(14.40 hodin)
(pokračuje Petr Fiala)
To, co je ale důležité, je, že přes všechna opatření, která děláme, a jak víte, jsou to opatření neplošná, jsou zaměřena na ty, co se dostávají do existenčních potíží - zvýšili jsme množství těch, kteří mají nárok na sociální dávky, snadnost dostupnosti sociálních dávek, děláme trojí valorizaci důchodů - ano, jsou to zvyšování, která mají zákonné opodstatnění, nicméně na ně musíme vyčlenit a najít finanční prostředky v našem rozpočtu. Zrovna včera nastoupila druhá valorizace, počítáme ještě s třetí. Je to významný nárůst důchodů pro ty, kteří jsou v penzi. V průměru během tohoto roku se důchody zvýší - a nemluvíme jenom o starobních - se zvýší o 2 500 korun, a to je něco, co naši senioři určitě poznají. To samozřejmě vytváří tlak na státní rozpočet, ale je to něco, s čím si budeme muset poradit.
Problém, který tu je, je inflace. Máme třetí největší inflaci ze zemí EU, přestože v EU inflace také stoupá ze 7,5 % v březnu na 8,1 v dubnu a některé země jsou na tom ještě hůře než Česká republika, ale to jsou jenom dvě, tak to, co máme, vysoká inflace v České republice, ta nás hnutí k tomu (Předsedající: Pane předsedo, čas.), abychom byli rozpočtově odpovědní.
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji mnohokrát předsedovi vlády a zeptám se paní předsedkyně, chce-li položit doplňující otázku. Vidím, že ano. Máte slovo.
Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji. Já bych mohla tady hodiny si povídat s panem premiérem a musím říct, co mi píše paní Baďurová - paní Baďurová, členka představenstva Žárové zinkovny Bílina, akciová společnost, ryze česká rodinná firma. Dala mi souhlas, ať tady vystoupím a řeknu to. Začali podnikat svou činnost na bývalé šachetní skládce v Bílině. Platili za ty roky, odvedli státu přes 150 milionů korun na všech daních, odvodech. Přežili pandemii, přežili i teď nulovou pomoc vlády - takto to doslova řekla - při nárůstu cen energií, ale vypadá to, že nepřežije poslední ránu, která je potkala, a to jsou poslední rezervy a to, že ve Sberbank měla tato firma uloženo 35 milionů korun, tedy nad rámec pojištění. Tyto rezervní fondy měly sloužit na to, aby právě teď pokryly krizi a všechno to, co je potkalo. Ona se ptá: Proč se českým firmám, jako je například tato Žárová zinkovna Bílina, akciová společnost, nepomůže? Proč se jim nepomůže nějakým programem (Předsedající: Paní předsedkyně: Čas.), třeba i vratnou, návratnou pomocí. Prosím, co byste jí poradil, pane premiére? Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji a nyní bych požádala pana premiéra o odpověď na doplňující otázku. Pane premiére, máte slovo.
Předseda vlády ČR Petr Fiala: Ano, děkuji, tak teď jsem vyslechl i otázku paní Baďurové. My samozřejmě - vláda nemůže pomoci všem, kteří měli uděleny peníze ve Sberbank. Na druhé straně bych chtěl říct, že tam aspoň část těch vkladů je do určité výše pojištěna, tak jak to odpovídá zákonu a mezinárodním pravidlům, a ty jsou potom prostřednictvím jiné banky, byla to Komerční banka, lidem vypláceny.
Rozumím problémům malých a středních podnikatelů a my jsme udělali řadu kroků, které jim mohou pomoci. Udělali jsme kroky, které vedou ke snížení pohonných hmot, což nepochybně podnikatelům pomáhá. A není to jenom to, co teď vstoupilo v platnost, to je snížení spotřební daně, ale připomenu také zrušení silniční daně pro vozidla do 12 tun, což, jak víme i z rozhovoru s podnikateli, pomáhá především menším a středním podnikatelům, odložení platby DPH pro podnikatele v autodopravě a další a další kroky. Zavedli jsme nebo upravili jsme program Záruka pro malé a střední podniky 2015 až 2023, a to o záruku Vynucená změna dodavatele energií, a to je něco, po čem v tom dotaze paní volala a o čem jste se zmiňovala i vy, protože to znamená, že se bude poskytovat bezúplatně až do výše 80 % jistiny zaručovaného úvěru ta záruka, maximální výše může být 2 miliony korun, doba ručení až dva roky, čili je tu konkrétní pomoc pro malé a střední podnikatele. Samozřejmě je nám jasné, že - a chceme to udělat - je potřeba i nějakým způsobem silněji pomoci a jít proti rostoucím cenám energií. Jak víte, tak vláda připravuje úsporný tarif... (Předsedající: Pane premiére, čas.) a to bude pomoc, která určitě všem pomůže.
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji mnohokrát. S další interpelací vystoupí pan poslanec Jan Síla, který byl vylosován na druhém místě, a připraví se paní poslankyně Marie Pošarová. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jan Síla: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedkyně, vážený pane premiére, rozhodl jsem se vás interpelovat, protože lidé v Severomoravském kraji jsou značně znepokojeni mediálními prohlášeními ministra Jurečky a ministryně Černochové ohledně zřizování americké vojenské základny v České republice. Tato by se z pochopitelných důvodů stala samozřejmě prvním cílem při eventuálním ruském bombardování.
Má otázka zní: Jaký je rozdíl mezi legislativním vojenským centrem a vojenskou základnou? A druhá otázka: Jak je ošetřeno, že se z českého logistického centra Armády České republiky nestane škrtem pera vojenská základna NATO, potažmo americká vojenská základna, když jsou oba státy členy NATO? Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za přednesení interpelace a nyní bych požádala o odpověď pana předsedu vlády. Pane premiére, máte slovo.
Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážený pane poslanče, dámy a pánové, děkuji za tu otázku, protože skutečně ve středu 25. května informovala ministryně obrany vládu o záměru uzavřít s Moravskoslezským krajem memorandum o spolupráci při přípravě území pro výstavbu logistického centra Armády České republiky u letiště v Ostravě - Mošnově. Ale chci říct, že logistické centrum v Mošnově nebude základnou zahraničních jednotek, bude se jednat o nebojovou základnu Armády České armády a není tu ani žádný úmysl, nikdy nebyl nikým deklarován ani potvrzen, že by z toho měla být nějaká základna, na které by působily zahraniční jednotky.
Jak je to ošetřeno: je to ošetřeno úplně jednoduše, protože na to máme legislativu a velmi silnou legislativní ochranu, kdy jakýkoliv pohyb a pobyt příslušníků cizích vojenských jednotek na území České republiky prochází složitým schvalovacím procesem, ve kterém hraje klíčovou roli i parlament, tedy i Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, takže nemůže se stát, že by někdo z vlády říkal: Tady bude české logistické centrum, a stala se z toho nečekaně nějaká základna někoho jiného. Na to naše legislativa pamatuje a nic takového není možné.
Jak jsem říkal, je zde záměr uzavřít memorandum s Moravskoslezským krajem. Moravskoslezský kraj má velký zájem o vytvoření tohoto logistického centra. Prvním krokem musí být podepsání memoranda, zatím jsme jenom ve stavu toho záměru. Memorandum zajistí bezúplatný převod pozemků, které jsou v těsné blízkosti ostravského letiště, a uskutečnit by se tento podpis měl v průběhu června, až poté, co memorandum odsouhlasí výkonné orgány Moravskoslezského kraje. Pak teprve mohou začít přípravné a projektové práce a předpoklad je, že výstavba by mohla začít nejdříve v roce 2024. ***
