Pojmy vlastnit, vlastnictví a kontrola je třeba vykládat extenzivně. Nelze jim přisuzovat pouze význam, který je jim v běžném právním řádě je přisuzován. "Vlastnictví" - abych citoval přesně - "neodkazuje výhradně k pojmu vlastnictví ve smyslu zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Podobně kontrolou se nerozumí dohled ve smyslu sledování či dozoru právnické osoby." Podle mě klíčová věta. Pojmy je třeba vnímat laicky jako jakési opanování právnické osoby nebo právního uspořádání dosahující stanovené intenzity.

Myslím, že každý občan rozumí tomu, kdo vlastní tu společnost, a ten, kdo ji kontroluje, že je vlastník, a není to ten, kdo obsazuje dozorčí radu. Myslím, že to je naprosto jasné a nemusíme v tom hledat nic překvapivého nebo nového. Jak to, že všechny ostatní státy to mají v pohodě a tady je s tím takový právní problém? My jsme chytřejší než všichni ostatní? Pan zpravodaj říkal správně, že ta AML směrnice stanovuje minimální společný základ tohohle. To znamená, jestli výtky směřují k tomu, že to je nad rámec, tak je to relevantní politická debata, která ale nesměřuje k tomu, zda ta implementace je dobře nebo správně. V tomhle se shodujeme, myslím, že tady je to docela podrobně a poctivě popsáno v důvodové zprávě. Bavíme se o tom minimálním základu, který Evropská komise posuzuje, zda ta implementace byla správně, nebo nesprávně.

A když už tady máme kritiky z řad bývalé vlády, jak je možné, že jste to implementovali tak, že to Evropská komise rozporuje? V čem je problém? To chcete říct, že v Bruselu si řekl: Pozor, pozor, tam je ten, jehož jméno tady musel pan zpravodaj říci, tak proto jim to nebudeme schvalovat? Tomu nemůžete věřit ani vy. Takže možná bychom tu debatu, aspoň s opozicí, mohli začít na jejich straně hřiště. Co udělali špatně? Nic. Nic neudělali špatně, přesto máme blokovaných 180 miliard korun. To nejde dohromady, tyhle věty.

Pochopil jsem, že výhrady k zúžení těch subjektů, které mají výjimku, nejsou nějak zásadní, že v tom asi problém není, jestli jsem dobře pochopil vystoupení pana zpravodaje. Možná že zazní k té druhé části změn výhrady v debatě, ale zatím jsem to nezaznamenal, takže celou tu debatu vedeme o tom, jestli máme dobře nadefinovaného skutečného majitele. Pochopil jsem to správně? A Ministerstvo spravedlnosti opsalo text směrnice. Co je na tom chybně, to by mě docela zajímalo. Je to tam napsané, je tam citace, je to směrnice, je tam ujištění, že takhle je to zkonzultované s Komisí, není problém. Takže pokud opíšu směrnici, kterou implementujeme, do zákona, tak to může být špatně? To je klíčová otázka. Pokud je to dobře, tak pak ty námitky nechápu. Pokud je to špatně, tak pak ale protestujme proti té směrnici jako takové. Kde byla česká vláda v okamžiku vyjednávání? Já nevím samozřejmě, která vláda to vyjednávala, já si to nepamatuji, nezjišťoval jsem to, jestli to byla Sobotkova vláda nebo první vláda Andreje Babiše. To fakt nevím. Ale převzali jsme text ze směrnice, a přesto je to podrobováno kritice. Tak pak to nemá logiku. Jestli říkáme, že směrnice je dobře, a když to opíšu, tak je to špatně, tak mě nepřesvědčíte, že to je logický postup. Pokud se domníváte, že i ta směrnice je špatně, to já samozřejmě nejsem schopen posoudit, tak se ptám, proč jsme ty námitky neuplatnili v okamžiku projednávání té směrnice, když je to špatně.

Podle mě jsou to legitimní otázky, ale já bych poprosil pana zpravodaje - a fakt je to prosba - jestli by nám mohl popsat, v čem vlastně ten problém je, bez zdůvodnění, zda slůvko, zda spojka "zda" plní roli, nebo ne. Obsahově v čem je ten spor, abychom to pochopili i my, kteří nejsme právníci, a abychom to byli schopni vysvětlovat, když se budou voliči ptát, v čem jste se vlastně přeli s tou opozicí, v čem byl ten klíčový střet. Já ho tam prostě nevidím. Pokud to dobře popíšete, je možné, že ten střet je jasný a že pak budeme mít prostě různé politické názory, ale zatím to z těch vyjádření prostě jasné nebylo kromě toho, že hnutí ANO se paranoidně domnívá, že tady přijímáme zákony kvůli Andreji Babišovi. Tak slyšeli jste to - ježišmarjá - slyšeli jste to ve vystoupení pana zpravodaje? Já jsem to slyšel, to jméno, třikrát. Ani jednou není v té důvodové zprávě.

