(14.50 hodin)
(pokračuje Petr Fiala)
Věřím, že se vše podaří dovést do úspěšného konce, protože jsem slyšel spoustu vystoupení a názorů reprezentantů Moravskoslezského kraje, kteří si něco takového rozhodně přejí. Přejí si, aby byla posílena přítomnost příslušníků Armády České republiky v jejich regionu, logistické centrum hodnotí jako velký přínos pro kraj. Je to samozřejmě i přínos pro Armádu České republiky, která nemá v tak strategickém místě dostatečné zastoupení. Tento projekt samozřejmě posílí obranyschopnost České republiky a nabídne armádě výborné zázemí v regionu, ve kterém dlouhodobě armáda byla silně zastoupena.
Z těch hodnocení, která k tomu zaznívají a která slyšíme od lidí, kteří se v tom vyznají a jsou na to experti, tak říkají, že to je zároveň dobrá zpráva pro budoucnost letiště v Mošnově a pro Moravskoslezský kraj i z toho důvodu, že tu vzniknou stovky nových kvalifikovaných pracovních míst. Proto třeba ten projekt od začátku podporuje i můj kolega z vlády i z ODS, pan ministr financí Zbyněk Stanjura, který je, jak je známo, z Moravskoslezského kraje.
Myslím, že i záměr vystavět toto logistické centrum Armády České republiky v Ostravě v Mošnově je důležitý signál českým občanům, je to také důležitý signál spojencům, že to myslíme se zvyšováním výdajů na obranu vážně, že pro to máme i konkrétní projekty a že se tady vlastně vytváří nějaké centrum, armádní projekt, který bude unikátní svým napojením na leteckou, železniční, silniční dopravní infrastrukturu na jednom místě, a ostravské letiště je pro tento účel ideální z toho důvodu, že je schopno přijímat i velké dopravní letouny.
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji mnohokrát. Zeptám se pana poslance, zda chce položit doplňující otázku? Vidím, že ano. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jan Síla: Já bych chtěl jenom podotknout, když máte tolik signálů od obyvatel Moravskoslezského kraje, že by chtěli tuto základnu, jestli by nebylo vhodné vypsat referendum.
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za doplňující otázku. Nyní požádám předsedu vlády o odpověď. Pane premiére, máte slovo.
Předseda vlády ČR Petr Fiala: Já tady shodou okolností vidím hejtmana Moravskoslezského kraje, ale já se na něj neodvolávám. Jenom vím, a to snad mohu říct, že i jeho podporu tento projekt má. Ten projekt má podporu orgánů Moravskoslezského kraje a to si myslím, že je důležité, a nevidím moc smysl vypisovat referendum v těch věcech, které se týkají bezpečnosti a obrany. My tady tento projekt, který pomůže Armádě České republiky, obranyschopnosti České republiky, pomůže Moravskoslezskému kraji, si myslím, že ten projekt bychom měli naopak co nejrychleji spustit a využít všech možností a příležitostí, které tento projekt nabízí.
Tím, že Česká republika, česká vláda, se zavázala, že bude zvyšovat prostředky, které dáváme na obranu, si myslím, že tady máme jeden z projektů, které je možné těmito prostředky dobře podpořit. Znovu opakuji, to nejsou peníze, které někde zmizí, to jsou peníze, které budou využity pro vytvoření nových pracovních míst. Je to příležitost pro české firmy, je to příležitost pro rozvoj Moravskoslezského kraje, který, jak víte, patří ke krajům, které jsou určitým způsobem znevýhodněny, a tohle všechno dohromady nám skládá dobrý obrázek.
Vy jste ale na začátku položil tu otázku, že občané mají strach, že tam bude nějaká cizí základna, že jsme v NATO, tak tam prostě někdo přijde. Já myslím, že jsem vám už u té první odpovědi přesvědčivě - a to nemusím říkat já, to je v legislativě, na to máme zákony - vyvrátil, že něco takového bez širokého společenského souhlasu není možné. Ale znovu opakuji, my nic takového neplánujeme, je to logistické centrum Armády České republiky a tak to také zůstane.
