(Jednání pokračovalo v 11.01 hodin.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, navazuji, jak jsem avizoval, na další projednávání bodu 2. Před projednáváním tohoto vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, takzvaný energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 382/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, sněmovní tisk 225, zkrácené jednání, bychom podle § 99 odst. 5 měli posoudit, zda jsou podmínky pro projednání zmíněného návrhu zákona ve zkráceném jednání.
Otevírám rozpravu a ptám se, zda někdo k tomuto návrhu chce vystoupit? Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající, já se velice stručně vyjádřím k energetickému zákonu. ANO mu dalo podporu. Je to velmi rychlá novela, která by měla podpořit některé záležitosti, s kterými jsme se setkali v předcházejícím období. Pro mě velmi významnou záležitostí je úprava režimu dodavatele poslední instance s tím, že dneska zákazník, který byl v tomto režimu, musel žádat o přechod k dalšímu dodavateli. V případě, že to neudělal, byl odpojen od elektrických energií. Tento zákon umožňuje automatický přechod na normální standardní tarif. Jsou tam některé pozměňovací návrhy, úprava pravomocí Energetického regulačního úřadu.
Nicméně tento energetický zákon, nebo tato novela, nezahrnuje veškeré věci, ale byl jsem včera ujištěn panem ministrem, že se připravuje nová novela, která do měsíce bude předložena Poslanecké sněmovně za slibu, že se na přípravě této novely budou podílet jak koaliční, tak opoziční poslanci, takže za klub ANO ho budeme podporovat. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, žádnou další přihlášku neeviduji. V tom případě končím rozpravu a přikročíme k hlasování. Přednesu návrh usnesení. Zavolám kolegy a kolegy z předsálí.
Usnesení zní: "Poslanecká sněmovna konstatuje, že nadále existují podmínky pro projednání vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 382/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, sněmovní tisk 225, ve zkráceném jednání."
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh, abychom postupovali ve zkráceném jednání? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
Je to hlasování s pořadovým číslem 42, přihlášeno je 153 poslankyň a poslanců, pro návrh 127, proti nikdo. Konstatuji, že tento návrh byl schválen.
Nyní tedy otevírám bod
2.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání
a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů
(energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 382/2021 Sb.,
kterým se mění zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie
a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 225/ - zkrácené jednání
Předložený návrh uvede ministr financí Zbyněk Stanjura, protože ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela je řádně omluven. Prosím vás, pane ministře, abyste se ujal slova.
Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Ještě jednou bych omluvil svého vládního kolegu, pana ministra průmyslu a obchodu, který je v izolaci, tudíž se nemůže osobně účastnit dnešního jednání pléna v Poslanecké sněmovně. Ale podle informací, které mám k dispozici, se včera alespoň online účastnil jednání hospodářského výboru, kterému paní předsedkyně nařídila projednat tento návrh zákona.
Děkuji všem, kteří umožnili, abychom tento návrh zákona projednali ve stavu legislativní nouze. Důvody jsou evidentní, já se o nich krátce zmíním, nicméně hlavním důvodem, proč k tomu přistupujeme, je zvýšení energetické bezpečnosti České republiky. Poté, co Putin a jeho vojska vtrhli na Ukrajinu, vznikla velmi komplikovaná situace, co se týče dodávek plynu z Ruska do členských států Evropské unie. My bohužel patříme k těm, kteří jsou takřka ve 100 % závislí na dodávkách ruského plynu. Současně na území České republiky máme zásobníky na uskladnění plynu, které pokrývají zhruba 40 % roční spotřeby. Pokud vás zajímá přesnější číslo, celková kapacita je zhruba 3,4 miliardy kubických metrů plynu. Od 1. dubna stát vyvíjí úsilí, aby se plynové zásobníky plnily rychleji než v předchozích letech právě s ohledem na nebezpečnou energetickou situaci v Evropě. K dnešnímu dni máme naplněné zásobníky přibližně z 54 %, je tam 1,86 miliardy kubíků. Je to nejnovější informace, kterou máme k dispozici. Jenom připomenu, že roční spotřeba plynu byla v minulém roce zhruba 9,4 miliardy kubíků, z toho 2,5 miliardy kubíků spotřebovaly naše domácnosti. Znamená to, že v okamžiku, kdy budou plné zásobníky, nebude žádný problém se zásobováním našich domácností.
Není náhodou, že mnohé kapacity v plynových zásobnících v Evropské unii si pronajala ruská firma Gazprom, která systematicky od léta roku 2020 snižovala faktickou naplněnost těchto zásobníků, a to v celé západní Evropě, kam bezesporu patří i Česká republika. V tuto chvíli, kdy platí nouzový stav, využil pan ministr průmyslu a obchodu svoji zákonnou pravomoc a svým mimořádným opatřením nařídil naplňování těchto plynových zásobníků. Abychom v tom mohli pokračovat a abychom se vyhnuli nebezpečí, že si ty kapacity vysoutěží ruský Gazprom a současně je nenaplní, to znamená, že ty plynové zásobníky nebudou k užitku, přichází vláda s principem use it or lose it - omlouvám se za ten anglický výraz. Pokud bych to volně přeložil: Buď to budeš používat, to znamená plnit, nebo o tu kapacitu přijdeš. ***
