(15.10 hodin)
(pokračuje Drahoslav Ryba)
Těch cest je víc. Já netvrdím, že si musíme pořídit nová letadla, všechno má svoje úskalí. Můžeme se sdružit s některým jiným státem, můžeme například uvažovat o zapojení vojenské techniky, ale říkám, všechno má své pro i proti, protože hasiči mají trošku jiné představy o tom, kdy ta technika musí být zaktivována, za jak dlouho nasazená, jinou představu má třeba i armáda. Armáda samozřejmě ty svoje stroje používá, používá je k misím, používá je k dalším věcem a je potřeba zvážit, jakým způsobem toto letecké hašení zajistit. Co je ale úplně jisté, měli bychom to udělat rychle, protože takovéto požáry se nám můžou opakovat a byla by škoda, kdybychom opět hovořili o obrovských škodách, případně o úrazech, neřkuli ještě o něčem horším.
Z toho důvodu vás žádám o zařazení nového bodu do programu Změny v legislativě a vybavení hasičů s ohledem na zkušenosti s požárem v Hřensku, a to jako prvního bodu této schůze. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Návrh nového bodu včetně toho, že to je navrženo jako první bod, je zaevidován.
A nyní může dále přijít paní poslankyně Romana Fischerová a připravit se může pan poslanec Robert Králíček. Prosím, paní poslankyně, ujměte se slova.
Poslankyně Romana Fischerová: Vážená paní předsedající, vážení kolegové, chtěla bych navrhnout zařazení nového bodu programu s názvem Dopad neschopnosti vlády v řešení energetické krize na školství.
Náklady na energie rostou kvůli neschopnosti naší vlády enormně a dopad to má i na ty nejmladší, na naše děti a novou generaci. Například na vysokých školách náklady na energie každý rok od roku 2019 činí přibližně 1,5 miliardy korun. Letos jsou už nyní zhruba o miliardu vyšší. Náklady na takové prudké zdražování nyní mají nést vysoké školy samotné z vlastních rezerv. Hrozí proto, že budou muset propouštět své zaměstnance, což je úplně neudržitelné vzhledem k tomu, že se teď dá očekávat příchod silnějších ročníků mladých lidí. Co je ale podle mě úplně neuvěřitelné je, že kvůli cenám za energie se zvažuje, že by se v zimě částečně přešlo na distanční výuku.
Neschopnost vlády má ale dopady i na ty naše úplně nejmladší. Obce jsou často zřizovateli mateřských a základních škol a já jako komunální politička mám velký strach z toho, jak vláda přistupuje k tomu, že se prudce zvyšují ceny energií a že může dojít i ke krizové situaci a třeba výpadku zemního plynu z Ruska. Místo toho, aby vláda plánovala, jak obcím a jimi zřizovaným školám a školkám pomůže, vydalo Ministerstvo průmyslu vyhlášku omezující teploty ve třídách. Malé děti ale ještě nemají dobře vyvinutou termoregulaci. Když třeba prvňáčci v základních školách sedí v lavicích a nemají možnost se proběhnout, aby se zahřáli, je pro ně těžké, daleko složitější udržet se v teple než pro nás dospělé. Navíc až doposud mohly školy a školky například za přebytky, které jim zbyly, potom co nespotřebovaly kompletně všechny svoje náklady na energie, koupit vybavení navíc, na které by jim peníze nezbyly. Třeba některé základní školy mohly nakoupit dataprojektory, školky třeba výtvarné pomůcky. Na to ale už peníze bohužel nebudou.
Co mi ale připadá jako největší nehoráznost, je návrh Ministerstva průmyslu - omezení teplot ve školkách. Ve své vyhlášce ministerstvo navrhuje, aby v učebnách, hernách a lehárnách ve školkách bylo jen 19 stupňů. Přitom teď je v takových prostorách běžně 22 stupňů. V umývárnách je to ještě horší. Tam je aktuální běžná teplota okolo 24 stupňů a vláda ji navrhuje omezit na 19. Známe děti: neustále jsou něčím ušpiněné, často se musí mýt. To se budou muset mýt v prostorách o pět stupňů nižších teplotách, než jsou zvyklé? A pak jít spát do chladu? Takto si zaděláváme na spoustu nemocí u těch nejmenších, které bychom měli chránit.
