(12.10 hodin)
(pokračuje Ondřej Benešík)
A pokud se bavíme o digitalizaci, určitě, ale první tady měla být digitalizace a potom jsme se měli bavit o tom, že ohrozíme územní pracoviště v České republice. To mělo být přesně naopak. A já vám řeknu, že moje zkušenost z komunálu, když... Samozřejmě, chodí tam mladé rodiny, které to s počítačem umí, které si chtějí postavit barák nebo plot a tak dále, ale představa o tom, že paní Popelková, která má osmdesát let a potřebuje řešit něco se stavebním úřadem, si prostě najde nějakou aplikaci, ono se to úplně nepotkává s realitou. Opět moje zkušenost.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Máme zde další dvě faktické poznámky. Jako první se přihlásila paní poslankyně Peštová, poté se připraví paní zpravodajka Dostálová. Paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Berenika Peštová: Pane poslanče, prostřednictvím pana předsedajícího, samozřejmě se nebavíme o - já teď nevím, koho jste zmiňoval, to jméno - o osmdesátileté dámě se určitě nebavíme. Tady se bavíme o tom, že doba jde samozřejmě dopředu. Jsou tady firmy, jistě si ten projekt také sám neuděláte, také si najdete nějakou firmu, která vám projekt udělá, a ta stejná firma, která vám projekt udělá, určitě bude umět ovládat ty aplikace. To určitě se shodneme na tom.
Ale když jste tady zmiňoval, mě spíš zarazila - nebo spíš jsem se tak nějak pozastavila nad jinou věcí, jak jste říkal, že starosta je od toho, aby se staral, lidé za ním chodí, jestli by to mohl ovlivnit, nemohl ovlivnit. A já vám řeku jednu věc. Než jsem šla do této Poslanecké sněmovny, vy jistě víte, že jsem byla na Ministerstvu životního prostředí, a já jsem se setkávala s hodně případy, kdy úředníci byli ovlivňováni politiky, a sami přišli, ať jim pomůžu, ať si atrahuju, ať to stáhneme na ministerstvo, nebo ať určím jiný kraj, který to bude dělat, a to je právě o tom, to jsou ty smíšené modely. To jsou právě ty smíšené modely, kde dochází k ovlivňování úředníků politiky a potom ti úředníci, jim nezbude nic jiného než chodit a prosit o to, aby jim bylo pomoženo, protože nechtějí vyhovět politikům a nechtějí přijít o svoji práci, byť by to třeba měly být jenom nějaké odměny, které dává tajemník - státní tajemník tam není, tam je ředitel úřadu. Takže já jsem se s těmito případy setkávala a nebylo příjemné to řešit. A pokud někdo po mně chce jména, ta jména neřeknu. Já jsem byla ráda, že našli v sobě tu odvahu a přišli za mnou, abych to řešila, protože kdybych to nevyřešila já, tak to nevyřeší nikdo. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. S další faktickou je přihlášena paní zpravodajka Dostálová a poté pan poslanec Benešík. Máte slovo.
Poslankyně Klára Dostálová: Děkuji. Já jenom opět k panu poslanci Benešíkovi, vaším prostřednictvím. Já mu naprosto rozumím, naprosto rozumím a chci to tady říct na mikrofon, protože tohle mně říkalo mnoho starostů. Oni říkali: Ježíši Kriste, stavební úřad ať si někdo vezme, protože občan, volič to prostě nechápe, on nechápe, že to je výkon státní správy, kterou pro ně vykonává obec, a že starosta nemůže zakročit. A já jsem ráda za to, že říkáte, že jste nikdy nezakročil, to samozřejmě vás ctí, protože jste ctil zákon, ale občan toto nikdy nepochopí, nikdy. Prostě je to na vašem obecním úřadě, je to pod starostou a tajemníkem obce, starosto, konej, byť vy samozřejmě nemůžete nic dělat, a těm lidem se to nedá vysvětlit.
Na druhou stranu pak nechápu, proč se tedy bráníme tomu modelu, aby to byla čistá státní stavební správa, když znova říkám, že územní pracoviště budou všude, takže žádné vzdalování té stavební správy od občana. Zůstanou tam, kde jsou, dokonce se stejnými lidmi a tak dále. A samozřejmě do toho elektronizace, že ti zdatnější si to vyřídí z pohodlí domova, ale samozřejmě starší lidi tomuto takhle nemůžeme vystavit, takže ta územní pracoviště tam musí být pořád.
A jenom ještě malou vsuvku. Ne všichni jsou ale tak uvědomělí jako vy, a já znova vám za to děkuji, pane poslanče Benešíku. Já jsem se setkala i s tím, že za mnou přišli úředníci těch stavebních úřadů. On sice nemůže starosta vstoupit do pracoviště stavebního úřadu, ale může tajemník, a tajemník rozhoduje o jejich odměnách. A to je přesně to, co judikuje Nejvyšší správní soud, že to není odtržené od samosprávy, protože samozřejmě přes ty výplaty a odměny je držíte v kleštích, a ti úředníci mně mnohdy řekli: My platíme hypotéky, my si nemůžeme dovolit vzdorovat.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. S faktickou si přeje reagovat pan poslanec Benešík. Máte slovo.
Poslanec Ondřej Benešík: Já slibuji, že poslední faktická, velmi stručná. Myslím si, že bychom tuhle debatu mohli vést opravdu hodně dlouho, a jsem rád, že je věcná, že si prostě tady sdělujeme zkušenosti. Jenom jsem chtěl říct, že Popelka, Popelková je nejběžnější příjmení ve Strání, to znamená, já jsem použil na naše poměry něco jako Novák, Nováková. Takže nemluvil jsem opravdu o nikom konkrétním, jenom prostě vím, jak se lidi ve Strání jmenují, takže berte to tak, že to je absolutně neosobní. Na pražské poměry Novák, Nováková, ve Strání Popelka, Popelková.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkujeme za seznámení s Popelkovými. (Pobavení.) A to byla poslední faktická poznámka, takže jsme stále v rozpravě a já prosím, aby další přihlášený do rozpravy - pan poslanec Mašek - si vzal slovo. Máte slovo.
Poslanec Jiří Mašek: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážení páni ministři, dovolte mi, abych po smršti faktických připomínek, které si tady vyměnili ti, kteří opravdu tomu stavebnímu zákonu rozumí, abych dal svůj vlastní pohled na věc - trošku jiný.
V headlinech se v současnosti objevují: Promarněná šance pro zkrácení stavebního řízení, Nejlepší zákon roku 2021 je vykostěn a hibernován, Odklad stavebního zákona je špatná cesta. Já jsem si vybral jiný headline a chtěl bych vám tady něco odcitovat, a to je: "Každá koruna investovaná do stavebnictví se do ekonomiky vrátí třikrát, zaznělo na summitu."
Stavby povolené v posledním pololetí by mohly do české ekonomiky přinést téměř 916 miliard korun. Vyplývá to z barometru stavebnictví, který ve své pololetní analýze stavebnictví a trhu bydlení zveřejnilo Sdružení pro architekturu a rozvoj, zkráceně SAR, na summitu stavebního rozvoje. Jde o historicky nejvyšší výsledek a oproti předchozímu pololetí se jedná o nárůst o více než 35 %.
Pro následující období ale panuje ve stavebnictví nejistota. "V rámci barometru stavebnictví vycházíme z objemu povolených staveb a uplatňujeme na něj multiplikátor, kdy každá koruna vložená do stavebnictví znamená tři koruny do budoucího HDP," vysvětluje partner poradenské společnosti KPMG a člen SAR Pavel Kliment. Za druhé pololetí loňského roku byl v tomto ukazateli patrný razantní nárůst. Multiplikátor hovořící o tom, že koruna investovaná do stavebnictví se vrací třikrát, vychází z výpočtů efektu investic na zvýšení příjmů. S hodnotou trojnásobku v případě stavebnictví pracuje v analýzách také Ministerstvo pro místní rozvoj. Jde v podstatě o to, že každá výstavba a rozvoj generuje po svém dokončení další příjmy do rozpočtu, a o to snad jde. Pokud se postaví například multifunkční dům s kancelářemi a byty, otevře se v jeho přízemí třeba obchod nebo kavárna, vytvoří se nová pracovní místa a podobně. Aktuální rekordní hodnoty barometru jsou podle pana Klimenta částečně ovlivněny i rostoucí inflací, která zvedá odhadovanou hodnotu stavebních povolení. Během pandemie se navíc řada projektů kvůli omezenému fungování stavebních úřadů pozdržela, takže se nyní nakumulovaly. Nutně to tedy neznamená, že se jen více povoluje. Podle Jiřího Nouzy, prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví, se však na barometru ukazuje, že stavebnictví jako jeden z mála oborů během pandemie nezastavilo svoji činnost.
Co se týče jednotlivých segmentů stavebnictví, klíčové jsou především inženýrské stavby, které by mohly přinést téměř 380 miliard, a zároveň u inženýrských staveb došlo k nárůstu hodnoty stavebních povolení o celých 77 %, tak například u nebytových budov se téměř nezměnila. Důvodem je především klesající výstavba kanceláří. Řada projektů kvůli nejistotě v poptávce nebo změnách v preferencích firem zůstala jen na papíře, a především v Praze to znamenalo velký pokles. ***
