(10.20 hodin)
(pokračuje Zuzana Ožanová)
Velmi důležitá v tomto zákoně jsou přechodná ustanovení. Výběrová řízení na obsazení volných služebních míst představených zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do toho dne pravomocně neskončená se budou rušit. Ostatní výběrová řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se posoudí ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se u představených bude posuzovat jejich pětileté funkční období ode dne jmenování, a to zpětně. Pokud byli jmenováni před více než pěti lety, doba určitá pro jejich jmenování do funkce skončí dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. K tomu si dovolím citovat z důvodové zprávy k bodu 4 přechodných ustanovení: "V případě obsazování služebního místa vedoucího služebního úřadu, vrchního ředitele sekce nebo ředitele sekce personálního ředitele sekce pro státní službu a ředitele odboru postupem podle navrhovaného zákona nejde o plošné přesoutěžení, výběrové řízení je nezbytné vyhlašovat postupně a uvážlivě, přičemž harmonogram je na odpovědnosti služebních orgánů, respektive členů vlády." Jako zpravodaj si dovoluji upozornit, že nezbytnost postupného a uvážlivého vyhlašování výběrových řízení je pouze v důvodové zprávě, avšak není zakomponována v návrhu zákona. Účinnost je navrhována 1. ledna 2023, tedy již příští rok.
Zásadní nedostatek vidím v tom, že se neuvažuje koncepčně, a to, že úředníci jsou také na obcích, a ti se řídí zákonem č. 312/2002 Sb., zákon o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů. Uvedu jeden do očí bijící příklad. Dle navrhované úpravy nebude muset být na služební místa zařazená v rozsahu 5. až 9. platové třídy potřeba výběrové komise, postačí posouzení bezprostředně nadřízeným představeným. Naproti tomu krajské úřady, magistráty, městské obvody, městské části a obce třetího a druhého stupně jsou však povinny pro vznik pracovního poměru na dobu neurčitou u jakéhokoliv úředníka vždy udělat výběrové řízení s celou komisí, a to bez ohledu do zařazení do platové třídy. Provázanost zákona o úřednících územních samosprávných celků a zákona o státní službě by měla být samozřejmostí.
Další významnou odchylkou pouhých obcí od státu je nedotknutelnost tajemníků obcí, kteří jsou odvolatelní snad jen v případě z důvodů shodných s výpovědními důvody dle zákoníku práce. Je otázkou, zda by obdobné pětileté funkční období nemělo být koncepčně i u těchto pozic.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, dále se k věci vyjádřím v obecné rozpravě. Tolik k této zpravodajské zprávě.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a já tímto otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásili poslanci v pořadí, že první přihlášenou je paní poslankyně Klára Dostálová, a dále se s avizovanou přihláškou může připravit paní poslankyně Zuzana Ožanová. Prosím, paní poslankyně, ujměte se slova.
Poslankyně Klára Dostálová: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, kolegové, vážení zástupci vlády, no, když jsem přemýšlela, jak vlastně uvést toto své vystoupení, jak definovat novelu zákona o státní službě, tak mě nenapadly jiné výrazy než "narychlo" a "bez diskuse". Vláda chce změnit služební zákon, ale předkládá ho jako poslanecký návrh. Koalice nachystala změnu služebního zákona, který měl zaručit odpolitizování státní správy. Důležitý návrh, to souhlasím, od něhož si vládní většina slibuje lepší fungování státu, ale tento návrh nevznikl standardní cestou. Předložila jej pětice šéfů poslaneckých klubů s argumentem, že tento proces je rychlejší. Původní připomínkové řízení k návrhu bylo zrušeno a rovnou jej schválila vláda.
