(1.50 hodin)
(pokračuje Radim Fiala)
Jde rovněž o nebezpečnou časovanou bombu a o postup, který namísto snahy situaci ve zdravotnictví poté, co nejtěžší etapa boje s koronavirem doufejme již odezněla, narovnat a zlepšit a dohnat resty z předchozích tří let ve smyslu rychlého provedení odložených úkonů, operací, vinou vlády činní služby veřejného zdravotnictví opět o něco nedostupnějšími. Opakovaným vládním argumentem pro tyto škrty je tvrzení, že zdravotní pojišťovny mají údajně celkově vysoké finanční rezervy v objemu okolo 55 miliard. Vláda už ovšem zapomíná dodat, že tyto rezervy se většinou utratí již v průběhu letošního roku. Plus je zde také nutné a nezbytné neprovedené finanční vyrovnání za rok 2021 v objemu cirka 10 miliard korun.
V tomto smyslu je velmi důležité a vypovídající i vyjádření předsedy Lékařského odborového klubu Martina Engela, který uvedl, že vzhledem k rozpočtovým škrtům této pětikoaliční vlády bude reálný finanční propad ve zdravotnictví pro letošní rok minimálně 19 miliard korun, spíše však ještě více. Cituji: Samozřejmě, že zdravotní pojišťovny začnou už nyní šetřit, což se na kvalitě poskytované péče určitě negativně projeví. Situace se snížením financí ze státního rozpočtu pro zdravotní pojišťovny je pro lékaře až děsivá a bohužel, málokdo z veřejnosti si toto nebezpečí zatím uvědomuje. A odkud nemocnice získají peníze na ty všechny odložené zákroky? Domníváme se, že většině regionálních nemocnic bude chybět tak přibližně 20 až 30 milionů korun na běžný provoz v průběhu tohoto roku, tedy roku 2022. Zástupci zdravotnických odborů dále upozorňují rovněž na fakt, že managementy nemocnic snížení objemu financí na léčebnou péči už samozřejmě zaregistrovaly, tak začaly hledat už nyní úspory, kterými by si mohly vytvářet rezervy na další měsíce a na takzvané horší časy, zejména v provozní a personální oblasti, což pochopitelně kvalitu poskytované péče také nemůže neovlivnit. Samozřejmě negativně.
Ještě větší obavy v tomto smyslu panují v odborných kruzích z propadu úrovně kvality, množství a dostupnosti zdravotní péče v roce příštím, tedy v roce 2023, až se skutečně a definitivně vyčerpají všechny zbývající finanční rezervy zdravotních pojišťoven či zdravotních zařízení. (Odmlka.) Promiňte, já si musím jen otočit list. (Smích v sále.) To je taková hygienická přestávka.
Zástupci zdravotních pojišťoven uvádějí toto: Případné snížení současných plateb státu za státní pojištěnce se musí realizovat změnou zákona. K tomu dosud nedošlo a zdravotní pojišťovny tak v současnosti dostávají platby v plánované výši. Pokud se v roce 2022 tyto platby ze strany státu skutečně kumulativně sníží o 14 miliard korun, bude to každopádně znamenat zvýšení letošního plánovaného deficitu, a to v každém případě i tehdy, byl-li by výběr pojistného vyšší, než je plánováno, například v důsledku vyšší míry zaměstnanosti, růstu mezd a tak podobně.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Já se ještě jednou omlouvám, pane předsedo, ale poprosím, kolegyně, kolegové, ztište se a snižte hladinu hluku. Děkuji.
Poslanec Radim Fiala: Děkuji, to bylo pravděpodobně tou hygienickou přestávkou.
