(19.40 hodin)
(pokračuje Andrej Babiš)
Myslím, že pan premiér vždycky říkal, že to umí všechno zdokladovat. No, já to umím také zdokladovat, ale samozřejmě, dneska jsem měl dvě minuty a jednu minutu a potom mě vypnuli, tak teď jsem si to trošku vynahradil, ale pan premiér tady není. To nevadí, snad mu to někdo řekne. Ale jeho to ale tak moc nezajímá, a samozřejmě všechno, co my řekneme, je nezajímavé. Vždycky jsem se divil, že předseda Okamura neinterpeluje premiéra, protože on ho interpeluje tak, že mluví tady hodinu. Tak já teď změním strategii a budu to dělat stejně, jo? A ty interpelace, já si tam dám devět interpelací a vyjde mi jedna. (Se smíchem.) Tak to změním asi.
Pojďme na české zemědělství. To je úplná katastrofa. Žádná rozvinutá země nepřipustila takový vývoj. V případě vypuknutí konfliktu nebo přírodní katastrofy - a můžeme si říkat, co chceme, ten vir také nikdo nečekal, sto let tady nebyla ta pandemie - tak je obyvatelstvo bez dostatečné potřeby mléka, mléčných výrobků, masa, vajec. Ty stavy jsou úplně katastrofální. Takže 1990 skot - 3 506 000 kusů, 2020 - 1 404 000, takže pokles o 60 %. Dojnice z 1 236 000 na 357 000 - pokles na 28,9. Mléko: 4 802 000 000 litrů na 3 830 000 000, kolega Faltýnek o tom mluvil. Ten stav v zemědělství je úplně katastrofální.
Je neuvěřitelné, že za 31leté úsilí devastace české živočišné výroby se podařilo tuto výrobu dostat na méně než 30 %, zatímco uvedené staré země několikanásobně zvyšovaly výrobu, i když máme společný trh a v roce 1990 byla výroba v těchto zemích obdobná. Takže pan Faltýnek nechtěl mluvit o tom, kdo, jak, co, ale já to tedy řeknu. My jsme se tedy těšili strašně, jak vstoupíme do Evropské unie, jak jsme byli naivní. Já si pamatuji, Teplý jak tam dělal oslavu, tam otevřeli první řetězec. (Se smíchem.) Jako super, ne? A oni nám říkali: Všechno musí být z nerezu, všechno. No, tak potom nevím. Na Champs-Élysées, tam je taková super restaurace, tam mají toaletu společnou pro pány a dámy, společnou toaletu na Champs-Élysées. U nás by to už dávno zavřeli. Naši inspektoři šli do Španělska, do Itálie, do Řecka a zjistili, že tam není nic z nerezu, že to bylo jenom pro nás. Tak nevím, jestli to bylo plánované.
Tady mám konkrétně dopad vedení Ministerstva zemědělství pod taktovkou ODS a ČSSD na soběstačnost v základních potravinách. Tyhle dvě strany tady řídily tuto zemi do roku 2002. Všechno rozprodaly, kuponku, to tady můžu zopakovat, co všechno bylo pryč. Za ODS rozkradly všechny státní banky, ČSSD je prodávala za hubičku. ČSSD prodala Transgas za dobrou cenu, ale dneska samozřejmě zpětně je to nesmysl, ale dobře. Takže nám nezůstalo nic.
A zemědělství, samozřejmě nezájem. Před vstupem do Evropské unie a dva roky po vstupu byli ministři zemědělství zástupci ČSSD - Jaroslav Palas a Jan Mládek. V tomto období se udělaly dvě důležité chyby. Vyjednaly se velmi nevýhodné podmínky pro české zemědělce, když jsme měli uznané nespravedlivé a o dost nižší dotace na hektar v porovnání s okolními zeměmi v nepoměru naší dlouhodobé zemědělské produkce tím, že nám započetli neúrodný rok jako referenční, takže ta jednání, totální katastrofa a ty rozdíly jsou obrovské.
Nechali jsme se nalákat na platbu SAPS, kde všichni zemědělci berou stejně na hektar a je jedno, co na té farmě produkují. A to je tady, co stále vlastně se dokola tvrdí, že kdo rozhoduje o tom, co na tom poli bude? No ten zemědělec, zemědělec se rozhodne. A tím, že máme SAPS, to znamená, že je stejně na hektar, tak samozřejmě pro zemědělce je lepší produkovat to, co je jednodušší a co má větší výnosy. Proč by dělali ovoce, zeleninu, brambory nebo chovali zvířata, když samozřejmě mají stejně na hektar? To byla ta fatální chyba a v tom jsou tihle dva ministři.
