(14.00 hodin)
(pokračuje Jakub Michálek)

Potom se tam výslovně uvádí, že indikátorem takového vlastnictví jsou různé skutečnosti, vlastnický podíl nad 25 %, ale to vlastnictví nebo kontrola mohou být založeny též jinými prostředky, a je v působnosti členských států, aby si vymezily vlastní způsob, do jaké míry chtějí uplatňovat ty jiné prostředky vlastnictví, do jaké míry chtějí, aby byly součásti tohoto vymezení. A my jako suverénní stát jsme si řekli, že v rámci tohoto vymezení jdeme transparentnější cestou a že tam nebudeme mít vypsány pouze ty subjekty, které jsou vlastněny na základě podílu nebo na základě jiné skutečnosti, která je ve směrnici uvedena, ale jsou to i ti, kteří z toho pobírají zisky. Ti, kteří berou zisky z té právnické osoby, mohou a mají být podle naší národní úpravy těmi skutečnými majiteli a to je něco, co bylo, a něco, co po schválení tohoto návrhu zákona bude.

Pokud jde o ty technické, legislativně technické připomínky, tam ta pasáž, která začíná slovy "zda a na základě jaké skutečnosti", ta se týká toho, jestli je to ovládání právě založeno na základě určité právní skutečnosti, a v tom případě se má uvést i ta konkrétní právní skutečnost. Z textu zákona mně to přijde celkem srozumitelné.

Pokud jde o námitku, že nelze vlastnit osobu, je pravda, že osoba není podle našeho soukromého práva věcí. Na druhou stranu pohybujeme se zde v problematice implementace evropského práva. Máme tady spoustu států, každý stát Evropské unie má jiné pojetí vlastnictví. Evropská unie musí překlenovat tyto rozdíly tím, že hledá společné charakteristiky. A jednou z toho je i vymezení pojmu "vlastní" nebo "kontroluje". Ten pojem je vymezen v souladu se směrnicí a je potřeba ho chápat tak, jak je vymezen v našem zákoně a ve směrnici, a není podle mého názoru tak úplně možné ho ztotožňovat s pojmem vlastnictví podle soukromého práva. Ostatně i ten pojem je vymezen z hlediska problematiky praní špinavých peněz, takže nedochází zde k žádnému konfliktu. Ale pokud chceme být součástí velkého celku, jako je Evropská unie, musíme přijmout i věci, které s tím souvisí, včetně toho, že se zavádí jednotná terminologie v této právní oblasti z hlediska průhlednosti vztahů mezi obchodními korporacemi. Takže tolik k věcným výhradám, které zazněly u zprávy zpravodaje. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji. Vaše vystoupení vyvolalo jednu faktickou poznámku. Vážené poslankyně, vážení poslanci, vážení členové vlády, převzala jsem řízení schůze.

Je otevřená obecná rozprava, takže poprosím k faktické poznámce pana Radka Vondráčka. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji. Já velice stručně. Opravdu jsem se vnitřně snažil omezit se na tu zpravodajskou část. Jestli jsem selhal z vašeho pohledu tady v tom snažení, tak se omlouvám. Měl jsem toho na srdci mnohem víc, ale abych vůbec ozřejmil, proč jsme se dostali do situace, kdy jsme nuceni postupovat v rámci § 90, tak jsem to jméno - podle mě - vyslovit musel, protože my jsme skutečně na hraně toho, abychom přijali důležitý milník.

A proč to tak dlouho trvalo, proč ten dopis přišel v listopadu a až teď to přišlo na řadu, proč to jenom měsíc trvalo, než to přinesli z Úřadu vlády sem a přišlo na řadu, to asi má nějaké důvody, proč ta diskuse tak dlouho trvala. Jinak obecně hnutí ANO nemá zájem na nějakém konkrétním ustanovení tohoto zákona. Ten zákon, to je směrnice proti praní špinavých peněz. To je proti korupci, to je proti tomu, aby se zamezilo financování terorismu, to je proti tomu, aby se zamezilo třeba financovat politická hnutí výnosy z trestné činnosti. To v tuto chvíli není problém našeho hnutí, jenom připomínám.