Problematický dopad bude mít zvýšená nemocnost děti kvůli pobytu v chladu samozřejmě i na jejich rodiče, v konečném důsledku na státní rozpočet. O co víc budou děti nemocné, o to víc samozřejmě s nimi budou muset rodiče zůstat doma a o to více rodiče budou pobírat ošetřovné na dítě, které jim bude platit stát. V konečném důsledku tedy náklady na to, že děti budou nemocné, půjdou zase ze státní kasy. Takže nejenže vláda ohrožuje zdraví našich dětí, ale koleduje si i o velké výdaje na zdravotní péči a ošetřování nemocných dětí. Chtěla bych proto zařadit tento nový bod jako druhý s názvem Dopad neschopnosti vlády v řešení energetické krize na školství, aby nám vláda mohla vysvětlit, jak si to vlastně představuje. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, paní poslankyně. Jenom konstatuji, že jste to tedy změnila z toho původního návrhu na první na druhý bod, ano? Měla jste to v písemné předloze jako první bod. Chcete jako druhý? (Ano.) Jako druhý, jenom jsem se ujistila, ať to máme všichni správně.
A můžeme přikročit k panu poslanci Robertu Králíčkovi a připraví se paní poslankyně Karla Maříková. Prosím, pane poslanče, ujměte se slova.
Poslanec Robert Králíček: Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně kolegové, já zde tak jako můj kolega přicházím se svým evergreenem a to je prosba o zařazení bodu Boj proti dezinformacím.
Jak jistě víte, tak v únoru, kdy začal konflikt na Ukrajině, došlo k vypnutí několika dezinformačních webů, nebo webů, které byly označeny za dezinformační. Mám trochu pocit, že současné kauzy Dozimetr, dvojí metr, dvojí svetr, Mlejnek Petr trochu zastínily toto téma. A já bych ho chtěl znovu otevřít.
Myslím si, že tam zůstává nedořešená spousta věcí. Pokud si dobře pamatujete, tak tyto weby, které byly předmětem i veřejné diskuse, kde padala slova jako svoboda slova a další, tak byly po několika měsících znovu obnoveny. Nicméně ta situace zůstala nedořešena. Já jsem se zde několikrát pokoušel tento bod znovu načíst, abychom z úst pana premiéra slyšeli, jakou vláda připravuje strategii. Během doby byl zřízen i post vládního zmocněnce pro boj proti dezinformacím, po kterém není ani vidu, ani slechu. Pan Klíma prostě zmizel z veřejného života. Nikdo z nás ani na výboru pro bezpečnost, ani na komisi hybridních hrozeb, kterou vedl oba, jak výbor, tak komisi vedou vládní poslanci, jsme nedostali žádnou informaci, v jakém stavu je toto téma. Z tisku jsem se dozvěděl, že jakýsi zákon připravuje CTHH na Ministerstvu vnitra, ale kdy, jak, kde, co, s kým, proč, o tom není vidět ani slyšet. Já bych chtěl, abychom takto zásadní téma, které se nás může opět týkat, protože jednak konflikt na Ukrajině stále ještě neskončil a myslím, že dezinformace v oblasti energetické krize, ceny potravin a dalších a dnes možná i v kauze jmenování pana ředitele rozvědky stále bují, a já se domnívám, že bychom měli mít nějakou legislativní úpravu, zákon nebo jakýsi dokument, který by tyto situace řešil tak, aby nedošlo soukromým subjektem k vypnutí webu, aniž by o tom věděla vláda či zpravodajské služby či bezpečnostní složky či NÚKIB nebo někdo, kdo bude vládou stanoven jako odpovědný člověk za dezinformace a za rozhodnutí, třeba i za to rozhodnutí vypnout tyto weby.
A já nehodnotím, jestli to bylo dobře, nebo špatně. Ta situace opravdu může nastat, že tu budeme mít znovu dezinformační weby, které budou mít zásadní vliv na společenské události. Můžeme si vlastně říci, že i nadcházející komunální volby se mohou stát terčem dezinformací a dalších útoků. Myslím si, že byl dostatek času na to legislativní úpravu připravit, a pokud není, tak pojďme tu debatu přenést na výbor, na Sněmovnu, ale pojďme o tom mluvit. A toto téma zcela zapadlo. Proto bych chtěl jako jedenáctý bod této schůze zařadit Boj proti dezinformacím. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za návrh. Jenom se ujišťuji, že jako jedenáctý bod. Dobře. A nyní může přistoupit, prosím, k pultíku paní poslankyně Karla Maříková a poté se může připravit paní poslankyně Marie Pošarová. Prosím, ujměte se slova. ***