Zásadní vliv na současnou situaci mělo jediné Ministerstvo zemědělství - zástupci ODS od roku 2006 do 2013, Gandalovič, Fuksa, Bendl. A teď nebudu říkat, že ani jeden z nich nebyl zemědělec, to nebudeme tady rozpitvávat. Jeden byl matematik, dopravní inženýr a hasič. A fatální chyba, 1. 7. 2007. Nesmyslně umožnili bezproblémový prodej zemědělské půdy cizincům na rozdíl od ostatních zemí, které s námi vstupovaly do EU, ty si vyjednaly výjimky. Takže Polsko a Maďarsko - dneska žádný cizinec si nemůže koupit půdu, nemůže. A to byl ten fatální omyl, protože samozřejmě půda je nejlepší investice, nejlepší investice, nejlepší. Kolik stála půda kdysi a kolik stojí dneska? Já vždycky říkám těm mým největším nepřátelům, že když Mečiar s Klausem rozdělili Československo, v červenci 1992 jsem hledal hotel a přijel jsem do Průhonic, tak tam stál metr tehdy 1 000 korun. Dneska stojí 18 tisíc a není. A stejně je to se zemědělskou půdou, takže ti, co mají prachy, a hlavně zahraniční kapitál, koupí půdu a potom ji pronajímají našim zemědělcům. A samozřejmě, ty nájmy jsou vysoké. Dále tito ministři nasměrovali dotace v rámci programu Rozvoje venkova na podporu velmi extenzivního zemědělství. Nejvíc peněz z EU šlo v České republice na pouhé sekání trav a nezbylo dostatek peněz na podporu investic, pěstování speciálních plodin a chov hospodářských zvířat. V tuto dobu vznikli zemědělci z Václaváku. Ano, brali dotace, nevyráběli potraviny a neřešili krizi v chovu krav, prasat, drůbeže, ovoce, zeleniny ani několika velmi suchých roků v nejtěžších okamžicích, když zemědělci potřebovali pomoc, a v ostatních zemích ji dostali, tady nedostali nic. Naopak, ještě v rámci úspor ministra financí Kalouska peníze ubrali. Připomínám, že národní dotace byly hluboko pod miliardu za rok a pro porovnání za minulých vlád - a tam ještě byl i pan Jurečka, to bylo pět. To je rozdíl, který řeší přežití některých výrob. A samozřejmě, můžou všichni křičet, že to tak nemá být a že vlastně mají jenom sekat trávu a tak dále. Ale nám ujel vlak. A tady nějaké návrhy - vždyť pan ministr ani nerozumí, o čem tady já mluvím. On vůbec nechápe, co se děje v zemědělství, takže to je samozřejmě škoda. Ale také za těch ministrů došlo ke zrušení zelené nafty. My jsme byli v jeden okamžik jediná země, která nedostávala částečnou vratku spotřební daně u nafty.
Ano, řetězce - nejhustší síť v obchodních řetězcích v EU, které na jedné straně zlikvidovaly malé obchody a na druhé straně svou koncentrací velmi utlačovaly české výrobce potravin upřednostněním dovozu přebytků ze zemí svých vlastníků. Položme si otázku, proč vlastně tady ze zahraničí nikdo do potravinářství neinvestoval? Proč tady nikdo neinvestoval? Proč tady nejsou zahraniční investoři, jako jsou v Polsku? Majitel největší porážky v Německu pan Tönnies, majitel Schalke 04, když byl v Kostelci, tak říkal: Jo, ta značka. Zbytek můžete zbourat, my budeme rozhodovat o tom, jaké maso v Čechách se bude dovážet. My, německé řetězce. Ano, tak to je. Takže kdo tady je ze zahraničních investorů? Nikdo. Pár Francouzů, kteří nakoupí levné mléko a vyvezou sýry, to je všechno. A samozřejmě, pro tradiční strany zemědělci nebyli zajímaví, to není voličská základna. Kdo je největší voličská základna ve Francii? Salon de l'Agriculture - 20 %. Když tam jde Emmanuel Macron, tak jsou tak naštvaní, občas zapálí nějaký stánek, když jsou naštvaní francouzští zemědělci. Takže to je neporovnatelné, a proto naše zemědělství mělo smůlu, i potravinářství. Potom samozřejmě nechali rozrůst výstavbu velkých fotovoltaických elektráren na zemědělské půdě pro své kamarády, kde stát doplácí na jeden kilowatt 14 korun, to vyvrcholilo v roce 2010. A díky tomuto excesu se hodily do jednoho pytle všechny obnovitelné zdroje a zastavila se výstavba efektivních bioplynových stanic a fotovoltaických elektráren na střechách zemědělských objektů. Pro porovnání, u bioplynové stanice je potřeba na dotace na 1 kilowatthodinu do 2 korun. Nyní to samozřejmě obtížně chceme dohnat. ***
