(1.30 hodin)
(pokračuje Vladimíra Lesenská)
Pokud je mi známo, tak již v únoru žádali lékaři jak předsedu vlády Petra Fialu, tak ministra financí Zbyňka Stanjuru, aby platby za státní pojištěnce nesnižovali. A komunikoval předseda České lékařské komory i s panem ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem, aby lékařskou komoru a lékaře v jejich snaze podpořil. Pan ministr podpořit naše zdravotnictví odmítl, protože se záměrem snížit platby za státní pojištěnce souhlasí. Naši vládní představitelé jsou skálopevně přesvědčeni o správnosti svého počínání, o správnosti snižovat schodek státního rozpočtu za cenu snížení příjmů systému veřejného zdravotního pojištění. Ale není to čistě náhodou jen přelévání schodku z jedné hromady veřejných financí na druhou? Lékaři již v únoru argumentovali vysokou inflací, pokračující epidemií nemocí covid-19, připomínali, že právě díky této nemoci bylo odloženo velké množství zdravotní péče, kterou pacienti potřebují a budou ji potřebovat čerpat co nejrychleji.
Lékaři upozorňovali i na migrační vlnu. Následující vývoj jim dal za pravdu. Česko patří mezi země s největší inflací v Evropě, když vzrostla v červenci z červnových 17,2 % na 17,5 %. Jedná se již o několikátý nárůst v řadě. V našich peněženkách všichni vidíme nárůst cen energií, pohonných hmot a potravin. Jak mají zdravotnická zařízení financovat péči i veškerý provoz? Kromě jiného na to upozorňují i hejtmani, viz dnešní tisková konference.
Pan ministr Válek konstatoval, že na konci roku 2021 byly zůstatky na účtech zdravotních pojišťoven téměř 52 miliard a k 28. 2. 2022 přesáhly částku 60 miliard korun. Zdravotní pojišťovny tedy mají dostatek finančních prostředků na to, aby se se situací vyrovnaly. S ohledem na stav stávajícího rozpočtu považoval v tomto čase pan ministr snížení platby za státní pojištěnce o 400 korun s účinností od 1. 7. 2022 i nadále za vhodné. Podle názoru pana ministra mohou pojišťovny v případě vyčerpání prostředků základního fondu hradit zdravotní služby z prostředků fondu rezervního a provozního. Snížení platby za státní pojištěnce z 1 967 korun na 1 567 korun, kdy v roce 2021 byla platba za pojištěnce 1 767 korun, pan ministr nazýval zmrazením platby a považoval je pouze za dočasné, neboť přece v novele zákona je zahrnuta valorizace, která zavede pravidelnou valorizaci platby za státní pojištěnce již s účinností od ledna 2023. Jenže reálně se vlastně bude valorizovat platba z roku 2023 v roce 2024.
Jaká tedy bude platba za státní pojištěnce v roce 2023? Bude to dle návrhu vlády 1 878 korun, tedy bez ohledu na extrémně vysokou míru inflace téměř o 100 korun méně, než byla výše platby za státní pojištěnce v prvním pololetí letošního roku. Podle predikcí Ministerstva financí by výše platby za státní pojištěnce přesáhla současnou úroveň někdy až v roce 2025. Vládou navržený valorizační mechanismus je navíc nastavený tak, že podíl platby státu na celkových příjmech systému veřejného zdravotního pojištění se bude v případě růstu reálných mezd snižovat.
Dokonce nebylo jednoduché ani projednávání na zdravotním výboru naší Poslanecké sněmovny. A výsledek celého postupu máme dnes zde zpátky, kdy nám pan prezident návrh vrátil s následujícím zdůvodněním.
Dovolte mi citovat: "Cílem přijatého a v původním vládním návrhu obsaženého opatření je především úspora výdajů státního rozpočtu na letošní rok ve výši 14 miliard korun, které má být dosaženo snížení příjmů veřejného zdravotního pojištění, a to v důsledku zmrazení platby za takzvané státní pojištěnce na úroveň roku 2021. Jde o opatření, které za současné nepříznivé ekonomické situace bude mít negativní dopad na kvalitu a dostupnost zdravotní péče. Na tuto skutečnost upozorňují i zástupci České lékařské komory, kteří nesouhlas se snižováním výdajů na zdravotnictví odůvodňují zejména vysokou mírou inflace, dále pak tím, že epidemie covid-19 ještě zdaleka neskončila, jakož i potřebou řešit důsledky odložené zdravotní péče s epidemií související. To vše si vyžádá vysoké náklady, s nimiž se poskytovatelé zdravotních služeb budou muset v současnosti, ale i v následujícím období vyrovnávat. Na problematičnost snížení plateb za takzvané státní pojištěnce poukazují i zástupci zdravotních pojišťoven, kteří konstatují, že dalších cca 14 miliard korun poklesu příjmů již nepokryjí zůstatky na svých účtech a část nezaplacených nákladů se tak přesune do dalšího roku; přitom jen pro letošní rok zdravotně pojistné plány zdravotních pojišťoven počítají s deficitem 9,5 miliardy korun. Vážné argumenty, a to i k rozšíření návrhu zákona nad rámec původního vládního zákona, vznesla ve svých vystoupeních v Poslanecké sněmovně i řada poslanců - lékařů, uvědomujících si složitost současné i budoucí situace ve zdravotnictví a poukazujících na to, že přijatá zákonná úprava ohrožuje zachování kvality a dostupnosti zdravotní péče a vůbec neřeší jejich nezbytné zlepšování.
Protože jsem přesvědčen o důležitosti uváděných argumentů, rozhodl jsem se zákon vrátit Poslanecké sněmovně a dát tak poslancům příležitost přijatý zákon ještě jednou posoudit a vzít v úvahu jeho negativní dopady." Tolik citace pana prezidenta.
Já se dovoluji k jeho názoru připojit a připojuji se k názorům svých předřečníků a požádám vás, abyste opravdu 14 milionů ze zdravotního pojištění nebrali. Děkuji za pozornost.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Nyní je přihlášený pan poslanec Karel Sládeček a připraví se pan předseda Radim Fiala. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Karel Sládeček: Děkuji, paní předsedkyně. Milé dámy, vážení pánové, dovolte mi citovat některé pasáže vládního prohlášení týkající se zdravotnictví:
"Kvalitní a dostupnou zdravotní péči pro všechny bez regionálních rozdílů považujeme za jeden z pilířů moderního a úspěšného státu. K zajištění tohoto cíle je nutné zdravotnímu systému poskytovat nezbytnou podporu ve formě transparentního, předvídatelného a odpovídajícího finančního zajištění. Vytvoříme prostředí podporující zdravý životní styl a návrh realizace se zapojením všech relevantních složek společnosti, zejména pojišťoven, škol, zaměstnavatelů a neziskového nevládního sektoru. Budeme reformovat primární péči a posilovat primární a sekundární prevenci nemocí a zvyšovat zdravotní gramotnost a odpovědnost občanů za vlastní zdraví. Zaměříme se na finanční motivaci zdravotních pojišťoven, poskytovatelů zdravotních služeb a pacientů v oblasti prevence."
Tak, škrtem 13 (14) miliard korun zdravotním pojišťovnám vláda nemůže plnit své vládní prohlášení, neboť neposkytne zdravotnímu systému nezbytnou podporu ve formě odpovídajícího finančního zajištění. Nebudete moci ani zvyšovat primární a sekundární prevenci nemocí ani zdravotní gramotnost a odpovědnost občanů za vlastní zdraví, ke které jste se zavázali. ***
