(9.10 hodin)
(pokračuje Markéta Pekarová Adamová)
Návrh na zamítnutí ani pozměňovací návrhy nebyly ve druhém čtení předneseny. Táži se navrhovatele, pana ministra, zda má zájem vystoupit? Má zájem vystoupit před otevřením rozpravy, takže prosím kolegyně a kolegy opět o klid. Přesuňte své rozhovory do předsálí, opravdu je příliš vysoká hladina hluku na to, abychom mohli vyslechnout pana navrhovatele. Ještě jednou opětovně žádám - a možná budu muset přikročit k tomu, že budu říkat jmenovitě koho, v pravé části spektra, v pravé části sálu někteří nevnímají, že jsou tázáni o klid. Děkuji mnohokrát. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr pro legislativu ČR Michal Šalomoun: Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já si dovoluji ve stručnosti připomenout, o čem je tento návrh zákona, který se týká označení původu a zeměpisných označení.
Je to jeden z druhů duševního vlastnictví, který je poskytován na několika úrovních, jednak na národní úrovni, kdy potom platí na území našeho státu, tato právní ochrana je poskytována podle toho zákona, který dnes navrhujeme novelizovat. Pak existuje ochrana unijní, ta je poněkud užší, protože se týká zpravidla zemědělských výrobků, často se používá při označování destilátů a vína. Tam potom tato ochrana je podle nařízení Evropské unie a platí samozřejmě na území členských států. Pak ještě existuje mezinárodněprávní ochrana, která je realizována Lisabonskou úmluvou a nyní i takzvaným Ženevským aktem, což je velká revize této úmluvy, a pak samozřejmě je realizována v členských státech, které tuto úmluvu podepsaly, což jsou státy - protože Evropská unie je členem a podepsala tuto úmluvu - na území členských států EU a potom jsou tam ještě některé další jako severní Korea a Laos.
To, co byste ještě měli vědět v souvislosti s tím, že v roce 2017 probíhal vnitrounijní kompetenční spor, jak by se mělo postupovat ohledně posuzování aspektů duševního vlastnictví, jestli je to součást obchodní politiky, či nikoliv, Evropský soudní dvůr řekl: Ano, je to součástí obchodní politiky. To znamená, že to je unijní záležitost, a nikoliv výhradně záležitost členských států. Na tento případ aplikovaná myšlenka potom znamená, že nemůže existovat paralelně vedle sebe ochrana unijní a ochrana národní. Na to v zásadě reaguje tato novela, která říká, že národní ochrana se přestane poskytovat, pokud existuje ochrana unijní, a velmi podstatná jsou přechodná ustanovení, kdy do 14. září je třeba, aby nositelé práv, kterým byla poskytnuta pouze národní ochrana, se v zásadě rozhodli, jestli tuto ochranu chtějí přesměrovat na ochranu unijní, eventuálně na tu mezinárodní. Takže o tom je tato právní úprava.
Mám za to, že není vůbec kolizní politicky, takže vás žádám, abyste tento návrh zákona podpořili. Děkuji.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji panu předkladateli. Otevírám rozpravu k tomuto bodu, do které se nikdo nehlásí. Pokud se stále nikdo nehlásí do rozpravy, rozpravu tedy rovnou končím.
Ptám se, zda je zájem o závěrečná slova? Předpokládám, že pan navrhovatel nemá zájem, ale pan zpravodaj má zájem o závěrečné slovo? Ještě se zeptám, jestli zpravodaj zemědělského výboru pan Smetana má zájem o vystoupení? Nemá.
Tudíž prosím zpravodaje garančního výboru, aby nás seznámil s procedurou hlasování. Prosím, máte slovo.
Poslanec Michael Rataj: Dobré ráno, vážení členové vlády, ctěné kolegyně, ctění kolegové. Ve stručnosti bych shrnul celou proceduru přijetí nebo projednávání vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 452/2001 Sb.
Garanční hospodářský výbor projednal návrh zákona 14. dubna 2022 a vydal závazné stanovisko, kterým doporučil Poslanecké sněmovně usnesení schválit. Zemědělský výbor projednal návrh zákona 6. května, vydal stejné doporučení, tedy schválit. Návrh zákona dále prošel druhým čtením, a to obecnou a dále i podrobnou rozpravou, 1. června na 25. schůzi Poslanecké sněmovny, přičemž k návrhu zákona nebyly podány žádné pozměňovací návrhy.
Garanční výbor tak návrh dále neprojednával. Vzhledem k tomu, že nejsou žádné pozměňovací návrhy, lze přikročit k hlasování o zákonu jako celku. Děkuji za pozornost.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Já vám také děkuji.
Přikročíme k hlasování o celém návrhu zákona. Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení a o změně zákona o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 161, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou." Přivolám ještě kolegyně a kolegy z předsálí.
Zahajuji hlasování o předloženém návrhu usnesení. Ptám se, kdo je pro? Ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
V hlasování číslo 52 přihlášeno 162 přítomných, pro 156, proti žádný. Návrh byl přijat.
Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas. Děkuji panu předkladateli i panu zpravodaji a uzavírám projednávání tohoto bodu.
Nyní načtu ještě došlé omluvy. Pan poslanec Roman Bělor se omlouvá mezi 9. hodinou a 9.30 z pracovních důvodů a pan ministr Michal Šalomoun se omlouvá od 9.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů.
Nyní otevírám projednávání bodu
3.
Vládní návrh zákona o službách platforem pro sdílení videonahrávek
a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o službách platforem
pro sdílení videonahrávek)
/sněmovní tisk 30/ - druhé čtení
Předložený návrh uvede za navrhovatele pan ministr kultury Martin Baxa. Vidím, že už je připraven. Proto prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr kultury ČR Martin Baxa: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedkyně, milé kolegyně, milí kolegové, dovolte mi předně, abych poděkoval za to, že tento návrh zákona byl takto předřazen. Jedná se bohužel o jednu z těch norem, kde jsme v současné době již ve značné tísni ve vztahu k tomu, že neplníme lhůty, které jsme měli od Evropské unie, od Evropské komise, k zavedení do našeho právního řádu.
Výlučným cílem tohoto návrhu je implementace právní úpravy revidované směrnice o audiovizuálních mediálních službách do právního řádu České republiky. Podstatné je zdůraznit, že je navržena transpozice směrnice převážně v minimalistickém rozsahu, to je převzetí pouze obligatorních požadavků nové evropské úpravy bez toho, aby se stanovila přísnější pravidla na tento rámec.
Návrh zákona lze rozdělit na dvě části. První část, tedy samotný zákon o službách platforem pro sdílení videonahrávek, obsahuje novou úpravu, a to povinnosti poskytovatelů služeb těchto platforem. Platformy jsou online služby, jejichž hlavním účelem nebo zásadní funkcí je zpřístupnění pořadů nebo videonahrávek, které vytvořili a na platformu nahráli sami její uživatelé, typicky YouTube. Nový zákon nijak nereguluje, to bych si dovolil zdůraznit, obsah toho, co se tam nahrává, nezavádí tedy jakousi cenzuru, ale upravuje některé povinnosti provozovatelů platformy, které mají napomoci k ochraně veřejnosti před násilnými projevy, nenávistnými projevy, před podněcováním ke spáchání teroristického činu nebo k ochraně nezletilých osob.
Druhou částí návrhu zákona jsou změny platného zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání a zákona o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání - Netflix, HBO Max, Voyo. ***
