(18.10 hodin)
(pokračuje Drahoslav Ryba)
Jinak samozřejmě ten obrovský problém, který já vidím trošku z té doby ještě možná zvenku. Ten největší rozdíl je v tom, že tehdy současná koalice byla v opozici a současná opozice - pardon, jenom jedna její část - byla u vlády. Také my voláme po přesném plánu, tak jako my chceme jasnou strategii, jejíž předložení schválila Poslanecká sněmovna. Pravda, zatím byl předložen materiál Stanovení strategických priorit vlády České republiky ke zvládnutí uprchlické vlny související s invazí Ruské federace na Ukrajinu, a bohužel zatím bez jakékoliv velké možnosti diskutovat o tomto materiálu. V rámci korektnosti bych chtěl poděkovat panu ministrovi, že dneska na bezpečnostním výboru jsme se dohodli, že bude šance tento materiál prodiskutovat s panem ministrem a že pan ministr se dohodne s panem předsedou výboru na tom, že uděláme separé jednání bezpečnostního výboru právě kolem této problematiky. Mohl bych ho hodnotit obdobně jako třeba tehdy pan Petr Fiala, ale nebudu to opakovat. Zdaleka ale není a nemůže to být strategie, ke které se podle mě vláda zavázala, a nemůže to být ani strategie v tak podrobné variantě, jako ji tehdy požadoval pan Petr Fiala.
Ve svých projevech jste za minulé vlády kritizovali prodloužení nouzového stavu o měsíc, a sami jste ho, už to tady také padlo, prodloužili o 58 dnů a teď tedy žádáte o další měsíc. Z mého pohledu to opravdu jsou názorové obraty a je to svým způsobem krátká paměť. Bohužel - asi zřejmě pro vás - se to teď trošku vrací k vám, protože se vám to určitě neposlouchá zrovna dobře, vrací se to k vám trošku jako bumerang.
Závěrem mi dovolte, protože já jsem se vždycky snažil být nějakým způsobem korektní a snažil jsem se být i faktický, tak jsem tady měl připravené tři dotazy. Ten jeden byl: jak chcete přinutit a vůbec oznámit uprchlíkům, že mají povinnost dostavit se k verifikaci jejich pobytu, když nevíte, kde jsou? Samozřejmě to neplatí u všech. Platí to - protože část se ví, kde jsou ubytováni, kde bydlí, ale velká část, nebo značná část těch uprchlíků se neví. Protože ano, chápu, že můžete v uvozovkách donutit, a je to asi správné řešení, když si přijdou pro výplatu dávek, že se budete dotazovat. Ale mám informace, že ne všichni ti uprchlíci pro ty dávky chodí. Takže asi se to úplně nepodaří, ale i za tu část, kde se to podaří, asi to stojí za to. Ale myslím si, že se to úplně nemůže podařit.
Děkuji panu ministrovi, že tady hovořil a dal informaci o tom, jaké nákupy - a vůbec nechci kritizovat armádu, protože to neznám - jaké nákupy byly realizovány na základě výjimky ze zákona o zadávání veřejných zakázek v § 2330 tohoto zákona v rámci nouzového stavu. Ale byl bych rád, kdybychom obdobnou informaci dostali po skončení krizového stavu v nějaké dohledné době, protože určitě by byla zajímavá a možná by to uklidnilo i některé kolegy.
