(16.10 hodin)
(pokračuje Karel Havlíček)
Znovu zopakuji, budeme hlasovat o prodloužení o 20 dní.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? (Hlasy ze sálu: Nejde!) Tak v tuto chvíli můžeme hlasovat. Kdo je pro? Kdo je proti?
V hlasování číslo 14 přihlášeno 136, pro 53, proti 27. Zamítnuto.
Tím končím projednávání tohoto bodu, můžeme přejít k bodu dalšímu.
Já mezitím ještě omluvím paní Janu Mračkovou Vildumetzovou, a to od 15.45 do 17 hodin z pracovních důvodů.
Zahajuji další bod číslo
5.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví
a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením,
ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 47/2020 Sb., kterým se mění
zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů
souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon),
ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 163/ prvé čtení
Z pověření vlády návrh uvede pan ministr zemědělství Zdeněk Nekula. Prosím, abyste se ujal slova. Děkuji.
Ministr zemědělství ČR Zdeněk Nekula: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené poslankyně...
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já vás přeruším a poprosím všechny v sále, jestli by se mohli ztišit, případně aby si vyřídili diskusi před sálem. Děkuji.
Ministr zemědělství ČR Zdeněk Nekula: ... a vážení poslanci. Dovolte mi, abych uvedl vládní návrh novely zeměměřického zákona. Předložený návrh novely zeměměřického zákona byl v minulém volebním období schválen vládou a předložen Poslanecké sněmovně k projednání, jeho legislativní proces ale nebyl dokončen. Návrh je nyní předkládán v nezměněné podobě. Návrh zákona je reakcí na technický pokrok a rozvoj informačních technologií a jejich využívání v oblasti zeměměřictví. Tyto změny je potřebné promítnout jak do definic základních pojmů, tak do vymezení zeměměřických činností a souvisejících ustanovení.
Předkládaný materiál rovněž reaguje na změny v přístupu k informacím a zařazuje rozsáhlé základní geoprostorové databáze upravené tímto zákonem mezi otevřená data v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru. Jedná se o základní bázi geografických dat, státní mapy v digitální formě, ortofoto, údaje o bodových polích. Orgány veřejné správy již tato data bezplatně využívají a nyní se navrhuje poskytovat jako otevřená data k volnému použití. Návrh zákona mění ověřování výsledků zeměměřických činností, tedy kontrolu kvality, pokud jsou vytvořeny přímo orgánem státní správy, tak, aby k tomu byla dostačující úřednická zkouška a nebylo třeba skládat zvláštní zkoušku, jakou skládají zeměměřiči ze soukromého sektoru. Děkuji za vaši pozornost.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane ministře. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, pan poslanec Vít Vomáčka. Máte slovo.
Poslanec Vít Vomáčka: Vážený pane předsedající, vážení páni ministři, dámy a pánové, zákon o zeměměřictví a o změně a doplnění zákonů souvisejících s jeho zavedením byl přijat v roce 1994, to znamená, že už uplynulo 28 let od přijetí tohoto zákona a některá jeho usnesení se jeví jako zastaralá, neodpovídající technologickému pokroku a rozvoji informačních technologií v dané oblasti. Zákon jako celek, jak už říkal i pan předkladatel, není třeba měnit jako celek, je však nezbytné provést v něm jednotlivé dílčí úpravy. Ty přinášejí a přispějí k zajištění technologického i věcného souladu s novými technologiemi a novým rozvojem a s vývojem nových technologií. To je všechno.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji panu zpravodaji a otevírám tímto obecnou rozpravu, do které se přihlásila paní poslankyně Balaštíková. Máte slovo.
Poslankyně Margita Balaštíková: Dobrý den, kolegyně a kolegové. Já bych chtěla především uvést k zákonu o zeměměřictví, že se vám zdá tento zákon takový nenápadný a nedůležitý, a já bych byla ráda, kdybychom mu dávali právě tu důležitost, a z toho důvodu si dovolím takovou malou edukaci ohledně zeměměřictví.
Historie zeměměřictví sahá nejméně 3 000 let do minulosti, což je takový úplně prapůvod zákonů, výstavbou prvních měst, jako byl například Babylon, nebo 400 kilometrů dlouhý kanál mezi Eufratem a Tigridem, což se bezesporu neobešlo bez značných zeměměřických znalostí. Dokladem toho jsou jednak charakteristické geometrické tvary měst a sídel, ale i monumentální stavby paláců a hradeb. Starověké osídlení v Mezopotámii nebo v Egyptě se soustřeďovalo právě kolem velkých řek a jejich voda dopadávala vláhou k plodinám rostoucím v okolí těchto polí a pravidelně zaplavované pozemky však bylo třeba opětovně rozměřovat. Tady byly vyžadovány velké zeměměřičské dovednosti, takže již ve starověku hrálo právě zeměměřictví velmi důležitou roli při studiu i tvaru a rozměrů Země a bylo vždy v úzkém vztahu s astronomií a kalendářními výpočty. Doklady o tom existují ze starého Egypta a vystopovat ho můžeme ale i na opačném konci světa, například v mayské kultuře.
V antické civilizaci byl vysloven názor o kulatosti Země ještě před začátkem našeho letopočtu. Například matematik Eratosthenes kolem roku 250 před naším letopočtem tehdy známými geodetickými a matematickými postupy změřil a vypočítal poloměr Země s obdivuhodnou přesností a ta hodnota se řádově shodovala se současnými výsledky. Zeměměřictví hrálo již od starověku důležitou roli také při znázorňování zemského povrchu prostřednictvím kartografie, nauky o tvorbě a zpracování map. Vznikla tak pozoruhodná kartografická díla, například Ptolemaiova mapa světa z 2. století našeho letopočtu, z níž vycházeli tvůrci map ještě ve středověku.
Z toho je patrné, že tento zákon je důležitý, jeho základy sahají do minulosti, a přesto mu v naší zemi nebylo věnováno dostatečné množství pozornosti. A já bych tady do toho našeho ponurého ovzduší vnesla i něco z českých luhů a hájů, takže v našich zeměpisných končinách v oblasti Pavlovských vrchů bylo v šedesátých letech 20. století objeveno nejstarší kartografické zobrazení v lidských dějinách. Jednalo se o mamutí kost 25 000 let starou s rytinou považovanou za obraz meandrů řeky Dyje.
A teď už bych se chtěla vyjádřit k tomu zákonu. Zákon o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů byl přijat v roce 1994, jak řekl pan zpravodaj. Byl sice patnáctkrát novelizován, ale bohužel, většinou se jednalo o dílčí novely související s přijetím jiných zákonů, a to je vlastně škoda, protože ten zákon na to, jak je důležitý a jak dlouho se s touto problematikou potýkáme, tak nedošlo k žádné pořádné revizi. V současné době uplynulo tedy 28 let od přijetí toho zákona a některá ustanovení se jeví jako zastaralá, neodpovídají technickému pokroku a rozvoji informačních technologií v této oblasti. ***