Jde o zákon, který je základní podmínkou pro čerpání evropských fondů, a já se ptám, jak byl poslanecký návrh projednán s Evropskou komisí, když jste ho neumožnili ani k vyjádření rezortům a jejich právním aparátům? Bylo sice vyhlášeno mezirezortní připomínkové řízení, které mělo probíhat od 16. do 27. května, nakonec však ministerstva žádnou oponenturu poslanecké novele důležitého zákona dodat nemohla. Ministr pro legislativu Michal Šalomoun za Piráty návrh z připomínkového řízení vyjmul a nahrál znovu již bez něj. Nadto byl materiál rovnou zařazen na jednání vlády. Vládní programové prohlášení přitom uvádí, že kabinet se zavazuje předkládat zákony obvyklým způsobem. "Legislativní návrhy potřebné k plnění programového prohlášení budou předkládány standardní legislativní cestou a před jejich předložením do vlády se k nim vyjádří odborníci v rámci Legislativní rady vlády," stojí v programovém prohlášení, to je z dokumentu podepsaného všemi vládními stranami.
Odborníci mimo státní správu koalici vyčítají, že s novelou přichází bez dostatečné oponentury i otevřené debaty jak s experty, tak s opozicí. Jak se píše ve stanovisku Odborového svazu státních orgánů a organizací: "cesta narychlo ušitého poslaneckého návrhu, který nebyl podroben široké odborné diskusi, a zejména nebyl adekvátně projednán se sociálními partnery, se odráží i v kvalitě předloženého materiálu". Jeho předseda, pan Pavel Bednář, v něm kritizuje nejen způsoby, jakými novela vznikla, ale také údajné politizující zásahy do právní úpravy. Ministerstvo vnitra podle pana Bednáře odborům teze chystaného materiálu zaslalo a na jejich stanovisko, ale pan ministr Rakušan, ani pan premiér Fiala nikdy nezareagovali a připomínky odborů se poté v návrhu neobjevily.
Hlavním výsledkem novely zákona má být podle předkládací zprávy snaha zjednodušit a zrychlit proces vstupu do státní služby, zavést funkční období pro vedoucí zaměstnance či rozšířit okruh lidí, kteří se mohou o tato místa ucházet. Mezi další cíle patří například zrušení limitu pro počet politických náměstků nebo umožnění státním úředníkům pracovat z domova. Co tedy zásadního má novela změnit? Už tady bylo řečeno, jde zejména o otázku náměstků ministrů. Ty odborné, tedy náměstky pro řízení sekcí, navrhuje koalice přejmenovat na vrchní ředitele sekcí. Příslušný člen vlády může stanovit, že vrchní ředitel sekce je oprávněn se účastnit místo člena vlády jednání schůze vlády a zastupovat jej na schůzi výboru nebo komise Poslanecké sněmovny, včetně vyšetřovací komise, není-li vysloveně požádána osobní účast člena vlády nebo na schůzi výboru nebo komise Senátu, přitom se považuje za náměstka člena vlády. Právě tato část je zmíněna i ve stanovisku vlády, které upozorňuje na možný rozpor s Ústavou České republiky. Tuto část úpravy také kritizují například odboráři, podle nichž "takto úprava mixuje politický a byrokratický aparát. Zejména v možnosti určit, aby vrchní ředitel sekce byl zároveň náměstkem člena vlády, se politická a manažerská úroveň opět směšují, což jde zcela proti smyslu jak navržených změn, tak samotného zákona o státní službě," píše ve svém stanovisku pan předseda Bednář. K přejmenování má dojít i v případě náměstka ministra vnitra pro státní službu, který má nově být nejvyšším státním tajemníkem. Kritice nicméně v minulosti nepodléhal název té pozice, jako spíše obava o apolitičnost takzvaného superúředníka, který státní službu formálně zastřešuje. Nejvyšší státní tajemník totiž spadá pod ministerstvo vnitra a jmenuje jej vláda. Zatímco doposud mohl být náměstek pouze na šest let, podle novely by mohl svůj mandát opakovat. A opět cituji ze stanoviska: "Nemožnost být znovu jmenován byla jedinou potenciální pojistkou proti podléhání nejvyššího státního tajemníka nemístným politickým tlakům," komentuje změnu organizace Rekonstrukce státu, která se tématu odpolitizování státní správy dlouhodobě věnuje. Svůj pětiletý mandát by podle návrhu mohli opakovat i státní zaměstnanci, neomezeně dlouhý mandát by se naopak na pět let zkrátil ostatním vedoucím pracovníkům. ***