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji mnohokrát za dodržení času. S další interpelací vystoupí paní poslankyně Marie Pošarová a připraví se paní poslankyně Vladimíra Lesenská. Paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Marie Pošarová: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych se ráda zeptala, proč Česká republika, konkrétně vláda, nerozhodne o odchodu z burzy v Lipsku a neprodává na burze pouze přebytky energie stejně po vzoru Francie, proč o tom alespoň nejednáte. Chápu, že Francie je 100procentním vlastníkem, Česká republika 70procentním, ale máme tady možnost pohrozit stejně jako na Slovensku energetickým firmám zdaněním 50procentního zisku na energetické jádro. Z jádra vyrábíme za 0,25 korun za kilowatt, ale lidem to dopravujeme za cenu kolem 10 korun za kilowatthodinu. Slovensko to má za 1,50 korun v přepočtu.
Je tady možnost, pokud by s tím 30procentní minoritní vlastníci, za náhradu prostě to dát, popřípadě vyvlastnit ve veřejném zájmu, o tom by samozřejmě rozhodl soud. Možnost je pozastavit na deset let vyplácení dividend a další možnost je v rámci České republiky v rámci ERÚ, který reguluje pouze přenos a distribuci, kdežto na Slovensku slovenský ERÚ reguluje cenu samotné silové elektřiny, která tvoří 40 % z celkové ceny. Využijme aspoň tyto možnosti. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji paní poslankyni za přednesení interpelace a nyní požádám o slovo panu předsedu vlády. Pane premiére, máte slovo.
Předseda vlády ČR Petr Fiala: Ano. Vážená paní poslankyně, děkuju za tuto otázku, protože tady se občas objevuje spousta nejasností a bohužel i neznalosti skutečné situace, ale to já nikomu nevyčítám, protože ta problematika je opravdu hodně složitá a není jednoduché se v tom úplně vyznat, není jednoduché úplně pochopit, že třeba některé energetické produkty jsou prodávány a nakupovány, a to i ČEZem, třeba s nějakou roční nebo i dvouroční lhůtou, tudíž třeba zásah, který by vypadal jednoduše, který bychom teď udělali, by vlastně nezpůsobil teď momentálně nic a měl by vliv na nějakou budoucí situaci, kterou prostě teď ani nemůže nikdo z nás předvídat.
Ale vy jste si v té otázce, a to je, myslím, nejpodstatnější, odpověděla sama. Jako stát nejsme tím jediným rozhodujícím vlastníkem, máme pouze většinu a děláme to, co dělat můžeme, protože cesta, kterou tady navrhujete, by vedla k arbitrážím a k obrovským problémům, které si těžko může Česká republika dovolit. Ale to, co děláme a děláme to důsledně, je, že zisk ČEZu používáme pro české občany, pro zmírnění cen dopadů vzrůstajících cen energií. Prostě všechno to, co získáme tímto způsobem, využíváme pro české občany, a to si myslím, že je důležité.
Chci jenom říct k ČEZu, že je samozřejmě majoritním dodavatelem elektrické energie, kterou zásobuje zhruba 3 miliony českých domácností, svým zákazníkům dodává také plyn, i když tam je to množství odběratelů menší, jedná se asi o půl milionu českých domácností. Jak už jsem říkal, Česká republika je majoritním akcionářem, držíme asi 70 % akcií, ale z toho čísla je jasné, že nejsme jediným akcionářem, což státu ztěžuje - a je to logické - možnost ovlivňovat chování společnosti, protože je nutné respektovat zájmy minoritních akcionářů, kteří se velmi často obracejí na soud v případě, že se cítí být poškozeni.
ČEZ nestanovuje ceny podle sebe, ale vzhledem k propojenosti energetických trhů kopíruje vývoj cen na burze. To opatření má za cíl v každé chvíli zajistit dostatečnou výrobu elektrické energie, protože každý nově připojovaný zdroj, který je ve špičce, je dražší. ***