Ale teď se čistě omezuji na to, abychom měli aspoň nějaký rozumný text, a bohužel díky režimu, v jakém se pohybujeme, nemůžeme přijmout žádný pozměňovací návrh. Tak si to tady aspoň řekněme, v čem spatřujeme nedostatky toho právního textu. Snažil jsem se uvést to maximálně objektivně, asi se mi to úplně nepodařilo, ještě jednou se za to omlouvám. Teď už budu reagovat konkrétně a budu dávat konkrétní připomínky. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji mnohokrát za dodržení času. Nyní s přednostním právem je přihlášen pan ministr financí, pan Zbyněk Stanjura. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Tak za prvé, my jsme ten problém zdědili. Já teď nevím, kdy přesně v listopadu to přišlo, vy jste říkal v listopadu, nevím, jestli prvního, nebo třicátého. My jsme byli jmenováni 17. prosince 2021. Podle informací, které dostala vláda, od té doby Ministerstvo spravedlnosti docela čile komunikovalo s Evropskou komisí. Jsem rád, že zazněla ta poslední slova pana zpravodaje, aby zdůraznil důležitost takového předpisu. V tom se určitě shodujeme, že anti-money laundering, to znamená praní špinavých peněz, myslím si, že to je závažný problém, kterému se máme věnovat ať už sami, nebo ve spolupráci s našimi partnery v rámci Evropské unie. Takže jsme si všichni vědomi důležitosti této problematiky a důležitosti řešení této problematiky.

Otázka, jestli a proč změnila Evropská komise, respektive ti, kdo za ni vyjednávali, názor, to dost těžko můžeme posoudit. Nicméně tady je docela podrobně v důvodové zprávě popsán ten proces, co se nám podařilo obhájit a co ne. A nebylo to tak, že nastoupila nová vláda a automaticky řekla: Všechno je špatně, máte ve všem pravdu - pokusili se to docela trpělivě vysvětlovat, jak naši definici skutečného majitele, tak ty výjimky. Je to tam popsáno docela podrobně.

No, někdy se stane, že v tom vysvětlování a vyjednávání prostě neuspějete. V tomto případě ten, kdo platí, ten dává pravidla. Myslím, že je to naprosto srozumitelné. Když dáme dotaci my jako stát nebo kraje nebo města, tak si také nastaví pravidla, protože se jedná o peníze z jeho rozpočtu. Tak v tomto případě to berme tak, že peníze z RRF, to znamená národní plány obnovy, jsou evropské peníze, a ten, který platí, nastavil pravidla. A mimo jiné jednou z těch mnoha podmínek, které musí Česká republika splnit, je správná implementace 5. AML směrnice.

Otázka zní, proč se nám to nepovedlo a proč se to mnohým ostatním státům povedlo? Já teď na ni nechci hledat odpověď, abych neprodlužoval tu debatu, ale to je přece zásadní. Kdyby se ta implementace povedla napoprvé, tak bychom se k tomu nevraceli a nevedli jsme ty spory znova. Já jsem vlastně nepochopil, omlouvám se panu zpravodaji, kdyby nám mohl říct nějak lidsky a česky, v čem je jádro toho sporu, protože jestli máte představu, že to, co citoval ze stanoviska legislativního odboru Poslanecké sněmovny, je srozumitelné, tak to tedy není. Čtyřikrát jsem slyšel, že "zda" je takové nebo takové, ale neslyšel jsem ani jednou tu větu, abych to mohl posoudit. Nicméně zase pokud chceme hledat odpověď, tak si myslím, že se můžeme podívat do důvodové zprávy, z které já jsem to pochopil docela dobře jako ten, který není právník, ale který se má takovým zákonem řídit nebo ho má schvalovat. A možná bych to mohl ocitovat, je to půl stránky, ale myslím, že to stojí za to, abychom tu debatu vrátili na tu věcnou, věcnou rovinu: "Zásadní změna" - a to je ten čl. 3 "zásadní změna spočívá v zavedení jednotné materiální charakteristiky skutečného majitele." Jenom řeknu pro zájemce, která je to strana... 30. strana toho zákona jako celku, abyste věděli, odkud cituji. "Ta spočívá v tom, že skutečný majitel právnickou osobu nebo právní uspořádání vlastní nebo kontroluje. Oba pojmy nestojí zřetelně vedle sebe, nejsou to nezbytně dvě oddělené charakteristiky, ale jde o kvalitativní pojmenování pozice materiálního skutečného majitele."

Nejde o to, že by dosavadní dualistická koncepce - to je to, co nám Evropská komise vytýkala - byla ve svém základu chybná, ale o to, že další podrobnější kategorizace materiálních skutečných majitelů nemá být relevantní. Je-li někdo skutečným majitelem, je to samostatná a dostačující kvalita, která již není formálně dále vnitřně členěna. Ačkoliv to není v právní úpravě ani v AML směrnici výslovně vyjádřeno, lze hovořit o jakési nevyjádřené právní domněnce, podle které kdo vlastní, platí o něm, že kontroluje, a naopak, kdo kontroluje, platí o něm, že vlastní. No, můžete kývat hlavou, jak chcete, myslím si, že je to docela srozumitelné. Každý materiálně skutečný majitel ve smyslu návrhu vždy vlastní nebo kontroluje, aniž je rozlišováno mezi tím, zda konkrétně spíše vlastní, kontroluje nebo obojí. Jak vlastnictví, tak kontrola mají přitom svůj obsah, avšak ten již nemá vliv na postavení skutečného majitele. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP