Rovněž dojde k převodu dvou organizačních útvarů z Ministerstva vnitra do tohoto nového ústředního orgánu, a to odbor hlavního architekta eGovernmentu a odbor eGovernmentu. Bude také převedeno několik zaměstnanců odborů koordinace informačních a komunikačních technologií a eGovernment cloudu. Působnost těchto odborů je nadrezortní. A přejde-li odpovědnost za digitalizaci na nový ústřední správní úřad, postrádá udržení těchto útvarů na Ministerstvu vnitra dalšího smyslu.

DIA bude rovněž provozovat takzvaná kompetenční centra. Kompetenčními centry se rozumí útvary, které soustřeďují experty či tematicky zaměřené odborné kapacity k jejich následnému využití napříč celou státní správou. Pro vytvoření moderního a udržitelného úřadu je třeba zřízení těchto zmiňovaných kompetenčních center jakožto dobré investice do budoucích období a jejich zakotvení v zákoně. Tím je zajištěna stabilita a možnost dlouhodobého plánování, včetně například projektového financování. Kompetenční centra vyplňují akutní a přetrvávající potřeby napříč státní správou, jsou základními kameny pro plnění úkolů DIA, která je schopna být lídrem koncepce digitalizace a zároveň pohledovým asistentem státních subjektů.

Zahrnuje také implementaci zahraniční praxe a útvary typu delivery units. V rámci DIA jsou plánována tři kompetenční centra. Já to trošku potom zkrátím, abychom tu nebyli příliš dlouho.

Další změnou nebo dalším novým motivem zákona je nové nastavení koordinace a řízení digitalizace, o tom tady mluvil pan ministr. Celá organizace, koordinace a řízení digitalizace může být shrnuta přehledem jejího rozložení do několika úrovní za využití veškerého know-how a špičkových expertů, které státní správa skýtá. Přeměnou stávajících struktur Ministerstva vnitra a Správy základních registrů vznikne nový ústřední orgán státní správy, Digitální a informační agentura, která převezme velkou část pravomocí a působnosti rezortu vnitra v oblasti digitalizace veřejné správy. Současně bude analogicky k ministrovi - předsedovi Legislativní rady vlády zakotven též ministr - předseda Rady vlády pro informační společnost. Tím bude zajištěno, že agenda digitalizace bude vždy zastoupena ve vládě, současně však není nutné, aby se jednalo o samostatného ministra, touto funkcí může být pověřen kterýkoliv člen vlády. Ministr odpovědný za digitalizaci bude vůči DIA plnit koordinační a informační funkci a současně bude vládě navrhovat jmenování a odvolání ředitele agentury. Strategická úroveň je charakterizována strategickou koordinací na úrovni ministra, předsedy RVIS, taktická a operativní, respektive exekuční úroveň náleží Digitální a informační agentuře. To s sebou nese i úroveň jejich provázanosti, přirozenou a žádoucí kooperaci obou subjektů a vzájemné doplňování.

Dalším bodem je přechod kompetencí na Digitální a informační agenturu. V souvislosti se zřízením DIA dochází k úpravě celé řady zákonů, které svěřují kompetence oblasti digitalizace Ministerstvu vnitra a Správě základních registrů. Nově budou tyto kompetence svěřeny DIA. Správa základních registrů jakožto správní úřad podřízený Ministerstvu vnitra změnou zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, transformuje do DIA. Transformace Správy základních registrů je v ohledu efektivní a nadrezortní centrální řízené koordinace, digitalizace veřejné správy vhodné řešení, a to především z důvodu přesunutí digitálních agend, které doposud byly v působnosti správního úřadu, který je podřízen jednomu rezortu, na nadrezortní ústřední správní orgán. Správa základních registrů v současné době mimo jiné realizuje vazby mezi jednotlivými základními registry a dále mezi registry a agendovými informačními systémy. Tyto činnosti jsou z povahy věci nadrezortního charakteru a týkající se více rezortů. DIA bude mít bezpochyby v mnoha ohledech účinnější nástroje a silnější postavení při prosazování nejmodernějších informačních technologií napříč celou státní správou i v rovině stávajících agend Správy základních registrů, které přebírá.

Dále je to úprava pravomocí hlavního architekta eGovernmentu. Odbor hlavního architekta eGovernmentu má dvě skupiny úkolů. První je strategická a koncepční činnost, která je zákonem svěřena Ministerstvu vnitra. Tato působnost bude částečně převedena na DIA, částečně na ministra, respektive předsedu RVIS. Druhá skupina úkolů se týká řízení vedených tímto útvarem a schvalování projektu eGovernmentu. Tato působnost bude rozšířena a převedena na DIA.

