(1.40 hodin)
(pokračuje Karel Sládeček)
Dovolte mi dále citovat pana ministra Válka po jeho nástupu do funkce ministra zdravotnictví: "Ve funkci ministra zdravotnictví se zaměřím nejen na řešení aktuálního problému v podobě epidemie onemocnění covid-19, ale také na další oblasti českého zdravotnictví. Mým cílem je, aby pacient v České republice měl stejnou péči jako pacient například v Německu. Důraz budu klást ale také na prevenci a preventivní programy napříč lékařskými obory, protože včasná diagnostika a prevence je klíčovým předpokladem pro úspěšné zvládnutí každé léčby." Konec citace.
Vážně by mě zajímalo, jak chce pan ministr zvýšit úroveň českého zdravotnictví, když pokrátí rozpočet zdravotním pojišťovnám o 13 (14) miliard korun. Z čeho se budou financovat preventivní programy napříč lékařskými obory, které jste sliboval při vašem nástupu?
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pane poslanče, já se omlouvám, že vás přerušuji, ale chci poprosit kolegyně a kolegy, aby se ztišili. Děkuji. Prosím, pokračujte.
Poslanec Karel Sládeček: Děkuji vám. Pokud je vaším cílem srovnat zdravotní úroveň v Česku a v Německu, tak prosím nejdříve zajistěte českým zdravotníkům stejné pracovní podmínky, jako mají němečtí lékaři. Nejlépe začněte s dodržováním zákoníku práce. V Německu totiž lékaři nejsou nuceni sloužit 32 hodin v kuse, tak jako třeba v České republice, ale slouží maximálně 21 hodin. Jak chcete navíc zamezit tomu, aby čeští lékaři neodcházeli například do Německa, kde je nástupní plat lékaře třikrát vyšší než v Česku? Přece jedině tím, že budete zlepšovat podmínky v českém zdravotnictví. Vy ale děláte přesný opak a podmínky ve zdravotnictví zhoršujete.
K žádnému zlepšení ve zdravotnictví dojít nemůže, pokud nezvýšíte odvody za státní pojištěnce. Sehnat praktického lékaře či zubaře je pro mnoho obyvatel České republiky stále větším problémem, který se netýká jen menších obcí. Dlouhodobá situace není vůbec dobrá. Chybí jak lékaři, tak sestry, tak i další zdravotnický personál. Situace se navíc pořád zhoršuje. Dětští lékaři jsou přetížení, spousta jich odchází do důchodu, rodinám s dětmi se navyšuje dojezdová vzdálenost. Komplikace s tím spojené netrápí jen malé obce, ale i hlavní město. Podle zákona o veřejném zdravotním pojištění je zdravotní pojišťovna povinna zajistit poskytování hrazených služeb svým pojištěncům včetně jejich místní a časové dostupnosti. Ta by v případě praktických lékařů pro dospělé a pro děti a dorost, gynekologů a zubařů neměla přesáhnout 35 minut do od místa bydliště.
Lze sice předpokládat, že pozitivněji se bude vyvíjet situace na příjmové stránce od ekonomicky aktivních plátců pojistného, kdy s ohledem na inflaci budou příjmy o přibližně 5 až 7 miliard korun vyšší. Je ale potřeba počítat také s tím, že inflace a enormní nárůst cen energií a paliv se zároveň projeví na nákladové stránce poskytovatelů zdravotních služeb. Odhady jsou to pochopitelně hrubé, vývoj ekonomiky je nejasný a v takovém případě je potřeba, aby zdravotní pojišťovny měly dostatečné rezervy na nenadálé situace, aby nedošlo ke kolapsu zdravotního systému. Pojišťovny, lékařská komora i zdravotnické odbory vás upozornily, že vyčerpání rezerv pojišťoven je velmi rizikové. Do budoucna totiž hrozí ještě větší zadlužení, navíc na podzim může přijít další vlna covidu.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Já se strašně omlouvám, pane poslanče, ale tady opravdu opět vzrostla hladina hluku. Prosím vás, abyste přesunuli své rozhovory, pokud jsou nutné... Vám dám určitě větší čas, ať máte těch deset minut, to určitě, ale prosím kolegyně a kolegy o ztišení! Prosím, pokračujte.
Poslanec Karel Sládeček: Děkuji. Nyní náš zdravotní systém zahrnuje navíc zhruba 300 000 ukrajinských uprchlíků, kteří dle odhadu Všeobecné zdravotní pojišťovny budou stát naši největší pojišťovnu v tomto roce zhruba 6,5 miliardy korun, a tento odhad se může klidně i zdvojnásobit, na což není náš zdravotní systém vůbec připraven. Nemůže tím pádem dojít k ničemu jinému než ke zhoršení zdravotní péče pro naše občany. Je potřeba, aby vláda na tuto situaci co nejdříve reagovala a nespoléhala se na peníze z Evropské unie, které, pokud vůbec přijdou, tak určitě ne v letošním roce. Je dobře, že nechcete zvyšovat zadlužování státu, ale zároveň nemůžete dělat úspory ve zdravotnictví, které je po epidemii covid-19 vyčerpané, čelilo bezprecedentnímu nasazení lékařů i přetížení jednotek intenzivní péče a v neposlední řadě muselo odkládat neakutní operace. Někteří pacienti čekají na operace od roku 2020 a jedná se o tisíce pacientů. Již tak rekordní čekací lhůty na operace se ještě více prodlouží, zvláště to platí u výměn velkých kloubů, u kterých jsou čekací lhůty i dva a půl roku. Představa, že dva a půl roku budu čekat v bolestech na operaci, u mě nevzbuzuje pocit dostatečné dostupnosti zdravotní péče v České republice. Konečně mohou nemocnice přistoupit k plánovaným operacím, které se jim za ty dva roky nakupily, a vláda škrtne zdravotním pojišťovnám 13 (14) miliard korun.
Výdaje na zdravotnictví patří v České republice mezi nejnižší v rámci Evropské unie nejen v absolutních neboli reálných částkách, ale i jako procento hrubého domácího produktu. Přitom investice do zdravotnictví patří spolu s investicemi do vzdělání a výzkumu k těm nejefektivnějším. Pouze zdraví lidé mohou pracovat, vytvářet hodnoty a platit daně. Děkuji za pozornost.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Nyní je přihlášený pan předseda Radim Fiala. A opětovně vás, kolegyně a kolegové, žádám o ztišení. Pokud máte cokoliv k řešení, prosím, ať své rozhovory přesunete do předsálí... Zatím se neztišili, omlouvám se pane předsedo, ale ještě jednou prosím kolegyně, kolegové, ať nemusím jmenovat. Děkuji. Prosím.
Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, kolegové, dovolte mi ještě jednou předstoupit před vás a shrnout argumenty hnutí SPD proti vládnímu návrhu na snížení odvodu zdravotního pojištění za takzvané státní pojištěnce. Některé z těchto důvodů jsem zde již v minulosti uvedl, některé jsou nové. Drtivá většina z nich je pevně opřena o odborné zdroje, o názory a analýzy ze zdravotnického prostředí, z prostředí pojišťoven, lékařů, odborů. A nejde jen o jednostranné podklady a rozhodně nejde o podklady, argumenty pouze ideologicko-politické.
Jedná se o návrh s dalekosáhlými negativními dopady na životy našich občanů a návrh škodlivý a také zbytečný. Technicky jde o zrušení nařízení předchozí vlády, které stanovilo výši vyměřovacího základu pro pojistné na veřejné zdravotní pojištění hrazené státem u osoby, za kterou je plátcem pojistného stát, za takzvané státní pojištěnce. V měsíčním vyjádření jde o návrh na snížení platby pojistného za státní pojištěnce ze současných 1 967 korun na 1 567 korun, tedy o více než 20 %. V době a situaci, kdy se celoroční míra inflace bude pohybovat právě okolo hranice 20 %, už jen tento jednoduchý a platný argument ukazuje, že jde o krok, který je nesmyslným útěkem od reality a je pravým opakem toho, co bychom měli dělat.
Velmi se divím, že vláda v současné dramaticky změněné situaci i oproti situaci před půl rokem už nestáhla tento návrh sama a proč dále hazarduje s osudem našeho zdravotnictví a s dostupností zdravotní péče pro občany a proč poškozuje samotné zdravotníky, těžce zkoušené již více než dvěma lety boje s covidem. Je to zarážející i v souvislosti s tím, že téměř čtvrtina provedených rozpočtových škrtů v návrhu státního rozpočtu, který na jaře předložila tato vláda, jde právě na úkor našeho zdravotnictví, tedy na úkor oblasti prvořadého veřejného zájmu a také klíčové veřejné služby. ***
