(9.50 hodin)
(pokračuje Vladimíra Lesenská)
Část transpozice této směrnice byla již provedena v rámci zákona č. 261/2021 Sb. Ve směrnici navíc nově dochází k rozšíření působnosti pravidel pro opakované použití informací veřejného sektoru i na takzvané veřejné podniky v odvětvích dopravy a veřejných služeb. Kladen je důraz i na přístup k takzvaným výzkumným datům, která jsou používána ve vědeckém výzkumu a financována z veřejných prostředků. Dále se směrnice věnuje možnosti publikace dynamických prostřednictvím programovatelných aplikačních rozhraní a úpravě takzvaných datových souborů s vysokou hodnotou.
Novela aplikuje změny plynoucí ze směrnice v rámci minimalistického pojetí, takže tam, kde byla ve směrnici požadovaná nižší informační povinnost, než plyne ze současného právního řádu, byla zachována naše současná právní úprava. Naopak v oblastech, kde směrnice vyžaduje vyšší informační standard, bylo provedeno rozšíření v minimalistické podobě.
Za důležitou považuji zejména část směrnice, která se týká výzkumných dat. Pokud je výzkum financován z veřejných peněz, tak by povinné subjekty měly takováto data zveřejňovat. Ve výzkumu můžeme pokračovat a posouvat se pouze tak, pokud budeme navazovat na již předchozí výsledky zkoumání a předchozí data. Skutečně by veřejně financovaná data neměla být pro další výzkumníky skryta, pokud tomu nebrání samozřejmě zásadní překážka - bezpečnost, stěžejní infrastruktura a podobné.
Zároveň zákon vycházející ze směrnice pamatuje i na šíření těchto dat pomocí programovatelných aplikačních rozhraní, což znamená, že programátoři a datoví analytici mohou vyvíjet své vlastní aplikace a z těchto dat pomocí rozhraní čerpat. Data jsou tedy zveřejněna a připravena ve strojově čitelném formátu.
Nebudu tady hodnotit, jak postupovala předcházející vláda, dokonce nebudu ani kritizovat to, že současná vláda tady konstatuje, že nám hrozí pokuty z Evropské unie za promeškání lhůt. Nicméně mohli jsme už před tři čtvrtě rokem tento zákon možná projednávat. Můžu konstatovat, že zavádění některých směrnic Evropské unie a jejich nadřazení naší legislativě není dle nás vždy optimální. Nicméně uvidíme, jak bude probíhat další diskuse. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní se s přednostním právem hlásí paní místopředsedkyně Mračková Vildumetzová. Prosím, ujměte se slova.
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, i já bych se ráda vyjádřila k projednávanému zákonu 106 o svobodném přístupu k informacím. Víte všichni, že je to zákon, který provází veškerou samosprávu, A musím říct, že jsem velmi bedlivě poslouchala pana Jakuba Michálka. On se tomuto zákonu určitě věnuje a jasně tady řekl v závěru, že chce, aby se posílil přístup k informacím, ale aby zase to nebylo zneužíváno.
Chtěla bych pouze zhodnotit, že opravdu je to transpoziční novela. Chtěla bych říci, že tedy už tato transpoziční novela byla schválena minulou vládou loni v březnu, ale ve Sněmovně neprošla v prvním čtení. A protože změny měly být implementovány už právě do loňského července, Ministerstvo vnitra opět předložilo ten návrh znovu v lednu a pak byl stažen, aby se právě ještě projednal v širších souvislostech se zástupci poslaneckých klubů. V dubnu byl předložen opětovně a samozřejmě slyšíme, jak nám hrozí pokuta v rámci, nebo respektive žaloba Evropské komise a pak i následná pokuta.
Chtěla bych pouze shrnout, že ta transpoziční směrnice z 20. června roku 2019 je především o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru. Nejpodstatnějšími změnami je doplnění vymezení povinných subjektů. Směrnice se vztahuje i na některé státem vlastnické právnické osoby, například na ČEZ, a tyto subjekty budou mít povinnost poskytovat informace pouze v omezeném rozsahu, a to pouze o činnostech, kvůli nimž se jedná o veřejné podniky, dále povinnost publikovat dynamická data ve formě otevřených dat - typicky data získaná pomocí senzorů, například meteorologické nebo dopravní údaje, družicová data a podobně, dále povinnost zveřejňovat datové soubory s vysokou informační hodnotou jako otevřená data, například v oblasti životního prostředí a další statistické údaje, dále možnost uzavřít výhradní dohodu o poskytování informací v případě digitalizace kulturních zdrojů a dále výslovná úprava přístupu k datům vypracování v rámci vědeckého výzkumu nebo vývoje plně financované z veřejných prostředků.
Chtěla bych říct, že zákon 106 je vždy velmi diskutabilní v rámci právě toho, že vždycky každý je na té jedné straně, že buď chce poskytnout ty informace, a dostává se někdy do situace, že mu nechce popřípadě někdo ty informace poskytnout. Já musím říct například ze své osobní zkušenosti - v tuto chvíli opoziční krajské zastupitelky - se mi stává, že si žádám podle zákona o krajích o informace a dostávám se někdy do situace, že mi ze zákona o krajích ty informace nejsou poskytnuty, byť rolí opozičního zastupitele podle zákona o krajích je mít kontrolní činnost, takže podle daného paragrafu na to máte nárok, ale někdy se právě dostáváte do situace, že vám je řečeno: Požádejte si podle zákona 106, na to budete mít přístup, jako má jakýkoli občan. Ale já s tím nemohu souhlasit, protože jsem přesvědčena o tom, že bychom neměli třeba jako krajští zastupitelé právě postupovat podle zákona 106, ale měli bychom postupovat podle zákona o krajích, který jasně říká, že krajský zastupitel má tím, že byl zvolen krajským zastupitelem, kontrolní činnost a má kontrolovat daný kraj, město a má na ty informace bez zákona 106 nárok.
Chtěla bych tady z tohoto místa velmi poprosit, protože chápu, že je tady nějaký termín, spěchá se na to, pracovalo se na tom intenzivně, přesto jsem přesvědčena o tom, že největší diskuse musí proběhnout na výborech. Co teď tady mám za poslední měsíce zkušenost, koalice nechce nikdy schválit jinak než jenom jeden výbor, ten garanční. Garančním výborem je tam navržen ústavně-právní výbor, ale já bych vás ještě, než skončí obecná rozprava, chtěla velmi požádat, abyste to přikázali i výboru pro veřejnou správu. Ve výboru pro veřejnou správu jsou starostové, jsou lidé ze samospráv, ať oni mají možnost se k tomu popřípadě také vyjádřit. Chtěla jsem vás o to moc požádat. Samozřejmě si myslím, že i z toho podnikatelského sektoru by to měl dostat ještě hospodářský výbor. Myslím si, že pokud tady bude, a nevím od nás, paní předsedkyně, ohledně třeba nějakých zkrácených lhůt nebo něco, nevím, jaký tady padne návrh, jestli bude, my to podpoříme, ale prosím, podpořte i to, ať ten zákon
projde i dalšími výbory, ať mají možnost k tomu se vyjádřit poslanci v hospodářském výboru z podnikatelského prostředí a ve výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj zástupci samospráv. Myslím si, že vždycky u toho zákona jsou ty praktické zkušenosti nejvíc důležité, protože vy s tím zákonem pak prakticky pracujete a víte z praktického hlediska, co je v něm špatně. Tak to je nutné na to upozornit. A ta diskuse si myslím, že může probíhat na plénu Sněmovny, ale myslím si, že kde by měla dopodrobna probíhat, je především na výborech. ***