Dalším, již zmíněným bodem je samostatná rozpočtová kapitola. Velké digitalizační projekty bývají svou povahou nadrezortní. Slouží všem organizačním složkám státu, stejně jako samosprávám a tak dále. Přesto je nutné je financovat vždy z rozpočtové kapitoly některého ministerstva. Stejně tak není možné v těchto podmínkách vybudovat silné kompetenční centrum, ve kterém by se soustředily zkušenosti a odbornosti, které by pak mohly synergicky využít i ostatní úřady. Jako řešení je navrhován převod rozpočtových prostředků určených na digitalizaci do jedné rozpočtové kapitoly, jejíž správcem bude DIA. Z této kapitoly budou následně financovány digitalizační projekty nadrezortního a celostátního významu, které svou povahou slouží všem rezortům celostátně sdílených služeb. Tím bude dosaženo jednak transparentnosti při vyčíslování a monitoringu výdajů na digitalizaci, jednak bude zajištěno jasné účelové určení těchto prostředků a nemožnost je převádět na jiné účely bez rozhodnutí vlády, případě též příslušného výboru Poslanecké sněmovny, což je klíčové pro dlouhodobé plánování.

Dále úprava kompetenčního zákona - kromě nezbytných změn souvisejících se zřízením DIA jako ústředního správního úřadu bude třeba zakotvit agendu digitalizace jako svébytnou agendu svěřenou členovi vlády. Na základě vyhodnocení variant jsme došli k závěru, že není třeba zřizovat samostatného ministra digitalizace, ale bude převzat model ministra odpovědného za legislativu, který může být buď samostatný, nebo může být spojen s jinou funkcí ve vládě. Jde o řešení v podstatě legislativně zakotvující současný faktický stav. Legislativní zakotvení je však nezbytné z technických důvodů, zákonem nelze ukládat úkoly orgánů, který je nyní zřízen toliko usnesením vlády.

Úprava zákona o státním podniku - v návaznosti na výše zmíněnou analýzu bude nutné zajistit, aby bylo možné podřídit státní podnik ústřednímu orgánu, v jehož čele není ministr. Předpokládaný zákon však vytváří pouze možnost této změny, zda bude skutečně využita a zda dojde k jakékoliv organizační změně na straně státních podniků NAKIT a střediska služeb, bude na rozhodnutí vlády, které tento zákon nijak nepředjímá.

Závěr - stávající právní rámec a struktura orgánů veřejné správy upravující digitalizaci nevytváří dostatečné podmínky pro úspěšnou a efektivní digitalizaci veřejné správy, jak zde zmínil pan ministr. Současné právní předpisy upravující strukturu, působnost a pravomoci orgánům veřejné moci v oblasti digitalizace veřejné správy a centrálních sdílených služeb jsou charakteristické určitou roztříštěností právní úpravy a absencí centrální autority, která by se mohla plně soustředit pouze na tuto agendu.

Současná struktura orgánů veřejné moci zabývající se digitalizací je pak pro adresáty právních norem obtížně čitelná a nepřehledná. Ústředním správním úřadem odpovědným za elektronickou identifikaci a služby vytvářející důvěru a za oblast informačních systémů veřejné správy je Ministerstvo vnitra. V rámci Ministerstva vnitra je však tato agenda vzhledem k šíři jeho působnosti spíše okrajová. Navíc se jedná pouze o oblast informačních systémů veřejné správy, nikoliv digitalizace jako celku. Pokud jde o takzvané sdílené služby, ty jsou nesystémově zařazeny pod jednotlivé rezorty. Vzniká tím ne zcela logická situace, kdy provoz systému, který je svou povahou určen všem, provozuje na svůj náklad a odpovědnost jeden rezort.

Tyto služby jsou často poskytovány prostřednictvím organizace podřízené danému ministerstvu. Například Národní agentura pro komunikační a informační technologie, státní podnik, je podřízena Ministerstvu vnitra. Státní pokladna Centrum sdílených služeb je podřízena Ministerstvu financí. Tento stav, kdy jsou některé státní podniky klíčové pro efektivní sdílení služeb podřízeny pouze určitým rezortům, v kterémžto stavu ani nemohou spolupracovat efektivně s jinými ministerstvy, a s jinými ústředními správními úřady, je z hlediska digitalizace celé veřejné správy zásadně nevyhovující. Při stávající struktuře orgánů klíčových pro digitalizaci veřejné správy nelze ani efektivně naplňovat principy digitalizace veřejné správy plynoucí z koncepčních a strategických dokumentů vlády.

Jenom zopakuji, že se navrhuje, aby Poslanecká sněmovna schválila navrhovaný zákon podle § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny již v prvním čtení. Děkuji za pozornost. ***