(18.00 hodin)
(pokračuje Zdeněk Kettner)
A poslední, s dovolením, pan ministr vnitra pan Rakušan: Nouzový stav je přiznáním selhání vlády. V Lidovkách 29. září 2020. Takže já to můžu brát i ze současného hlediska jako takovou konstruktivní sebekritiku, kterou vítám.
A na závěr: Já budu samozřejmě hlasovat proti. Ale já to myslím konstruktivně. Ona totiž v minulém volebním období opozice neustále říkala, že krizový stav se dá zvládnout i bez nouzového stavu. A protože já jsem velice přející člověk, tak tím nezvednutím hlasu pro nouzový stav, chci dopřát tu možnost současné vládě, aby ukázala, jak se bez nouzového stavu taková krizová situace zvládá. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Srdečně zdravím a nyní s přednostním právem paní ministryně. Prosím.
Ministryně obrany ČR Jana Černochová: Děkuji. Já velice stručně, pane kolego, omlouvám se, myslím si, že některé věci je zapotřebí zopakovat, byť je tady říkal jako předřečník pan ministr vnitra Rakušan. Není pravda, že bychom nouzový stav zneužívali k vypisování výběrových řízení na ministerstvech, a na Ministerstvu obrany už vůbec ne. Je to lež!
Takže zopakuji to, co tady říkal pan ministr Rakušan. Ministerstvo práce a sociálních věcí - nula veřejných zakázek za využití nouzového stavu. Ministerstvo zemědělství - nula veřejných zakázek za využití nouzového stavu. MPO - také nula za využití nouzového stavu. MŠMT - opět nula za využití nouzového stavu. A jak jsem říkala, Ministerstvo obrany - další nula, neužití nouzového stavu na vypisování veřejných zakázek.
Pokud to tady padne znova, tak já vystoupím, protože si myslím, že některé věci se prostě opakovat musí. Takže jenom možná těm kolegům, kteří tady třeba předtím nebyli, tak to zkuste také říct. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za váš příspěvek. A já chci upozornit, my nemůžeme nyní řešit faktické poznámky. Nyní je řádně přihlášen pan poslanec Drahoslav Ryba. A než přistoupí se svým příspěvkem, tak já načtu mezitím došlé omluvy. A sice omlouvá se pan ministr zdravotnictví Vlastimil Válek od 17 do 19 hodin z pracovních důvodů, poté se omlouvá pan poslanec Josef Kott mezi 17. hodinou a 17.30 z pracovních důvodů a je zrušena logicky omluva paní ministryně obrany od 17.35. A prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Drahoslav Ryba: Vážená paní předsedající, vážené členky a členové vlády. Já když jsem se připravoval na dnešní vystoupení, tak jsem si řekl, že to první, co udělám, tak bude takový možná právní vhled neprávníka. Nejsem právník, ale přesto tedy si myslím, že v této oblasti malinko mám co říct, a proto opravdu jenom několik vět na začátek.
Vláda dnes předložila materiál, ve kterém žádá o prodloužení nouzového stavu do 30. června. Historicky, když se vrátíme do doby, kdy vlastně zákon, krizový zákon začal platit, nebo vešel v účinnost, tak se dostáváme k datu 1. 1. 2000, a od vyhlášení nebo od zavedení tohoto zákona byl buď vyhlášen, nebo prodloužen nouzový stav jedenáctkrát. Což samo o sobě si myslím, není špatně, protože to svědčí o tom, že krizová legislativa jako taková funguje, a je správně, pokud se používá krizová legislativa tam, kde je to opravdu potřebné a nutné. A v tom je trošku zakopaný ten pes, kdy to potřebné a nutné je a kdy to potřebné a nutné není.
Jenom pro zopakování, nouzový stav je právní rámec, který může omezovat lidská práva, pouze právní rámec, který může omezit lidská práva, a proto si myslím - garantovaná tedy Ústavou ČR. A proč? Protože je zaveden ústavním zákonem, a to zákonem o bezpečnosti České republiky. A tady připomenu, že nedávno jsme tady hovořili o pandemickém zákonu, a já pořád mám ten názor, že pandemický zákon, protože zřetelně omezuje některá základní lidská práva daná ústavou, a pandemický zákon není ústavním zákonem, tak se domnívám, že je protiústavní.
