(15.00 hodin)
(pokračuje Petr Fiala)

Souhlasím s vámi, že rostoucí ceny energií pro občany a pro firmy jsou velkým problémem nejen v České republice. Ruská invaze na Ukrajinu dopadá na ceny energií prakticky v celé Evropě. Opakovaně se tím zabýváme i na příslušných evropských úrovních, na jednáních Evropské rady a na jednáních Rady Evropské unie. Naše vláda dělá to, co dělat za této situace může a co má v tuto chvíli bezprostřední dopad, to je, že pomáháme občanům, kteří se dostanou do problémů v důsledku rostoucích cen energií, se s touto situací vyrovnat.

Rozšířili jsme počet těch, kteří mohou pobírat příspěvek na bydlení, tedy mohou dostat pomoc ze strany státu, aby si dokázali poradit s rostoucími cenami energií, a tedy s většími náklady na domácnost, které logicky mají. Kdybychom nedělali nic, situace pro řadu domácností bude velmi obtížná. Samozřejmě tyto kroky, které děláme, něco stojí a na tyto kroky lze využít finanční prostředky z dividend, ze zisku, který díky tomu, že jsme akcionářem, který vlastní 70 % akcií ČEZu, díky tomu ty prostředky máme a můžeme je samozřejmě využít.

Správně jste řekla, že cenovou regulaci v energetice řeší Energetický regulační úřad. Regulovaná je část konečné ceny pro spotřebitele v oblasti cen za distribuci. Přestože Energetický regulační úřad některé pravomoci má, tak na neregulovanou složku ceny nemá vliv a její výše je dána vývojem cen elektřiny na velkoobchodním evropském trhu. (Předsedající upozorňuje na čas.)

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji mnohokrát, pane premiére. Nyní se ptám paní poslankyně, zde chce položit doplňující otázku? Vidím, že ano. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Marie Pošarová: Chápu, Česká republika má tedy těch 70 % akcií, ale Slovensko má pouze 34 % akcií a tam to lze, tam byla domluva v rámci energetických výrobců. Takže já bych byla ráda, kdyby naše vláda jednala více s ČEZ a dalšími energetickými výrobci.

Dále bych se ještě chtěla zeptat: Když z jádra vyrábíme elektřinu za 0,25 korun za kilowatthodinu, proč tedy samozřejmě to prodáváme a distribuujeme za 10 korun? A ještě proč vlastně platíme nejvíc na světě - opakuji ještě jednou, nejvíc na světě - za elektřinu? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji paní poslankyni za doplňující otázku. Nyní bych požádala předsedu vlády o odpověď. Pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Ono to souvisí s tím, co jsem popsal, to znamená, jaká je struktura energetického trhu v České republice, také jaká je vlastnická struktura a struktura distribuce, ale také jaké máme legislativní podmínky pro to, abychom do těchto věcí mohli zasáhnout. Když mluvíme o ceně elektrické energie, já to znovu připomenu. Máme tady regulaci formou úředně stanovené ceny. Máme regulovanou část konečné ceny pro spotřebitele v oblasti cen za distribuci, tady to může stanovit Energetický regulační úřad. Ale máme neregulovanou složku a ta výše je dána vývojem cen elektřiny na velkoobchodním evropském trhu a obchodním modelem jednotlivých dodavatelů. Do tohoto Energetický regulační úřad ani stát zasáhnout nemůžou.