Co bude ještě větším problémem, to jsou úhrady zdravotní péče v roce 2023. V době, kdy v důsledku vládního opatření budou rezervy zdravotních pojišťoven, ze kterých jsou dosud vyrovnávány vyšší náklady na péči a provoz už od roku 2020, již vyčerpány. Bezprostřední příčinou tohoto současného deficitu je především takzvaná úhradová vyhláška na letošní rok, tedy na rok 2022. Ta byla vydána se zvýšenými výdaji o 18 miliard korun, a to přes dosažené cenové dohody a oproti doporučení pojišťoven. Svaz zdravotních pojišťoven dále upozorňuje na to, že kvůli snížení plateb za státní pojištěnce už v průběhu letošního roku může docházet ke škrtům u pacientů, jejichž zdravotní péče je velmi nákladná a kterou doposud platil systém veřejného zdravotního pojištění. Je také zcela reálné, že se už letos sníží nejrůznější bonifikace pro pacienty, jež pojišťovny považovaly za přínosné pro zlepšení jejich zdravotního stavu, ale kvůli nedostatku peněz je prostě už nezavedou nebo neobnoví. Zdravotní pojišťovny se budou zcela jistě snažit reagovat na omezení výše pojistných úhrad regulací poskytované péče, a tudíž tak zpomalit vyčerpání svých rezerv. To se obdobně dotkne například i lázeňské péče, na což zase upozorňuje ve svém prohlášení Svaz léčebných lázní.
Jinými slovy, všichni mají obavy, že o ty peníze přijdou. Současná vláda přitom ve svém programovém prohlášení zdravotníkům, zdravotním pojišťovnám a dalším subjektům působícím v oblasti zdravotnictví slíbila různé valorizace, ale prozatím jen z resortu masivně bere peníze, a tudíž dělá přesný opak. A doplňme ještě, že dosud žádná česká vláda v polistopadové historii neodebrala peníze ze systému veřejného zdravotního pojištění, to je další smutný primát vlády pětikoalice. Hlasy, které před tímto vývojem varovaly, měly pravdu, včetně hlasů z hnutí SPD, které dlouhodobě upozorňuje na asociální charakter stran současné vládní koalice a na to, že jejich vláda razantně omezuje veřejné služby a poskytování podpor a pomoci nejohroženějším skupinám občanů.
Vládní záměr dramaticky snížit platby zdravotního pojištění za takzvané státní pojištěnce je neobhajitelnou ranou do vazu českému zdravotnictví a českým zdravotníkům, kteří předtím více než dva roky vyvíjeli a vyvíjejí maximální nasazení v boji s koronavirovou epidemií, přičemž jejich reálné mzdové ohodnocení stále klesá vzhledem k současné rekordní inflaci. Můžeme tedy říct, že reálné mzdy, reálné platy díky inflaci klesají. Je to další velké a hlavně bezdůvodné selhání této vlády. Samozřejmě, pokud bude tento návrh schválen. A já apeluji na všech 108 jednotlivých vládních poslanců, aby si ještě jednou dobře rozmysleli, jak budou finálně hlasovat. Ne kvůli mně, ne kvůli SPD, ale kvůli českým občanům, kvůli našim pacientům, což jsme potenciálně všichni, a s ohledem na kvalifikované názory lidí zevnitř zdravotnického systému, ze všech jeho oblastí, kteří se, ačkoliv jindy mívají názory různé, vzácně shodují na tom, že tento vládní návrh je nebezpečný pro české zdravotnictví, ze všech úhlů pohledu škodlivý.
Mimochodem, pokud by novela, kterou zde vláda tak zběsile protlačuje, platila, od začátku letošního roku byl odhadovaný propad příjmů zdravotních pojišťoven jen z vybraného pojištění kumulativně na úrovni 14 miliard korun. Nyní, kdy může platit nejdříve od září, tedy třetinu roku, by šlo o propad z výběru pojištění na úrovni zhruba 4,7 miliardy korun, ale to pouze za situace, kdy by zůstal počet státních pojištěnců konstantní a nezměněný. Což už samozřejmě se zohledněním razantního navýšení počtu státních pojištěnců v důsledku příchodu ukrajinských migrantů dávno neplatí. Tudíž ve společnosti bude tento propad mnohem vyšší, a to i s ohledem na míru inflace a na to, že očekávání škrtů už v průběhu roku donutilo již dopředu pojišťovny a zdravotnická zařízení na provozu, včetně rozsahu poskytované péče, šetřit. ***
