(17.10 hodin)
(pokračuje Ivan Bartoš)
Jedním z důležitých prvků - a jistě jste se setkali ve své politické aktivitě, minimálně jako třeba zpravodajové na výboru nebo zde ve Sněmovně při projednávání - je to posílení role architektury a role hlavního architekta. V tuto dobu tato role je zastávaná panem Kuchařem ve všech fázích české digitalizace, nejenom při tom, když se navrhuje nějaké řešení na počátku projektu, ale skutečně v průběhu vývoje informačního systému, jeho nasazení, a i pak následně rozvíjení celých systémů jako konceptů. Každý informační systém, který by stát spouštěl, nebude tedy hodnocen pouze z pohledu: je to architektonicky správně, systémy spolu komunikují, ale měla by být hodnocena architektura, technické řešení, ekonomické řešení, hodnota za peníze, zda implementovaný systém nahradí lidskou práci, projektové hledisko, zda systém produkuje data a sdílí data, jaký je uživatelský zážitek - UX. Ve struktuře DIA je na toto všechno pamatováno.
V DIA budou - o tom zákon nehovoří, ale předpokládáme jejich vznik - týmy, takzvaná kompetenční centra. Když teď řešíme - a předpokládám, že minulá vláda měla ty úkoly velmi podobné - na nějakém rezortu vývoj, upgrade, řešení třeba zbavení se vendor lock-inu, vytvářejí se ad hoc týmy, které pomáhají danému ministrovi na rezortu třeba se potkat s těmi standardy, vymyslet, zda toto zadání je v souladu s architekturou, ale i třeba navrhnout řešení, kterým se do budoucna budeme moci vyvázat z nevypověditelných smluv, z tohoto lock-inu. Tyto týmy, které budou vznikat, budou pomáhat ministerstvům se zakázkami, s transformací, ale i se změnou přístupu digitálních služeb. Také se jim v zahraničí říká delivery units. Co je na nich důležité - když se podíváte i na byznysový sektor, velká část dodavatelských subjektů, které jsou ty, co programují ta řešení, nemá ve státu partnera, který by kompetenčně mohl odpovídat na jejich otázky. Zakázky se prodlužují upřesňováním, co to po nás vlastně chcete, abychom dodali. Delivery units by toto měly umět řešit.
DIA bude také provozovat sdílené služby, a to byla další část strategické úvahy už v předchozím volebním období, kdy jádro digitalizace si zaslouží speciální rozpočtovou kapitolu, posílení a skutečně trvalý rozvoj, protože jsou to centrální registry, registry smluv a další, které poskytují služby dalším subjektům, výhledově tedy základní registry, ale i nové věci, které se týkají nadrezortních řešení.
Co DIA není - není to hops ani software house, není to žádná státní - nevím - IBM či nějaká jiná firma. Úkolem má být nedodávat řešení, ale ve spolupráci s kompetentními ministry, s Úřadem vlády stanovovat vizi služeb a pomáhat ji realizovat, koordinovat. metodicky vést a sdílet know-how a další.
Část těch lidí, kteří budou pracovat pro tuto agenturu, bude oddělena z Ministerstva vnitra. Když se podíváte na nějaké třeba debaty, já pak rád budu probírat s vámi i otázky personální, vznikne oddělením ze zaměstnanců, kteří v tuto chvíli jsou například v oddělení pana Kuchaře či pana Vrby a řeší tu centrální digitalizaci, noví lidé jsou pak architekti, zakázkáři, odborníci na uživatelskou přívětivost a další.
Náklady projektu právě tím, že se k nim přesouvá základní registr, tak počet úřadů se fakticky žádným způsobem nezvyšuje. Přirozeně ovšem celý projekt si vyžádá rozpočtové náklady, i když jsou minimální. Konzultoval jsem to s ministry, velká část těch nákladů je fakticky přesun - možná teď trošku poschovávaný v té složitosti - nicméně nákladů, které mají systémy, které běží pod Ministerstvem vnitra. Ten odhad je během prvního roku, že by to mělo jít na 315 pracovníků, 187 jsou stávající zaměstnanci, kteří dělají právě na Ministerstvu vnitra nebo ve Správě základních registrů.
