(9.30 hodin)
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní faktická poznámka poslance Králíčka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Robert Králíček: Vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové. Pane Svobodo, prostřednictvím paní předsedající, vaše rady si nechte pro váš klub, my si budeme dělat to, co my budete chtít. To za prvé. Za druhé, my nebudeme Sněmovnu blokovat, když vy budete schopni se s námi domlouvat. A za třetí, jak dlouho se ještě chcete vymlouvat, že jsme my něco neprosadili? Vládnete přes půl roku, tak se srovnejte. (Slabý potlesk poslanců zleva.)
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní faktická poznámka pana předsedy Výborného. Prosím, máte slovo.
Poslanec Marek Výborný: Děkuji, paní předsedkyně. Já bych, vaším prostřednictvím, paní předsedkyně, k panu Králíčkovi. Prosím, pojďme ztlumit ty emoce. Myslím, že to, že se tady domlouváme na nějakém efektivním fungování Sněmovny, jste možná, pane kolego, také zaznamenal. Paní předsedkyně tady přikyvuje, je tomu tak. Pan kolega Svoboda vás nijak nenapadl, konstatoval holý fakt. Tak to prostě je, autorský zákon tady leží už drahně, ta implementace běžela už za vaší vlády. My vám to nevyčítáme, samozřejmě taky víme, že jste nemohli všechno stihnout. My se to snažíme dohnat a myslím, že pokud budeme postupovat tak jako tento týden, tak to skutečně zvládneme. A je zbytečné tady takhle vykřikovat, to opravdu ničemu nepomůže. Děkuji.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Také děkuji a vracíme se do rozpravy obecné, je přihlášena poslankyně Kocmanová, následuje pan ministr Baxa. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Klára Kocmanová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, vážená vládo, kolegyně, kolegové. Jenom krátce okomentuji svůj pozměňovací návrh k tomuto tisku, který, jak již uvedl pan zpravodaj, prošel volebním výborem, a za to děkuji. Současně bych ráda i pro vás ostatní, kteří členy výboru nejste, shrnula, čeho se tento návrh týká. Cílem mého pozměňovacího návrhu je zjednodušit přístup k audiovizuálním mediálním službám osobám se sluchovým a zrakovým postižením. Především posiluje kontrolní mechanismy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, která tak bude moci lépe dohlížet na dodržování akčních plánů. Ty jsou totiž novou povinností vyplývající z návrhu zákona a budou připravovány ve spolupráci s organizacemi, které sluchově postižené zastupují.
Dále navrhuji, aby k členění akčních plánů docházelo po letech. Bude tak snazší sledovat postup a vyhodnocená zjištění reflektovat v následném akčním plánu a další rok. Součástí návrhu je také závazek v posledním roce prvního akčního plánu pro zkrácené období zpřístupnit osobám se sluchovým postižením minimálně 30 % pořadů počítaných z vysílacího času. Navrhuji také doplnění přehledu zpřístupněných pořadů a času odvysílání do výkazu plnění akčního plánu a zároveň rozšíření stávajících archivačních povinností i na zpřístupnění osobám se zrakovým či sluchovým postižením.
Nabízím řešení pro mezidobí od 1. 7. 2023, které bude pokračovat podle stávajících kvót, avšak s tím, a to bych ráda zdůraznila, že se kvóty počítají z vysílacího času pořadů, nikoliv z počtu pořadů. Během tohoto období dojde také k doplnění přehledu zpřístupněných pořadů do výkazu. Cílem mého návrhu tedy je, aby se nepokračovalo v současné praxi, kdy někteří provozovatelé, aby splnili kvóty a dosáhli 15 % obsahu pro neslyšící, reprízují stále dokola stejné pořady, navíc mezi půlnocí a šestou hodinou ranní. To považuji za nedůstojné a nepřípustné.
Můj pozměňovací návrh také provádí některé nezbytné úpravy přechodných ustanovení zákona, která se musela aktualizovat vzhledem k tomu, že původně byl tisk připravován už pro minulé volební období. Děkuji za pozornost.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Také děkuji. Nyní tedy již avizovaný pan ministr, který je taktéž přihlášený v obecné rozpravě. Prosím, máte slovo.
