(17.30 hodin)
(pokračuje Pavel Staněk)
Já se přihlašuji, jak jsem říkal, ke třem pozměňovacím návrhům. Protože nechci zdržovat víc v podrobné rozpravě a obecnou rozpravu jsem nevyužil, tak se je pokusím alespoň trošku představit a odůvodnit.
První pozměňovací návrh reaguje na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C-724/19 HP ze dne 16. 12. loňského roku. Soud zde uvedl, že pokud podle vnitrostátního práva členského státu Evropské unie má pravomoc nařídit vydání provozních a lokalizačních údajů v souvislosti s telekomunikačním provozem (podle českého trestního řádu jde o § 88a) výlučně soudce, pak není státní zástupce oprávněn sám vydat evropský vyšetřovací příkaz požadující provedení takového úkonu v jiném členském státu.
V návaznosti právě na tento požadavek se mění úprava vydání evropského vyšetřovacího příkazu tak, že ve vztahu k úkonu, který v ČR povoluje soudce - to je například domovní prohlídka nebo odposlechy - musí být evropský vyšetřovací úkon vydaný státním zástupcem potvrzen ještě soudcem. To je tedy první návrh.
Druhý pozměňovací návrh vlastně obsahuje dvě věcné změny. Jde o nápravu stavu po přijetí zákona č. 255/2019 Sb. v oblasti rozhodování o znalečném a tlumočném, který změnil orgán příslušných rozhodování o znalečném a tlumočném v trestním řízení tak, že o tom rozhoduje orgán, který znalce nebo tlumočníka přibral, bez ohledu na to, který orgán vede řízení. Bohužel, jak se ukazuje, v praxi tato úprava přináší řadu problémů, neboť podle ní i v případě výslechu znalce, kterého přibral policejní orgán, v řízení před soudem má rozhodovat o znalečném policejní orgán, a nikoliv předseda senátu. Pozměňovací návrh tak vrací úpravu k úpravě před přijetím této změny, kdy v řízení před soudem bude o těchto otázkách vždy rozhodovat předseda senátu. Obdobně se doplňuje úprava ve vztahu k odbornému konzultantovi a tlumočníkovi, aby v řízení před soudem vždy rozhodoval soud.
Druhá věcná změna, kterou obsahuje můj pozměňovací návrh. Za účelem snížení rizika vzniku sekundární viktimizace se navrhuje upravit kladení otázek obětem trestných činů, které jsou spojeny se sexuálním vykořisťováním nebo zásahem do lidské důstojnosti v sexuální oblasti anebo s domácím násilím tak, aby těmto obětem byly kladeny otázky pouze prostřednictvím orgánů činných v trestním řízení, neboť tyto oběti jsou s ohledem na povahu uvedených trestných činů zranitelné a často náchylné k sekundární viktimizaci. Jak již bylo uvedeno, je třeba chránit a podporovat oběti všemi způsoby.
Ve stručnosti představím i svůj třetí pozměňovací návrh, poslední, který navrhuje na aktuálně se zvyšující počet případů nového typu takzvaného inzertního podvodu. Konkrétně jde o to, že po uvalení mezinárodních sankcí na Rusko osoby pocházející převážně z bývalých zemí Sovětského svazu zneužívají bankovní účty, které byly založeny jimi najatými osobami v České republice. Poškozenými jsou nejčastěji občané České republiky, kteří inzerují zboží na inzertním portálu.
V rámci tohoto podvodu určitá osoba odpoví na inzerát na portálu, například Bazoš.cz, Sbazar, Aukro a tak dále, kdy prodávajícího zkontaktuje přes sociální síť - nejčastěji se tak děje přes WhatsApp - a sdělí mu, že o nabízené zboží má zájem. Nemůže si je však převzít fyzicky, takže využije služeb přepravní jakési, kurýrní společnosti, kdy za pomoci další komunikace s prodávajícím z něj za pomoci podvodné internetové stránky vyláká přihlašovací údaje do internetového bankovnictví. Následně jsou peněžní prostředky z bankovního účtu prodávajícího, v tom případě inzerujícího, převedeny této osobě na k tomu zřízený bankovní účet, který je touto osobou ovládán. Z tohoto účtu jsou následně peněžní prostředky vybrány v hotovosti z bankomatu. Samozřejmě potom jsou tím pádem vyvedeny z dosahu právě inzerenta a prodávajícího.