Jenom pro porovnání, Anglie má 900 lidí, Dánsko 350, na počet obyvatel téměř dvakrát více zaměstnanců, Estonsko 141 lidí, na počet obyvatel téměř pětkrát více zaměstnanců. Nová místa jsou nezbytná zejména k posílení dlouhodobě zanedbávaných agend a kompetencí. My náklady navíc odhadujeme zhruba na 300 milionů ročně, přitom - ale toto máme ověřeno - zaznívalo občas, že toto nelze, nicméně kompetenční týmy mohou být vylistovány a jsou počítány na vrub Národního plánu obnovy, tedy ten extra náklad vychází zhruba na 160 milionů korun ročně navíc plus peníze, které v tuto dobu jsou již alokovány právě v týmech pod Ministerstvem vnitra.
Jinak bych jenom zmínil vazbu v programovém prohlášení: "Vytvoříme již v roce 2020 centrální koordinační a transformační týmy podporující digitální transformaci jednotlivých úřadů." Stejně tak se v programovém prohlášení hovoří o posílení kapacit, posílení kompetencí projektového řízení.
Jenom závěrem k tomuto úvodu - stav eGovernmentu není uspokojivý, jednotlivé kroky, kterými chceme jít dál, jsou v současném rozpoložení bez mezirezortní koordinace týmů, nikoliv člověka, který to obíhá ze schůzky na schůzku, velmi těžko realizovatelné a představa, že se nám podaří cílů, kde digitální tygři nebo státy, které rapidně digitalizují, docílit pouze v struktuře stávající, je představa, která se nezakládá na realitě.
Já bych se pak dále vyjádřil v debatě, toto úvodem. Já bych vás chtěl požádat o podporu tohoto návrhu v prvním čtení.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane ministře. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, pan poslanec Robert Králíček. Máte slovo.
Poslanec Robert Králíček: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vládo, kolegyně, kolegové, já se pokusím svojí zpravodajskou zprávu doplnit pana ministra. Moje zpráva se týká více fungování Digitální agentury, abychom si ji tady představili. Pan ministr to vzal obšírněji, takže já se budu věnovat hlavním principům navrhované právní úpravy zákona.
Jedná se o nadrezortní sdílení digitálních služeb veřejné správy, kdy lze efektivně a flexibilně zajišťovat vývoj digitálních služeb, kybernetické bezpečnosti, zájmy České republiky a efektivní řešení případných problémů, konsolidace a propojování informačních systémů veřejné správy včetně komunikačních platforem a know-how, kterýžto princip by sledoval i poskytování unifikovaných a harmonizovaných služeb pro klienty veřejné správy na celém území České republiky. Naplněním těchto primárních principů bude vytvořeno prostředí a institucionální zázemí, ve kterém lze sekundárně naplňovat další principy digitálně přívětivé legislativy, tedy zejména princip interoperability, tedy budování služeb propojitelných a využitelných ideálně i v evropském a mezinárodním prostoru,; princip digitalizace jako standard, rozvoj elektronizace veřejné správy, by měl být vždy podmíněn snahou zefektivnit uživatelskou přívětivost a uživatelský zážitek pro klienty veřejné správy, princip maximální míry sdílených dat a znovupoužitelnosti údajů a služeb neboli obíhají data, nikoli člověk - díky lepší komunikaci orgánů veřejné moci mezi sebou dojde mimo jiné k efektivnějšímu a snadnějšímu sdílení dat a údajů o občanech České republiky, díky čemuž občané nebudou muset při každé interakci s orgány veřejné moci znovu vyplňovat další a další formuláře - princip otevřenosti a transparentnosti dat a služeb.
Zákon přináší tyto hlavní změny: Zřízení Digitální a informační agentury, dále zkratka DIA. DIA bude zřízena jako ústřední orgán státní správy. V průběhu přípravy návrhu věcného řešení bylo zvažováno několik právních forem a ústřední orgán správní správy byl zvolen jako nejvhodnější. Forma správního úřadu je nezbytná, jelikož DIA bude vykonávat také státní správu, zejména na úseku elektronické identifikace kvalifikovaných prostředků. Bude se jednat o organizaci, která z povahy své činnosti poskytuje služby celé veřejné správě, nedává tedy smysl, aby byla podřízena jednomu z ministerstev. Kromě dopadů organizačních v praxi by docházelo ke střetu mezi zájmy DIA a další agenturou rezortu, jsou zde i dopady rozpočtové. Financovat určitou službu určenou všem úřadům pouze z rozpočtu jednoho ministerstva nelze považovat za spravedlivé uspořádání. ***
