aktivity.
Určitě je pro nás velice důležité, abychom podporovali excelenci, a budeme tak činit jak v rámci metodiky hodnocení modulu jedna, tak v rámci například podpory ERC CZ, které v tuto chvíli jsou pod Ministerstvem školství, a navrhli jsme tam jejich navýšení v rámci rozpočtu pro rok 2023. Ale co je pro nás naprosto zásadní a do budoucna pro celou tuto oblast, je zvýšení participace českých vědců v rámci zejména programu Horizontu, to jsou takzvané komunitární evropské zdroje, a musím říct, že Česká republika je velmi slabá v čerpání komunitárních zdrojů obecně i v ostatních oblastech, ale žel to platí pro vědu, výzkum, a proto připravujeme nástroje pro motivace pro vyšší participaci v těchto zdrojích, protože operační programy, tak jak je v tuhle chvíli známe, víme, že do budoucna dlouhodobě nebudou k dispozici. ***