Vy ale víte, protože už jsme to veřejně oznámili, že uvažujeme o nějaké formě úsporného tarifu, který by zajistil část energie pro domácnosti za přijatelnější ceny. Když to uděláme, bude to samozřejmě mít dopad na státní rozpočet. Tady musíme dobře zvažovat, na kolik chceme a můžeme si dovolit tento podle mě potřebný krok pro české občany a domácnosti vzhledem k rostoucím cenám udělat, ale nakolik na druhé straně tím zase posílíme deficit státního rozpočtu, který si nemůžeme dovolit zvyšovat kvůli inflaci a kvůli tomu, že by to vedlo k dalšímu zdražování. Takže mezi tím hledáme správnou rovnováhu tak, abychom opravdu občanům a firmám s cenami energií pomohli, a současně nezpůsobili ještě další, větší problém. Musíme vždycky zohledňovat i majetkové a legislativní podmínky, které u energetického trhu v jednotlivých zemích jsou.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji. S další interpelací nyní vystoupí paní poslankyně Vladimíra Lesenská, připraví se paní poslankyně Berenika Peštová. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Vladimíra Lesenská: Děkuji, paní předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, vážený pane premiére, jsem ráda, že jsem byla vylosována na interpelaci. Moje otázka na vás bude možná malinko úsměvnější, nebude tak vážná, jako měla kolegyně přede mnou. Vím, že Česká pošta nepatří úplně do vaší gesce, patří pod Ministerstvo vnitra. Nevím, jestli jste v poslední době byl na některé z poboček České pošty. Já tam čas od času musím, musí tam i další a další lidé.

V době covidové byla otevírací doba poboček upravena. Všichni jsme si mysleli a doufali, že to bude jenom dočasné. Nevím, jak tedy funguje Praha. Velká města fungují tak, že mají otevřeno alespoň v sobotu, alespoň na chvíli dopoledne. U nás na vesnici zkrátka soboty jsou zavřené. Lidé, kteří dojíždějí do zaměstnání, se na tu pobočku nemají jak dostat, musí si vzít jedině dovolenou. Myslíte si, že to je úplně správné? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji paní poslankyni za přednesení interpelace. Nyní bych požádala o slovo předsedu vlády pana Petra Fialu. Pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážená paní poslankyně, děkuji vám za váš dotaz. Vy jste řekla, že bude - nechci vás dezinterpretovat - příjemnější a možná méně podstatný, ale on tak úplně není. Já ho považuji za velmi důležitý a děkuji vám za něj, protože si myslím, že kvalita služeb České pošty je velice důležitá. Ono to má závažný dopad na kvalitu života našich občanů. Dostupnost poštovních služeb je velice důležitá i pro to, abychom zachovali kvalitu života třeba v malých obcích, kde jsou opravdu někdy problémy, i proto, že tam není škola, zavřela se hospoda, těžko přežívá obchod, a když ještě jsou poštovní služby obtížněji dostupné, tak se občanům kvalita života opravdu snižuje.

Ptala jste si mě, jestli jsem někdy byl - nebo v poslední době byl - na nějaké pobočce České pošty. No tak ano, byl. Já jsem také občan s normálním životem, takže musím využívat poboček České pošty. A jak jsem spokojen s tou konkrétní pobočkou, to teď komentovat nechci. Jenom chci říct, že otevírací doba na malých a středních poštách byla upravena v České republice jednotným způsobem. Nebylo to za naší vlády, bylo to v roce 2020. Mělo to vést k zatraktivnění hodin pro veřejnost i pro klienty, kteří to původně nemohli dobře využívat. Navýšily se počty podle poštou realizovaných operací a tím se zvýšila hospodárnost malých a středních poboček. Vytvořil se nějaký systém zastupitelnosti v komplikovaných situacích, jako byla pandemie.

Pobočky malých a středních pošt jsou de facto otevřeny během 48hodinového intervalu od 8 do 18 hodin právě v malých městech a vesnicích. Konkrétně v pondělí a ve středu jsou pobočky otevřeny tak, aby je mohli využít i obyvatelé malých měst a vesnic v odpoledních hodinách. Klienti si v prodloužených odpoledních otevíracích hodinách mohou například vyzvednout uložené balíkové zásilky v době, kdy se vracejí odpoledne do svého bydliště. A tak bych mohl pokračovat. To jsou argumenty, se kterými pošta provedla tady tu úpravu hodin pro veřejnost. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP