(22.40 hodin)
(pokračuje Andrej Babiš)
Nejde o úplnou novinku. Podobná pravidla platí již dnes pro biopaliva, jako je třeba bioetanol nebo biometan, pokud se spotřebují v dopravě. Evropská legislativa pro příští desetiletí tato pravidla rozšiřuje na výrobu elektřiny, vytápění a chlazení z pevné biomasy a bioplynu. Dotknou se tedy poprvé velkých tepláren, spalujících štěpku nebo slámu, a také bioplynových stanic. Cílem je zajistit, aby biomasa pro energetiku nebyla pěstována na úkor ochrany přírody, dobrého stavu zemědělské půdy nebo lesů a aby výsledná bioenergie přispívala ke zmírnění změny klimatu.
Původ biomasy a uhlíková stopa. Energie z biomasy zajišťuje téměř 60 % veškeré obnovitelné energie v Evropské unii. V Česku je to zhruba 87 %. Výroba energie z biomasy jako náhrada spalování fosilních paliv je jedním z klíčových opatření pro zmírnění změny klimatu, ovšem za předpokladu, že je vyráběna efektivně a udržitelně.
Za novou legislativou stojí snaha zajistit, aby biomasa pro energetiku nebyla pěstována na úkor ochrany přírody, dobrého stavu zemědělské půdy nebo lesů a aby výsledná bioenergie - na rozdíl od fosilních paliv - nepřispívala ke změně klimatu. Jak již názvy napovídají, jde o dva okruhy pravidel, přestože spolu souvisí. Kritéria udržitelnosti kontrolují, kde se biomasa vzala. Kritéria úspor emisí skleníkových plynů zajímá uhlíková stopa pěstování a získávání biomasy, až po samotnou energii vyrobenou z biomasy.
Udržitelnost paliv z biomasy. Kritéria udržitelnosti řeší původ biomasy. Zemědělská biomasa pro výrobu bioenergie nesmí pocházet z půdy, kvůli které se vykácel les, vysušil mokřad, nebo z chráněných oblastí. Sláma musí být využívána v teplárnách jen do té míry, do jaké její spalování a ponechání na poli neohrozí kvalitu půdy a obsah organické hmoty. Těžba lesní biomasy nesmí ohrožovat produkční kapacitu lesů, musí být zajištěna obnova lesa a požadavky ochrany přírody. Lesníci musí rovněž dbát na kvalitu půdy a biologickou rozmanitost.
Je pravděpodobné, že většina domácí biomasy využívané pro energetické účely by neměla mít se splněním kritérií udržitelnosti potíže. Biomasa pochází z území, která se dlouhodobě obhospodařují, a stát většinu požadavků směrnice ošetřuje ve svých zákonech. Statková hnojiva nebo bioodpad, který zpracovávají bioplynové stanice, pochází z nejbližšího okolí, často přímo z farmy provozovatele stanice. Kukuřice nebo senáž se sklízí z polí a luk, která jsou obdělávána po desetiletí. Podobně většina dřevní štěpky z lesních těžebních zbytků nebo odpadních materiálů z dřevozpracujícího průmyslu neváží do našich výtopen a tepláren dlouhou cestu. Jde zkrátka o jiný trh, než je ten s palmovým olejem z Malajsie a Indonésie pro výrobu kapalných biopaliv. Tam je namístě dbát na rizika spojená s odlesňováním v zemích, odkud se některé komodity dováží.
Úspory emisí skleníkových plynů. Kritéria úspory emisí skleníkových plynů kladou nároky na minimální snížení uhlíkové stopy celého životního cyklu pěstování biomasy, zpracování na palivo a využití bioenergie v porovnání s fosilní alternativou. Oproti fosilním palivům musí elektřina, vytápění a chlazení z paliv z biomasy uspořit nejméně 70 % emisí skleníkových plynů pro paliva z biomasy použitá v zařízeních zprovozněných od ledna 2021, resp. 80 % pro paliva z biomasy použitá v zařízeních zprovozněných od ledna 2026. Směrnice uvádí referenční hodnoty pro uhlíkovou intenzitu výroby energie z fosilních paliv pro jednotlivé sektory (elektřina, vytápění a chlazení, doprava). Výrobce energie z biomasy musí prokázat, že množství vypuštěných skleníkových plynů na jednotku jím dodávané energie v celém životním cyklu je nižší alespoň o 70, resp. 80 %.
Provozovatele zdrojů, které již stojí, tato pravidla mohou zanechat klidnými. Budou se týkat zařízení uvedených do provozu nejdříve v roce 2021. Kritéria je však třeba zahrnout do rozhodování o nových projektech a je nutné počítat s tím, že regulace v této oblasti se bude spíše zpřísňovat.
Koho se tedy nová pravidla týkají? Směrnici by členské státy měly promítnout do svých zákonů nejpozději do konce června 2021. Kritéria udržitelnosti a úspor emisí se budou týkat pouze bioplynových stanic produkujících elektřinu, vytápění a chlazení s tepelným příkonem nejméně 2 MW, což je při účinnosti 40 % zhruba 0,8 MW elektrického výkonu. V případě pevné biomasy to budou velká zařízení, která mají tepelný příkon nejméně 20 MW. Státy však mají možnost tuto hranici snížit. Pravidla by tak musela splnit menší polovina bioplynových stanic, kolem deseti velkých tepláren a elektráren spalujících biomasu. Pro tyto výrobce to znamená certifikovat bioenergii a přemýšlet o životním cyklu výroby od pěstování přes palivo až po dodávky bioenergie na trh.
Proč je splnění důležité? Pouze po splnění kritérií bude možné započítat energii z bioplynu a pevné biomasy do plnění cílů spotřeby obnovitelné energie a dosáhnout na veřejnou podporu. Vláda České republiky se ve svém Vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu zavázala zajistit 22 % spotřeby energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030. Jde o náš příspěvek k závazku celé Evropské unie zajistit 32% podíl obnovitelné energie do roku 2030. Biomasa hraje v naplnění těchto cílů velkou roli. Provozovatelé, kteří dostávají na energii vyrobenou z biomasy veřejnou podporu například ve formě zeleného bonusu, budou muset prokázat, že kritéria splňují. Za veřejnou podporu se považuje například také skutečnost, že provozovatelé, zahrnuti do systému obchodování s emisními povolenkami nemusí vyřazovat emisní povolenky za emise CO2 z biomasy. Pokud tedy spalují biomasu společně s uhlím.
Výroba elektřiny z biomasy ve velkých zdrojích. Speciální podmínky platí pro elektřinu vyrobenou z paliv z biomasy. Elektřina z biomasy se do obnovitelné energie započítá, pokud splňuje alespoň jednu z následujících podmínek: jde o zařízení s příkonem do 50 MW, příkon se pohybuje v rozmezí od 50 do 100 MW a jde o vysoce účinnou kombinovanou výrobu elektřiny a tepla nebo elektrárnu s nejlepšími dostupnými technologiemi - BAT), příkon je vyšší než 100 MW, ale elektrická účinnost je nejméně 36 %, zařízení zachycuje a ukládá oxid uhličitý z biomasy.
Biopaliva v dopravě a biokapaliny. Biopaliva používaná v dopravě a biokapaliny využívané k výrobě elektřiny, vytápění a chlazení musí v EU splňovat kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů již téměř dekádu, díky původní směrnici z roku 2009. V Česku pravidla platí od roku 2012 po přijetí zákona číslo 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší.
V roce 2015 přišla Unie s novými pravidly, jejichž snahou bylo řešit emise skleníkových plynů spojené se změnami ve využívání půdy, za nimiž stojí zvýšený zájem o zemědělské komodity pro výrobu bioenergie. Přepracovaná směrnice z roku 2018 kritéria rozšířila také na energii z paliv z biomasy v sektorech výroby elektřiny a vytápění. Zatímco kapalná biopaliva, jako je bioetanol nebo biometan pohánějící vozidla na CNG nebo bioCNG, musí splnit kritéria již dnes, pro výrobce elektřiny a tepla z bioplynu, dřevní štěpky nebo slámy jde o novinku. Přepracovaná směrnice přináší novou trajektorii pro úspory emisí pro biopaliva a bioplyn spotřebovaný v sektoru dopravy.
Základní úspora emisí skleníkových plynů biopaliv, bioplynu spotřebovaných v sektoru dopravy a biokapalin ve srovnání s fosilní alternativou musí být nejméně 50 %. Požadavek se zpřísňuje na nejméně 60% úsporu pro paliva vyrobená v zařízeních, která jsou v provozu od 6. října 2015, a na nejméně 65% pro paliva vyrobená v zařízeních v provozu od 1. ledna 2021.
Tolik směrnice Evropského parlamentu a Rady EU z 2018 z 11. prosince 2018.***
