Nově by každý ministr mohl mít také více než dva politické náměstky, jak je tomu doposud. Političtí náměstci ale nemají žádnou odpovědnost. Já se vám pokusím to přiblížit, protože skutečně jsem pracovala ve státní správě osm let, nejdřív jako náměstkyně, jako odborná náměstkyně, poté jako ministryně, takže věřte, že s aplikací zákona o státní službě mám opravdu bohaté zkušenosti. To, co vy navrhujete - a já znovu říkám, já jsem také přesvědčena o tom, že si zákon o státní službě zaslouží změnu, ale skutečně by se asi ty věci měly prodiskutovat - protože ten váš návrh znamená, že v podstatě bude linie: vrchní ředitel sekce - ředitel odboru - vedoucí oddělení a referent. Nad nimi bude neomezený počet politických náměstků. Dneska můžou být maximálně dva, nově jich bude třeba sedm, osm. Ale to jsou lidé, kteří nemají žádnou zodpovědnost, nemohou řídit žádného úředníka, protože oni nejsou pod státní službou. To jsou lidé, kteří budou dělat stafáž ministrovi, promiňte mi ten výraz, ale samozřejmě ze zákona vy jim přiznáváte požitky, a to nejsou malé požitky. Samozřejmě jsou to obrovské platy, jsou to dvě auta - jedno s řidičem, jedno bez řidiče, je to jejich sekretariát. Ale ti lidé nejsou výkonní pracovníci, oni skutečně nenesou žádnou agendu, konkrétní odpovědnost, protože nejsou v řídící struktuře podle státní služby. Takže tady je opravdu asi na uváženou, zda by se k tomuto návrhu znovu skutečně nemělo sednout k jednomu stolu, byť rozumím tomu, co tím předkladatel chtěl, to znamená, aby skutečně ministr si mohl přivést svůj tým náměstků, kteří by ale pak mu pomáhali samozřejmě s dopadem politických cílů dovnitř toho ministerstva, ale proč tam stavíme tu meziúroveň, to mi není jasné. Proč to tedy nejsou normální náměstci, političtí náměstci ministra, kteří by samozřejmě prošli výběrovým řízením, měli by na starost státní agendu, byli by zodpovědní za chod ředitele odboru, vedoucího oddělení, příslušných referentů dané sekce? Logické by samozřejmě bylo, aby tito náměstci, nebudeme jim říkat ani političtí, ani odborní, potom přicházeli a odcházeli s konkrétním ministrem, ale od úrovně ředitele odboru a níž už samozřejmě musíme dbát na profesionalizaci a stabilizaci státní správy.

Častým terčem kritiky současné podoby zákona jsou také výběrová řízení. Navrhovaná novela se tak výběrovým řízením věnuje v několika bodech. Nově by mělo probíhat jen jednokolově. Já bych si přála, abyste se všichni podívali do stenoprotokolů z roku 2018, když jsme vlastně z tříkolových výběrových řízení udělali dvoukolové. Já jsem si ty projevy vytiskla, když na ně bude čas, tak vám je tady ráda přečtu, protože to je opravdu velmi zajímavé, jestli kolegové jako s křišťálovou koulí už hovořili o sobě v roce 2022, nebo jak je to myšleno, protože některé věty použité kolegy by asi stály za přečtení, aby se nad nimi i nová koalice zamyslela. Co se týká výběrových řízení, jak už jsem řekla, nově tedy budou jenom jednokolová. Zájemci o vedoucí pozici ve státní správě by měli dopředu vědět, co se po nich na služebním místě bude požadovat a za kolik budou svou práci vykonávat. Poslední novela zákona umožňovala, aby se do druhého kola hlásili vedle kariérních úředníků i lidé mimo státní správu, to znamená, abych to přiblížila: dnes vlastně po té novele v roce 2018 jde o to, aby v rámci prvního kola výběrového řízení skutečně mohli kariérně růst i stávající úředníci, aby měli prostor se zúčastnit, nicméně v rámci druhého kola aby přišel ten nový vítr. S tím já naprosto souhlasím, aby se samozřejmě oživovala státní správa, to bylo umožněno i lidem zvenčí. Dnes je tedy navrhováno, ten nejnovější návrh je o tom, aby se externí zájemci o práci ve státní službě hlásili už v prvním kole. Na co je ale potřeba se tady opět podívat, je, jak dokládají praxi. Já si myslím, že to nemohl předkladatel snad ani myslet vážně, aby u jednotlivých pozic navrhoval - a já to tady s dovolením, abyste měli představu, jak to tedy je: tak nejvyšší státní tajemník má podmínky výběrového řízení, že musí být starší čtyřiceti let, musí mít pět let praxi v oboru a ta se může počítat už od školy a sčítat za celé období. Tak si představte, že se hlásí na nejvyššího státního tajemníka, úplně toho nejvyššího, člověk, kterému je třeba padesát let a v podstatě dokládá pět let praxi v oboru, která se může sčítat. To znamená, že když on bude prokazovat ekonomické vzdělání nebo právní vzdělání například, tak to může i - samozřejmě, jeden rok to dělal, dalších pět let to nedělal, a takhle si může nasčítat těch pět let. Stejně tak musí mít zkušenosti jako vedoucí nebo člen statutárního orgánu minimálně čtyři roky, a opět se může sčítat. Dnešní návrh je o tom, že za uplynulých osm let musel mít tu praxi, aby se skutečně jeho reálná praxe promítla do toho výkonu. To znamená, to je o profesionalizaci státní správy. Já bych opravdu doporučovala, aby se na to předkladatelé ještě podívali, protože stejně je to u státního tajemníka. Tam je jmenování na pět let, odborná praxe čtyři roky a tři roky jako vedoucí nebo člen statutárního orgánu. Opět se sčítá už od školy. Vedoucí služebního úřadu - jmenování na pět let a podmínky jsou stejné jako u státního tajemníka, to znamená praxe čtyři roky a tři roky jako vedoucí. Opět se sčítá už od školy. Vrchní ředitel sekce - jmenování na pět let, odborná praxe ale už jen tři roky a dva roky jako vedoucí. Opět se sčítá už od školy. Ředitel odboru - jmenování na pět let, odborná praxe dva roky, vedoucí jako jeden rok, pouze jeden rok a opět už od školy. Já si myslím, že už jenom ten pojem, že chceme profesionalizovat státní správu, s tímto úplně nejde dohromady, a určitě by to stálo za to se nad tímto ještě zamyslet.

