(20.40 hodin)
(pokračuje Zuzana Ožanová)
V reakci na pandemii onemocnění covid-19 způsobené koronavirem však došlo s účinností od 27. března 2020 k dočasnému zrušení povinnosti evidovat tržby, a to zákonem č. 137/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti evidence tržeb v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu, a to bez ohledu na to, z jaké činnosti tržby plynou. Fakticky tedy došlo k přerušení povinnosti pro tržby z první a druhé fáze a odsunu začátku povinnosti evidovat tržby patřící původně do třetí a čtvrté fáze. Povinnost evidovat tržby tak byla přerušena, a to postupně až do dne 31. prosince 2022, a tím celý systém ještě nemohl plně přinést očekávané výsledky.
Dnes jsme tedy v situaci, kdy podle plánovaného právního stavu vznikne od 1. ledna 2023 povinnost evidovat tržby všem poplatníkům bez ohledu na druh jejich činnosti. Část poplatníků tedy toliko obnoví evidování tržeb, které již praktikovala před pandemií, respektive část z nich nikdy nepřestala praktikovat. Druhá část bude muset evidenci tržeb nově zavést, tedy také nést iniciační náklady s tím spojené. V této fázi se vláda rozhodla předložit návrh na zrušení EET.
Podle důvodové zprávy tento krok vysvětluje těmito důvody: Zrušením povinnosti evidovat tržby budou podnikatelé zproštěni administrativní a finanční zátěže, kterou pro ně evidence tržeb znamená. Prudkým nárůstem bezhotovostních platech pro rok 2017 se počítalo s 20% podílem bezhotovostních plateb. Pro rok 2025 se odhaduje až 80 %. Pro rok 2021 je tento podíl odhadován na 60 %, který je na úkor hotovostních tržeb. Obecně výraznému trendu k využívání elektronického způsobu placení a dále se týká další změny v daňových zákonech. Vychází tedy z názoru, že efekt evidence tržeb v současných podmínkách v porovnání s obdobím, kdy byla evidence tržeb zavedena, by byl v budoucnu výrazně nižší a není dostačující pro znovuzavedení evidence tržeb.
Ráda bych v tomto okamžiku zmínila efekty, které EET už rozhodně přinesla. EET potvrdilo, že je efektivní nástroj proti daňovým únikům. Přispělo k pocitu narovnání prostředí. Toto mě vede k úvahám, jak je asi těm, kteří spadli do první a druhé vlny, pořídili si vše, co měli, právem očekávali rozšíření EET na ostatní podnikatele, a tedy skutečnou rovnost přístupu, a teď se mají smířit s tím, že to bylo zbytečné. Považuji to za morální hazard. Málo se také mluví v této souvislosti o důsledcích šedé ekonomiky. Připomínám zvyk zaměstnávat zaměstnance za minimální mzdu a doplácet jim v hotovosti, jinými slovy z neevidovaných příjmů, tolik typicky pro české hospody.
Potěšující jsou také čísla Českého statického úřadu o tempu růstu tržeb, které se ihned po zavedení EET v dotčených odvětvích zněkolikanásobily. EET a nutnost evidovat tržby výrazně prospěly tomu, že se zaměstnává za normální mzdu, tedy se nepoškozuje ani sociální a zdravotní systém, a hlavně se tito lidé pojišťují základ pro budoucí penzi. Jsme si jisti tím, že by nedošlo k návratu k těmto neblahým praktikám? Samozřejmě si uvědomuji, že v určité míře tyto praktiky vždy budou.
Zavedení EET v ekonomickém vyjádření přineslo tyto věci: Předpokládá se zvýšený příjem do rozpočtu ve výši 10 miliard ročně. Jednoznačný a prokazatelný přínos pro státní rozpočet je celkem více než 60 miliard korun od zavedení EET. Zrušení systému bude také něco stát. Existuje odhad, že zhruba 2 miliardy stát vydal na provoz systému EET od roku 2017 do roku 2020. Do provozních nákladů na EET jsou zahrnuty náklady Ministerstva financí, Finanční správy, Celní správy. Byly tyto výdaje zbytečné?