Ta třetí, na kterou už jsem se tady jednou ptal, a zatím jsem nedostal odpověď pana ministra. Znovu se ptám, z jakého důvodu je mezi možnými omezeními - možnými omezeními - omezení uvedené v § 5 písm. f) zákona o krizovém řízení, to jest omezení práva na stávku. Protože si myslím, že žádné stávky v této době kvůli ukrajinské krizi nehrozí, a nevím, z jakého důvodu to tam je uděleno. Děkuji vám.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Jenom se optám, jestli je zájem o odpověď pana ministra. Teď ne. Nebylo jasné. Dále je řádně přihlášen pan poslanec Jaroslav Bašta. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jaroslav Bašta: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěl bych obrátit vaši pozornost na bezpečnostní rizika spojená s každou rozsáhlou migrací. Zneužití masových pohybů civilního obyvatelstva jako psychologické a taktické zbraně má poměrně krátkou historii. Poprvé k ní sáhlo nacistické Německo v roce 1940 při napadení Francie. Váleční uprchlíci tehdy zahltili komunikace a znemožňovali manévrování francouzské armády. Totéž ve větším a brutálnějším měřítku použila Rudá armáda ve východní Prusku o čtyři roky později. Od té doby je vynucená migrace civilistů součástí všech operací spojených s tím, co dnes nazýváme hybridní válkou. To je však jen jedna strana problému.
Ta druhá souvisí s faktem, že kromě obyvatel bezprostředně ohrožených válečnými událostmi se jako první stěhují lidé z okraje společnosti, případně ti, kteří o ekonomické migraci již dříve uvažovali. V případě ukrajinských uprchlíků statistika ukazuje, že ze zhruba 15 milionů vnitřních migrantů jich polovina zůstává na ukrajinském území, druhá polovina zvolila azyl za hranicemi své země. V případě České republiky se zatím jedná asi o 350 000 uprchlíků. Absolutní většina z nich, téměř 90 %, jsou ženy a děti. Ty opravdu nepředstavují žádné bezpečnostní riziko ani pro vlastní komunitu, ani pro Českou republiku.
Ďábel se ale vždy skrývá v detailu, v tomto případě mezi 40 000 příslušníky migrující ukrajinské mužské populace. Jistá část z nich z hlediska ukrajinských zákonů pobývá u nás nelegálně. Když vypukla ruská agrese, všichni občané mužského pohlaví, kterým je více než 18 a méně než 60 let, nesmějí bez zákonem stanovených výjimek opustit území Ukrajiny. Zmiňuji se o tom proto, že existují psychologické mechanismy, které ukazují, že když někdo poruší první pravidlo, první zákon, je pro něho velmi jednoduché porušit i ty další. A to už se děje. Policie a pracovníci organizací, kteří ukrajinským uprchlíkům pomáhají, poukazují například na dezinformování, zneužívání či okrádání nejzranitelnějších migrantů ze strany ukrajinských zločineckých struktur. Navíc zde máme před očima čítankový příklad operace ruských tajných služeb provozovaný dle scénáře známého z podzimu loňského roku u hranic Běloruska s Lotyšskem a Polskem. Použití kulturně odlišné organizované migrace má narušit dosavadní kladný stav Čechů k ukrajinským uprchlíkům. Mimo jiné také názorně ukazuje, jaký problém z hlediska veřejného mínění přestavuje dávková turistika.
Když se dívám na tyto neřešené negativní jevy, tak naprosto nechápu žádost vlády o prodloužení nouzového stavu. Proč chcete něco, co nedokážete v praxi využít? Migranti představují bezpečnostní riziko... představující bezpečnostní riziko tvoří pouhých několik procent mezi válečnými uprchlíky. Ve spolupráci s ukrajinskými autoritami je naše úřady a bezpečnostní složky mohou snadno identifikovat a některým problémům následně zabránit.
Bohužel vláda a pod jejím vedením také státní správa se až doposud k migrační krizi chová spíše jako nadšená neziskovka, která má jediný zájem - štědře pomáhat. Proto se jí už podařilo částečně prohospodařit nadšení a důvěru českých občanů. Když k tomu připočtu dosavadní vládní historickou reakci na kritiku ze strany opozice, obávám se, že pokud vznikne nějaký seznam osob představujících bezpečnostní riziko, pravděpodobnost, že na něm místo lidí podezřelých z příslušnosti k ruskojazyčnému organizovanému zločinu budou spíše kritici vládní migrační politiky, je opravdu vysoká. Nevylučuji, že tímto choulostivým úkolem vláda pověří nějakou neziskovku typu Evropských hodnot či spolek CZ.NIC. Děkuji. ***