Z tohoto pohledu si myslím, že nouzový stav, který je dneska vyhlášen, který dneska platí a o který vláda žádá ho prodloužit, je z tohoto důvodu legitimní. Neříkám, že je potřebný, ale nicméně legitimní a podle mě správný. Já když jsem se připravoval na tu dnešní schůzi, tak protože jsem tady nový poslanec, minulé období jsem tady nebyl, tak jsem opravdu věnoval asi osm hodin procházení stenoprotokolů, jak to tady probíhalo ve Sněmovně v roce 2020. A byť tedy nebudu číst všechny stenoprotokoly vám tady, protože tady rovněž nechci být do rána, tak alespoň pár poznámek jsem si udělal, a vidím, že tedy i moji někteří kolegové tento nápad měli, ale naštěstí jsem si ve většině případů vybral trošičku jiné citace.
Takže 43. schůze 7. dubna, pan ministr Rakušan dovolí, jeho citace. "My se ptáme, zda tento nouzový stav je skutečně takovou institucí, která musí být prodlužována donekonečna. Ano, my jako Starostové a nezávislí říkáme: do 30. 4. jsme schopni tento kompromisní návrh, ke kterému jsme došli, podpořit. Ale zároveň říkáme: my jsme ochotni se tady scházet co deset dnů, co čtrnáct dnů a vždy si poslechnout názor vlády, jak se situace posunula, jak se posouvají čísla, jak se vláda a odborníci dívají na to, že bude nutné udržet tento stav v běhu po další týdny. Doufejme, že ne měsíce. Ty informace potřebujeme, potřebujeme vidět, že se tady rozhoduje podle jasných kritérií. Nakonec mi dovolte říci, že nouzový stav jako zvláštní režim bychom neměli prodlužovat na dobu delší než nějakých čtrnáct, v tomto případě osmnáct dnů."
Tak to jenom připomínám, že dneska se tady bavíme o třiceti dnech. A my jako opozice dneska říkáme, že jsme ochotni se taktéž sejít za čtrnáct dnů a prodloužit to o dalších čtrnáct dnů.
Další citace. Pan premiér Fiala, tehdy tedy pan poslanec Petr Fiala, 7. dubna: "Na tomto místě musím vládě připomenout, že kdyby poslouchala opozici a kdyby se netvářila povýšeně, tak jsme tady v této Sněmovně na konci ledna měli řádnou debatu o nástupu pandemie a mohli jsme být na začátek krize lépe připraveni. A i proto dnes od vlády žádáme plán. A nežádáme plán jenom jeden.
První plán, který máme právo žádat od vlády, to je plán na obnovování svobod, na znovunastartování naší země. Já mluvím o přesném plánu, jehož součástí musí být to, jak ochráníme ohrožené skupiny, jak a koho za jakých okolností budeme postupně vracet do normálního života a podle jakých kritérií. A druhý plán bych nazval nové malé programové prohlášení vlády - aktualizované priority. Protože je jasné, že jejich dosavadní politika, politika, kterou vláda dělala do vypuknutí krize je nyní absolutně nepoužitelná a není možné, aby vláda existovala v nějaké nikomu a ničemu nezodpovědném modu další rok a půl. To je naprosto vyloučeno."
Pan Petr Fiala, 28. dubna: "My tady, dámy a pánové, rozhodujeme o naprosto zásadní věci. My tady nerozhodujeme o ničem menším, než je pravomoc vlády omezit práva a svobody občanů. A v takové situaci musíme být maximálně obezřetní a musíme pro to mít dobré důvody. O nouzovém stavu, který vládě uděluje výjimečné kompetence, které vláda může použít k omezování práv a svobod občanů - podotýkám může - není tam nic o nějakém jasném plánu, není tam nic o nějakém přesném harmonogramu. Není tam z toho nic, je to - omlouvám se, ale nevím, jak to jinak nazvat - je to byrokratické čtení podprůměrné úrovně, a ještě ne ani nějak rozumně poskládané."
A perla, která tady padla - a já jsem ji tedy dočetl, nebo zjistil, že ji použil i pan Vlastimil Válek, dnešní ministr zdravotnictví, v listopadu 2021 v pořadu Prostor: "Nouzový stav je zoufalé řešení lidí, kteří nezvládli situaci."
Samozřejmě bych mohl pokračovat, to ale nechci, protože si myslím, že těch citací už tady padlo dost, proto jsem i já je omezil. Já už slyším, v uvozovkách, ne že by na mě někdo pokřikoval, to rozhodně ne, ale slyším hlasy: no ale to byla jiná situace. Byla a nebyla. Máte pravdu v tom, že byla to jiná krize, jiná krize, která si vyžadovala jiná opatření. Ano. Byla to opatření, která omezovala lidská práva, lidské svobody podstatně více, než jsou opatření, která dnes používá vláda pro řešení této krize. Nicméně pořád to byla krize, kterou bylo potřeba nějak řešit, a byl použit krizový zákon.***