Pokud se Policii České republiky podaří v rámci trestního řízení podvodně získané peněžní prostředky na účelově založených bankovních účtech zajistit, je prokázáno, že byly získány trestným činem a je znám poškozený, pak je možné v trestním řízení tyto peněžní prostředky vrátit poškozenému, i když je pachatel neznámý a nelze jej stíhat. Aby mohly být peněžní prostředky poškozeným vráceny, je třeba rozhodnutí o jejich vrácení doručit i osobě, jejíž peněžní prostředky byly na účtu zajištěny, to je v tomto případě osobě najaté k založení těchto takzvaných výběrových bankovních účtů, která však k peněžním prostředkům nemá žádný vztah. Navrhuje se tedy tím pozměňovacím návrhem umožnit fikci doručení písemnosti i u písemností doručených na tuto adresu, kterou najatá osoba uvedla v bance jako doručovací. Jedině tak lze zaručit, že poškozeným bude možné vrátit jejich peněžní prostředky, a tyto nezůstanou k dispozici osobám, které je od nich podvodně vylákaly. Stále přitom zůstává zachováno právo osoby, jejíž peněžní prostředky byly zajištěny, domáhat se svého případného vlastnictví k peněžním prostředkům v civilním řízení a případně též žalovat Českou republiku o náhradu škody. V daném případě je však více než zřejmé, že tato osoba k peněžním prostředkům žádný vztah nemá a její práva dotčena nejsou.
Takže tolik jsem ve stručnosti představil svoje pozměňovací návrhy, které jsem projednával, a vlastně jsou připraveny i s gestorem - Ministerstvem spravedlnosti. Rád bych v tuto chvíli požádal o podporu těchto tří pozměňovacích návrhů, které jsou vedeny, jak jsem již uvedl, pod sněmovním dokumentem 1299. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Další z přihlášených je paní Taťána Malá. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Taťána Malá: Děkuji za slovo. Já bych se jenom chtěla přihlásit ke sněmovnímu dokumentu 1296. Pozměňovací návrh jsem odůvodnila v obecné rozpravě.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Do podrobné rozpravy už nikdo další přihlášen není, tak tím končím podrobnou rozpravu.
Táži se, jestli je zájem o závěrečná slova? (Navrhovatel: Ne. Zpravodaj: Není.) Není.
Tím tedy končím druhé čtení tohoto návrhu a děkuji všem za spolupráci.
Můžeme přejít k dalšímu bodu, a to
22.
Vládní návrh zákona o omezujících opatřeních proti některým závažným jednáním
uplatňovaných v mezinárodních vztazích (sankční zákon)
/sněmovní tisk 256/ - druhé čtení
Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede pan ministr Šalomoun. Tímto ho prosím, aby se ujal slova. Máte slovo.
Ministr pro legislativu ČR Michal Šalomoun: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, děkuji za slovo. Sankční zákon je to, co měla vláda i ve svém programovém prohlášení pod názvem Magnitského zákon. Měli jsme vizi, že ho nachystáme do konce letošního roku, nicméně události na Ukrajině přípravu tohoto zákona výrazně uspíšily. Účelem tohoto sankčního zákona je umožnit České republice v rámci její zahraniční a bezpečnostní politiky sankcionovat ty, kteří porušují nebo narušují mezinárodní mír, bezpečnost, lidská práva a svobody, demokracii a jiné chráněné hodnoty. Subjekty, které mohou být sankcionovány pomocí tohoto zákona, mohou být jednak fyzické i právnické osoby, ale rovněž to mohou být entity bez právní osobnosti.
Cíle sankčního zákona by se daly rozdělit do dvou oblastí. Jednak je to zakotvení doposud chybějících zákonných pravidel pro přípravu návrhu České republiky na zařazení dotčeného subjektu na sankční seznam Evropské unie, dále je to současné zakotvení pravidel pro přijímání vlastních vnitrostátních omezujících opatření.
Pokud se týká druhého cíle, národní seznam bude komplementární k tomu evropskému a prioritní bude vždy snažit se zapsat některý subjekt na evropský seznam, a teprve pokud se to nebude dařit v dohledné době, potom využít náš národní seznam.
Co se týče uplatnitelných sankcí, které bude možno uložit, to neřeší přímo tento zákon, ale řeší to zákon o provádění mezinárodních sankcí, který se novelizoval v nedávné době a nabyl účinnosti 1. září 2022. Takže ta procedura bude probíhat pomocí tohoto zákona.
Návrh byl projednán ve výborech a v nich se ukázalo, že asi většina jej vnímá jako potřebný, takže doufám, že bude propuštěn i do dalšího čtení. Děkuji. ***