Takže co je závěrem vlastně této změny? Určitě dojde k rozšíření okruhu možných uchazečů o místa představených, o tom není sporu. Otázka je však, zda tento přístup přinese větší množství kvalifikovaných uchazečů, či se bude jednat o dosazení svých známých a podporovatelů do služebních úřadů, a tím v podstatě o posílení účelových politických vlivů na státní službu. Poslaneckému návrhu stejně jako Rekonstrukce státu mimo to vyčítají i fakt, že nijak neposiluje možnosti kariérního postupu zevnitř státní správy.

Já si dovolím ještě opravdu zrekapitulovat některé věci, protože bych ještě ráda upozornila na některé problémy, které jsou. Už jsme si tady řekli, že tedy návrh přichází s tím, že se ruší takzvaný odborný náměstek neboli náměstek pro řízení sekce, a tato nová pozice bude označena vrchní ředitel sekce. Vrchní ředitel sekce dle návrhu po stanovení ministrem může zastupovat člena vlády, stejně jako náměstek člena vlády. Tady opravdu i samo souhlasné stanovisko vlády upozorňuje na problém s ústavou. Takže by opravdu asi stálo za to, aby se tím předkladatelé alespoň zabývali, když už je na to vlastní stanovisko upozorní.

Co naopak je potřeba pochválit? To je potřeba říci, že výběrová řízení jsou vyňata z režimu správního řízení. To je určitě krok správným směrem, protože to skutečně zabetonovávalo výběrová řízení na velmi dlouhou dobu. Nově bude nutné při podání žádosti doložit občanství a znalost jazyků, dříve se to mohlo doplnit později. Nově bude muset být doložen životopis s údaji o praxi, odborných znalostech a dovednostech, ovšem počítáno už od školy. Náhradní termín pohovoru pro omluvené žadatele bude jen se souhlasem služebního orgánu. Dříve všichni řádně omluvení museli dostat náhradní termín. Je stanoveno, že vedoucí oddělení budou jmenováni na dobu neurčitou a nebudou se přesoutěžovat.

Oproti tomu nejvyšší státní tajemník, státní tajemník, vrchní ředitel sekce, personální ředitel a ředitelé odborů musí vždy projít výběrovým řízením a budou jmenováni na dobu určitou, avšak - a tady znovu prosím o vaši pozornost - ti lidé jsou ve služebním poměru na dobu neurčitou. To znamená, že pokud každých pět let přijde nová vláda a vymění celé ministerstvo už od ředitelů odborů, tak všichni tito lidé skončí, říká se tomu v té naší terminologii státních úředníků, v bazénu. A já bych chtěla všechny upozornit na to, co to znamená. Já si vůbec nedokážu představit, jak tento návrh mohlo podpořit Ministerstvo financí. Bazén znamená, že ti lidé po dobu šesti měsíců dostávají 80 % platu a nepracují. Oni čekají, jestli se někde ukáže nějaká vhodná pozice, na kterou by mohli nastoupit. A co se stane, když se ta pozice nenajde? Odcházejí ze státní služby, ovšem ne jen tak, oni odcházejí s významným odstupným. ***