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji. Další, kdo je přihlášen s přednostním právem - jsme v obecné rozpravě - je pan zpravodaj Radek Vondráček, takže poprosím, aby přišel k řečnickému pultu. Pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo. Já už jsem panu ministrovi řekl, že se omlouvám, já jsem si nedělal poznámky, možná něco vynechám. Naprosto s vámi souhlasím, že věcně se bavíme o vlastnictví a vlastnění, tak se shodneme. Tady jde právě o to, že Česká republika jde nad rámec. My nejenom nepřepisujeme tu směrnici, protože původně v té směrnici bylo napsáno - a to je to, co vadilo Evropské komisi - že je koncovým příjemcem nebo osobou s koncovým vlivem. To jim vadilo, jim vadila ta prospěchová složka. Když máte z něčeho prospěch, nepatří vám to, ale máte z toho nějaký podíl, což jsou dvě různé věci a můžou být... (nesrozumitelné). Takže my jsme to škrtli a místo toho je tam teď: "V konečném důsledku vlastní nebo kontroluje právnickou osobu nebo právní uspořádání." Evropská komise je s tím v pohodě.

Nicméně v § 4 se rozvádí tady tato věta a už se tam píše: "Má právo na podíl na zisku v jiných vlastních zdrojích nebo likvidačním zůstatku větším než 25 %." Takže místo § 2 to dáváme do § 4, zase je tam ta prospěchová složka a po dlouhých debatách s Evropskou komisí to najednou nevadí. A my jsme prostě chtěli akorát vědět, co nám tedy přesně vytýkali v tom dopise, proč tedy ten dopis nemůže být veřejný, co je tam za problém, proč nemůže být reakce veřejná. A my jsme byli informováni na těch jednáních, která se vedla s opozicí, že probíhala snad i osobní jednání, že přijel někdo z Evropské komise sem a že se s ním vedla jednání na osobní úrovni. Nás by prostě zajímalo, co si tam tedy vyříkali a proč. V podstatě nám jde o to, si to vyjasnit a přijmout nějaký relativně dobrý zákon. Tady tohle zase vypadá, že jsme zase europapežštější, než je Brusel, a znova tam vracíme prospěchovou složku, kterou nám už jednou vytkli. To je to a), jestli jsem pochopil to hlavní.

Co mi tady potom vadí a krásně se to čte třeba v připomínkách České národní banky nebo Nejvyššího soudu, a to vám přečtu: "Česká národní banka považuje postup Evropské komise v uvedené věci za nestandardní a nežádoucí." Já tedy tady připomínám, že opravdu není zcela běžné, aby se tímto způsobem rychle vedl infringement, kdy si stát přijme nějakou právní úpravu, která je nad tu základní, protože opravdu směrnice je jenom to minimum a členské státy si mohou přijímat něco dalšího, ale tady nám to ta Komise nejenom vytkla, ale udělala z toho milník, na který jsou navázány nemalé finanční prostředky. A jak říkal pan ministr financí, když někdo platí, tak jsou to jeho pravidla. Tak si uvědomme, že sice dostaneme od Evropské komise nějaké peníze, ale máme taky poslouchat.

A teď vám přečtu, co se nelíbilo České národní bance: "Česká republika je v situaci, kdy dle předkladatele probíhá řízení o nesouladu, a věc tedy ještě není předložena soudnímu dvoru ke konečnému posouzení, zda Česká republika porušila smlouvu o fungování Evropské unie pozdní či nesprávnou transpozicí směrnice, aniž by měla možnost i s EK, Evropskou komisí, odpovídajícím způsobem dovysvětlit pravidla národní právní úpravy a v případě přetrvávajícího sporu nebo jiného výkladu pravidel směrnice ponechat výklad na Evropském soudním dvoru, je nucena s ohledem na zajištění čerpání prostředků v rámci Národního plánu obnovy přistoupit k právnímu výkladu Evropské komise a provést vynucené a začasté neodůvodněné změny zákona, které z pohledu adresátů právní normy jsou a budou pravděpodobně nepochopitelné. Lze konstatovat, že novela zákona je méně jasná než stávající zákon a směřuje spíše proti cíli sledovanému směrnicovou právní úpravou. Doslovné přepisování směrnice bez ohledu na české právní prostředí a terminologii není namístě. V tomto směru doporučuje Česká národní banka vznést alespoň výhrady vůči Evropské komisi s tím, že Česká republika přistupuje ke změnám zákona pod tlakem. Dále upozorňujeme, že Evropská komise si fakticky osobuje kompetence Evropského soudního dvora, když si vynucuje úpravu platného tuzemského předpisu podle svého právního názoru na obsah tohoto tuzemského předpisu bez toho, aby tady bylo relevantní soudní rozhodnutí. Ve skutečnosti však takovou kompetenci Evropská komise nemá a je jen na Evropském soudním dvoru, aby případně provedl takový přezkum. De facto tak dochází k zásahu exekutivy do působnosti moci soudní." Konec citátu České národní banky. ***