Zrušení předpokládá snížení nákladů. Dojde ke snížení počtu státních úředníků a podnikatelům i státu to přinese úlevu v administrativě, v provozních výdajích s EET spojených. Až potud jde o úspory, ale nikdo nemluví o odhadech poklesu výběru daní z důvodu návratu k šedé ekonomice a změně v náladách podnikatelů. Ano, doba covidová přinesla výrazné změny v příjmech a těžko odhadnout, jak moc znamená optimalizovat daně pro ty nejméně vydělávající a kolik je těch, co opravdu spoléhají jen na pomoc dotační, protože jinou šanci nemají, a kolik je těch, co prostě neplatí daně, protože nemají příjmy a podnikání opouštějí. Za zmínku stojí fakt, že v současné době využívá dobrovolnou elektronickou evidenci tržeb přes 50 000 podnikatelů. Ano, jsou to ti, kteří přijali myšlenku, že pro spravedlnost je potřeba něco udělat, a nechtějí mít pocit, že investovali do něčeho zbytečně. Po zrušení systému EET by nemohli podnikatelé své hotovostní tržby v systému evidovat ani dobrovolně. Důvodem jsou náklady na provoz EET ze strany státu. Měli bychom se nad tím zamyslet.
Dovolím si shrnutí. Můžeme přijmout relevantnost některých důvodů, které vedou k návrhu na zrušení EET. Zejména i covid přispěl k výrazně vyšší míře placení bezhotovostního, elektronicky, zejména kartami. Tedy je jiná doba, než ve které se EET připravovalo. Určitě však přispělo k narovnání podnikatelského prostředí. K zrovnoprávnění postavení těch, kteří do té doby nepřiznávali své příjmy, s těmi poctivějšími, kteří ty příjmy přiznávali. Do rozpočtu navýšilo příjmy do té doby z šedé ekonomiky, a to nejen daňové, ale i v oblasti sociálního a zdravotního pojištění. Dále EET výrazným způsobem narovnalo podmínky v do té doby těžko kontrolovatelném prostředí. Hostince, restaurace, kde se, jak víme, přijímaly síly na základní plat a dorovnaly se mzdy z hotovostních příjmů, a to se všemi důsledky, zejména na pozdější důchody takto zaměstnaných. Posunulo myšlení ve směru transparentnosti a spravedlivosti pro všechny a pocit, lidsky řečeno, že zatajovat příjmy se nevyplácí.
Byly tady vynaloženy prostředky na vybudování a provoz systému, které ještě neměl šanci plně ukázat všechny výhody, a to na straně státu i jednotlivců - podnikatelů. Ve finančním prostředí stojí proti sobě přínos EET, odhadovaný přínos navýšení příjmů do rozpočtu, ve výši v řádech miliard, odhad byl cca 10 miliard ročně, proti deklarovaným úsporám z eventuálního zrušení systému, jinými slovy, co nás stojí ve výši 463 milionů. Jsem přesvědčena o tom, že zrušení EET by byla chyba, že bychom zahodili a ztratili víc, než získáme. Nemohu proto s návrhem souhlasit. Děkuji za pozornost všem, kteří poslouchali.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: A já vám také děkuji, paní poslankyně. A jako další vystoupí paní poslankyně Berenika Peštová a připraví se pan poslanec Martin Kukla. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážení ministři, vážené kolegyně, vážení kolegové. Ve shrnutí závěrečné zprávy RIA se v dopadech na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty uvádí - cituji: "Předpokládá se nižší inkaso daní na straně veřejného rozpočtu, předpokládají se nižší výdaje na straně veřejných rozpočtů. Snížení inkasa po zrušení evidenci tržeb lze odhadnout na 4,2 miliardy korun, z toho 2,8 miliardy korun státní rozpočet, 1,3 miliardy korun místní rozpočty, 0,1 miliardy korun rozpočty zdravotních pojišťoven. Fakticky nejde o snížení, nýbrž odhad navýšení inkasa, ke kterému by mohlo dojít v roce 2023 v případě, že by byla povinnost evidovat tržby znovu obnovena." Konec citace.
V dopadech na územní samosprávní celky, obce a kraje se uvádí - cituji: "Předpokládají se jen nepřímé dopady na územní samosprávné celky v důsledku nižšího inkasa veřejných rozpočtů ze sdílených daní." Konec citace. ***