Ministr kultury ČR Martin Baxa: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, chtěl bych nyní představit pozměňovací návrh pod číslem sněmovního dokumentu 860 a možná ho uvést v trošku širším kontextu. Pak samozřejmě se k němu přihlásím v podrobné rozpravě.
Jedním z témat, které fakticky bezprostředně po nástupu do funkce ministra kultury jsem musel začít řešit a stále řeším, je téma filmových pobídek. Je to téma, o kterém už se tady ve Sněmovně hovořilo, interpelovala mě kvůli této problematice i paní kolegyně Pokorná Jermanová a myslím si, že je to věc, která si zaslouží naši pozornost. Filmové pobídky se v současné době dostaly do velmi komplikované situace, já tomu říkám v jistém slova smyslu - nebo obrazně - "najely na mělčinu", protože stávající systém tak, jak velmi efektivně fungoval v předchozích letech, byl fakticky připraven na stav, kdy sloužily k podpoře takzvaného big screenu, tedy zjednodušeně řečeno, k výrobě tradičních filmů. Na to dobře fungovaly jak systém samotný, co se týká procedury, tak i objem finančních prostředků, který se pohyboval v posledních letech v řádech 800 milionů korun. Zhruba okolo roku 2018 došlo k zásadní změně, která spočívala v masivním nástupu platforem, jako je Netflix nebo HBO MAX, nebo tehdy HBO, které vlastně začaly v podstatně větší míře tlačit na zvětšení produkce, kterou ony nabízejí, s ohledem na to, jak se zvětšovala poptávka po sledování těchto platforem. Dramaticky tento stav urychlil pandemický stav v letech 2020 až 2021, kdy tedy došlo k tomu, že se poptávka po tomto sledování, abych řekl obecně, seriálových a podobných děl zvětšila. Výsledkem bylo to, že v České republice začala poptávka po výrobě velkých děl, jako je... typu Extraction, abych řekl správně, a na to stávající systém pobídek už prostě nastaven není. Nestačí ta kapacita 800 milionů korun, nestačí ani ten samotný systém, nezvládá tento stav ani samotný legislativní systém.
Výsledek je to, že množství registrovaných děl, která v tuto chvíli čekají v pomyslné frontě, výrazně překračuje finanční možnosti, které v současné době pro tento účel máme. Také to vede k tomu, že fakticky takto nastavený systém vytlačuje menší projekty, které by rádi uplatnili čeští poskytovatelé nebo producenti těchto audiovizuálních děl, jako je třeba platforma Voyo, protože ty vysokonákladové seriály, které nabízí Netflix nebo HBO Max vlastně úplně na delší dobu zaplňují kapacitu, která je v tomto systému pobídek k dispozici. V současné době je podávání pobídek uzavřeno a neplánuje se v nejbližší době znovuotevření systému, protože vlastně na to není jakýmkoliv způsobem připravena finanční kapacita Státního fondu kinematografie a státu jako celku. I kdyby k tomu hypoteticky došlo, dojde fakticky k okamžitému vyčerpání tohoto systému, aniž by měli příležitost se přihlásit ti, kteří by chtěli v současné době nově k tomuto systému přistoupit.
Proto jsme po dlouhé diskusi v rámci ministerstva se Státním fondem kinematografie a také s odbornou veřejností přistoupili k návrhu, který uplatňujeme touto cestou - což chci zdůraznit - proto, abychom systém alespoň v první fázi řekněme začali odblokovávat. Nebude moci ještě dojít k bezprostřednímu otevření, ale vytvoří se nějaký prostor, který by v dřívější době mohl to otevření umožnit, a to je vlastně stanovení stropu na hodnotu pobídky ve výši 150 milionů korun. V tom ta zásadní změna, která tedy spočívá v tom, že se do audiovizuálního zákona, do té části, která se týká filmových pobídek, přidává omezení, že hodnota jedné filmové pobídky je 150 milionů korun. Neznamená to samozřejmě vyloučení těch pobídek, znamená to jenom na jeden projekt, kterým je například jedna řada seriálu, nikoliv seriál celý, nějaký horní limit stanovení pobídky.
Je to samozřejmě jenom úvodní krok, protože nezbytně nutné bude především provést reformu systému registrace a evidence. To chceme zajistit tím, že urychlíme tu globální změnu, velkou novelu zákona o audiovizi, tedy transformaci Státního fondu kinematografie na Státní fond audiovize. ***
