(12.50 hodin)
(pokračuje Radim Fiala)
O energetické bezpečnosti tady hnutí SPD už mluví x let. Vy jste se nám pořád smáli, pořád jste si dělali srandu, protože - a dneska o tom mluvil i pan ministr - protože přece tady existuje nějaká evropská solidarita a když nebudeme mít, tak oni nám to pošlou. Tak já vám říkám, že žádná evropská solidarita neexistuje, že nám nic nepošlou, a můžete to mít písemně černý na bílým a stejně vám nic nepošlou, když dojde z tlustejch do tenkejch. Tak jenom abyste to věděli, a za pár měsíců se obávám, a nepřeju si to, že toho budeme svědky.
Ale mě potěšil mile pan poslanec Kolář, u kterého jsem si myslel, že to bude ideologický výstup právě na stranu Ruska, ale on mluvil opravdu o energetice a o těchto věcech. Můžu říct, že mě to potěšilo, přestože jeho pohled byl liberální projev, liberální pohled, jiný než náš konzervativní, ale aspoň to tak bylo, a já o tom mluvím proto, že vlastně ta energetická krize nezačala válkou na Ukrajině, ale ta už se tady linula jako červená nit už od začátku nebo těsně po roce 2000 změnami v energetické koncepci Evropské unie.
Dovolte mi, abych se vyjádřil k projednávanému vládnímu návrhu na změnu energetického zákona, který od roku 2001 prošel více než třiceti novelami. Většina z nich byla změnami k horšímu, protože postupně transponovaly do našeho právního řádu takzvaný první, druhý a třetí energetický balíček Evropské unie, což jsou podle mého názoru základní příčiny dnešních astronomicky vysokých cen energií, a hlavně se to týká elektřiny, které zcela pokřivily a zdeformovaly náš trh s energiemi. Ano, trvá to už patnáct let a situace je v důsledku toho čím dál horší a dnes již naprosto neúnosná. Tato vláda nám samozřejmě bude říkat, že je to válkou na Ukrajině, že je to Ruskem, že je to Putinem a podobně. To k tomu samozřejmě přispívá, ale prapůvod zvýšených cen energií je v energetické koncepci Evropské unie.
Poslední ranou do vazu domácnostem a firmám a všem odběratelům energií, elektřiny a plynu, tedy v praxi nám všem, jsou samozřejmě nové právní předpisy Evropské unie, které ovládly šílené takzvané klimatické cíle. A není to jen onen pověstný Green Deal. To je hřebíček do rakve konkurenceschopnosti evropského průmyslu a zemědělství. To je konec tisíců pracovních míst, to je reálná hrozba energetické chudoby, to je propad životní úrovně poctivě pracujících občanů o několik řádů. Už jsme toho svědky, nejde o sci-fi. Koneckonců, některé agentury uvádějí, že už dva miliony českých občanů se dostávají pod hranici energetické chudoby.
Samostatnou a velmi tristní a tragickou podkapitolou oněch energetických balíčků Evropské unie je masivní až téměř zločinná podpora výroby elektřiny z takzvaných obnovitelných zdrojů, tedy stamilionové tunely do veřejných rozpočtů a zdroj pohádkové obživy solárních a jiných baronů. A samozřejmě jde o další příčinu a zdroj růstu cen energií.
A nemohu nezmínit s tímto vším těsně související systém obchodování s emisními povolenkami, možná bych raději řekl kšeftování s emisními povolenkami, protože to, co mohlo ze začátku vypadat jako bohulibá činnost, ochrana životního prostředí, se proměnilo v něco neuvěřitelného. Není to nic jiného než obdoba prodeje středověkých odpustků, projekt zelených náboženských tmářů, a hlavně opět zdroj neuvěřitelného bohatnutí na tento systém napojených spekulantů a byznysmenů a příčina růstu cen energetických komodit. Z toho, aby tady mohl přežít například u nás na střední Moravě cukrovar, bohatnou americké penzijní fondy, kterým ten cukrovar - které si kupují například tyto emisní povolenky. Vybraní spekulanti bohatnou, Češi, ale i další Evropané, neprivilegovaní pracující, živnostníci, podnikatelé, rapidně chudnou. Viník? Evropská komise, potažmo Evropská unie a členství v ní, respektive neochota všech českých vlád od roku 2004 říci prostě "ne" a z tohoto šíleného kolotoče vystoupit, vetovat na evropských summitech tato nesmírně škodlivá rozhodnutí, nepodvolovat se jim, křičet a bít na poplach a provozovat vlastní energetickou politiku, dbát na vlastní energetickou soběstačnost a bezpečnost, aspoň tak jako Maďaři, neklečet před Bruselem a Berlínem.
Cílem dnes vládou navrhované právní úpravy je údajně snížit cenu elektřiny a zemního plynu konečným zákazníkům při takzvaných mimořádných tržních situacích. Zde podotýkám a zdůrazňuji to, o čem jsem hovořil již před chvílí. V oblasti energetiky neexistuje žádný standardní trh, čili jedná se o mimořádnou, zcela netržní situaci, situaci, která je produktem bláznivého netržního a dirigistického zeleného eurounijního plánování, zelených dohod a dalších plánů, které diktují členským státům, kolik procent elektřiny musí vyrobit z obnovitelných zdrojů za pět, deset či patnáct let, kolik smí kdy vyprodukovat emisí a podobně. To nemá s trhem skutečně nic společného. Mnohem spíše to oživuje a bohužel i překonává vzpomínky na někdejší pětiletky a RVHP: poručíme větru, dešti, slunci a biomase. Navíc nejde ani o mimořádnou situaci ve smyslu časovém, to je situaci jednorázovou, víceméně náhodnou. Nikoliv, je to bohužel situace dlouhodobá, a když s ní nic neuděláme, bude setrvalá a ještě horší.
S tím se my v SPD nemůžeme nikdy smířit. Proto v žádném případě nepovažujeme za řešení této závažné a zásadní situace a nemůžeme považovat takzvaný vládní úsporný tarif, což v překladu není nic jiného než jednorázová sociální dávka pro část odběratelů elektřiny a plynu, u které ani neznáme zatím její konkrétní parametry, to vše má být upraveno až nějakým budoucím vládním nařízením. Už tady dnes zaznělo, že pozměňovací návrhy jsme dostali až dnes na zasedání hospodářského výboru. Toto má být ono komplexní a bombastické řešení drasticky rostoucích cen energií, které se pro statisíce občanů a firem stávají nezaplatitelnými. Toto je ten zázračný energetický balíček, na kterém půl roku pracovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu. Jelikož nemám ve zvyku být vulgární, použiji jedno starší rčení, které je pro tento vládní návrh naprosto přiléhavé: hora porodila myš.
Po lednové kosmetické úpravě parametrů příspěvku na bydlení, kdy jste pracující lidi, postižené vámi zaviněným růstem cen elektřiny a plynu, poslali do fronty na úřady práce, kde se pak většina z nich stejně neprokousala složitou mašinerií žádostí anebo na tento příspěvek nedosáhla, jde o další těžké zklamání a selhání, vaše vládní selhání, přičemž ale chápu to, že už nechcete, aby se prokousávali tou byrokracií a mašinerií, tak to jako sociální dávka bude uděláno plošně tak, aby se tím nemuseli prokousávat. Navíc myšlenka úsporného tarifu je v podstatě opsaným, a to špatně, nápadem hnutí SPD, který jej asi už před dvěma měsíci představilo veřejně a následně i podalo formou návrhu zákona. ***
