(Schůze zahájena v 15.00 hodin.)
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji tímto 26. schůzi Poslanecké sněmovny. A aby byla zaznamenána naše účast, tak vás nejprve odhlásím a prosím, abyste se všichni přihlásili identifikačními kartami.
Schůzi svolala předsedkyně Poslanecké sněmovny podle § 51 odst. 4 našeho jednacího řádu na základě žádosti 105 poslanců. Pozvánka vám byla rozeslána elektronickou poštou, a to v úterý 7. 6. 2022.
Dovolte, abych nyní přistoupil k určení dvou ověřovatelů této schůze. Navrhuji, abychom určili poslankyni Miladu Voborskou a poslance Ondřeje Koláře. Táži se tedy, jestli někdo má nějaký jiný návrh? Zagonguji a pustíme se za chviličku do hlasování.
Předtím, ještě než k nám dorazí kolegové na hlasování, tak omluvy. A to konkrétně pan poslanec Flek dnes mezi 14. a 16. hodinou z důvodu jednání, dále paní poslankyně Krutáková od 15 do 16 hodin z pracovních důvodů, dále pan poslanec Andrej Babiš, a to od 15 hodin do konce dne z pracovních důvodů, a pan poslanec Bělor od 16.30 do 19.30 hodin z pracovních důvodů a od 15 hodin z důvodu nemoci paní poslankyně Hanzlíková.
A já jenom zopakuji, že budeme hlasovat o ověřovatelích této schůze - paní poslankyni Voborské a panu poslanci Kolářovi.
Takže zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování 1, přihlášeno 114, pro 107, proti 1. Výsledek: přijato. Čímž konstatuji, že jsme ověřovateli 26. schůze Poslanecké sněmovny určili paní poslankyni Voborskou a pana poslance Koláře.
A nyní přistoupíme ke stanovení pořadu 26. schůze, jehož návrh je uveden na pozvánce. Jenom připomínám, že podle § 54 odst. 7 zákona o jednacím řádu rozhodne Sněmovna pouze o pořadu uvedeném v žádosti. Nelze navrhnout žádnou změnu ani doplnění pořadu a rovněž tak nelze rozšiřovat schválený pořad.
Takže nyní budeme hlasovat o celém návrhu pořadu 26. schůze Poslanecké sněmovny, a to tak, jak byl písemně předložen.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování 2, přihlášeno 124, pro 123, proti nikdo. Výsledek: přijato. Pořad schůze tedy byl schválen.
Nyní tedy můžeme přistoupit k prvnímu bodu pořadu číslo
1.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní
sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 111/2006 Sb.,
o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 235/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2
Upozorňuji, že je navrženo, abychom tedy s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení. Z pověření vlády návrh uvede místopředseda vlády ministr práce a sociálních věcí pan Marian Jurečka. Prosím, ujměte se slova, pane ministře.
Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové. Dovolte mi, abych uvrhl - ne uvrhl, ale uvedl tento návrh zákona, a tím ho také uvrhl tady do projednávání Poslanecké sněmovny, respektive návrh novel dvou zákonů, a sice zákona číslo 117 o státní sociální podpoře a zákona číslo 111 o pomoci v hmotné nouzi. Hlavním cílem návrhu těchto dvou zákonů a tohoto sněmovního tisku číslo 235 je udělat kroky, které povedou ke zjednodušení administrace příspěvku na bydlení a také ke zvýšení výše rodičovského příspěvku z 10 000 korun měsíčně na 13 000 korun a zvýšení vlastně flexibility čerpání této částky.
Když to vezmu opravdu v nějaké větší míře detailu, tak smyslem toho zjednodušení v oblasti právě státní sociální podpory je v případě příspěvku na bydlení zrušení povinnosti podávat každoročně novou žádost o příspěvek na bydlení. Proto i tento návrh zákona předkládáme podle § 90, protože pro většinu těchto žadatelů tím klíčovým termínem je 1. červenec tohoto roku. A jsme tady v situaci, kdy poslední měsíce opakovaně slyšíme kritiku na řekněme velkou administrativní náročnost tohoto příspěvku jak pro úředníky úřadu práce, tak i pro samotné žadatele. A právě jedním z kroků, který komplikuje život, a vlastně to vyžaduje opakované předkládání žádosti, je povinnost tu žádost podat. Takže to je první věc, zrušení povinnosti podávat každoročně tuto novou žádost.
Zároveň dalším krokem je snížení frekvence povinného dokládání příjmů a nákladů na bydlení pro příspěvek na bydlení z té frekvence, která je dneska stanovena čtyřikrát ročně, na frekvenci na dvakrát ročně.
Dále je to zrušení povinnosti rozepisovat náklady za plnění poskytovaná z užívání bytu na jednotlivé položky. Dále, nárok na příspěvek na bydlení nebude nově podmíněn předložením zaúčtování záloh vyplacených nákladů na bydlení. Dále je to i ta již zmíněná zvýšená maximální měsíční výše rodičovského příspěvku z dosavadních 10 000 korun na 13 000 korun pro rodiče bez denního vyměřovacího základu.
Dále je to úprava zmocňovacího ustanovení, kdy nově vláda bude moci upravit výši částek normativních nákladů na bydlení s přihlédnutím k odhadu průměrného navýšení úrovně nákladů na energie mezi kalendářním rokem, pro který se výše částek normativních nákladů na bydlení stanoví, a kalendářním rokem předcházejícím, tedy podle odhadu Ministerstva průmyslu a obchodu a Energetického regulačního úřadu. Zároveň je nově zakotvena možnost zvýšit nařízením vlády částky normativních nákladů na bydlení i v průběhu kalendářního roku. To znamená, tu situaci, kterou jsme udělali výjimečně pro tento rok, tak abychom to umožnili i do budoucna.
Nově bude moci účastník řízení předložit úřadu práce veškeré listiny ve formě prosté kopie. Zachována ale zůstává možnost úřadu práce v těch případech, kde to bude úřad práce považovat za nezbytně nutné, aby tam bylo předložení v tom originále. Dnes u všech těch příloh vyžadujeme povinně originál, což výrazným způsobem komplikuje zase žadatelům celý průběh administrace a vyžaduje to na ně zbytečně vyšší náklady.
V oblasti pomoci v hmotné nouzi dochází k úpravám dávky mimořádné okamžité pomoci rozšířením o další okruh mimořádné události, které když nastanou, může být osoba orgánem pomoci v hmotné nouzi rovněž považovaná s přihlédnutím k příjmům a sociálním a majetkovým poměrům za osobu v hmotné nouzi. Další mimořádnou situací se rozumí taková situace, v jejímž důsledku může být osoba ohrožena bytovou nouzí nebo jiným ohrožením v oblasti bydlení, nezajištěním základních životních podmínek, a této situaci lze jen obtížně předejít a není možné ji zvládnout vlastními silami. ***
