(12.00 hodin)

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, pane poslanče, za dodržení času. Máme zde další faktické poznámky. První, kdo se hlásí, je paní poslankyně Berenika Peštová, připraví se Antonín Tesařík a Klára Dostálová. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já bych chtěla zareagovat na svého předřečníka. Vy jste to správně popsal. Když jste působil na vaší obci, tak jste tam měli úředníky, kteří vykonávali určitou práci. Za tu práci, to je ta přenesená působnost státu, jste dostávali nějakou úplatu. Nevím, jestli byla stoprocentní, ale z nějaké části, z větší části vám stát zaplatil za to, že ten úředník dělal pro stát a vy to vykonáváte za něj. Takže když vy mi říkáte, že ten úředník nebude chtít přejít, tak bych se divila, proč by to neudělal? Protože on to dělá pro stát, on je specialista na to, aby to vykonával, a to, že ho zatížíte další prací, kterou dělá mimo svoji činnost, kterou má dělat, tak to už je problém obce, ne toho úředníka. A já nevěřím tomu, že ten úředník nepřejde. Nevěřím tomu, že by nepřešli ti úředníci, protože tam je ta vidina toho, že budou dělat ve státní správě a tu státní správu budou vykonávat. A zase jsme zpátky tím oslím můstkem u toho, že je nesmysl, že je tady ten smíšený model, že je státní správa a samospráva v jednom baráku a jsou tam úředníci, kteří dělají to i ono. To je špatně. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času.

V tuto chvíli si dovolím přečíst omluvu, a to pana poslance Ondřeje Benešíka dnes mezi 12.15 do 13.30, a to z pracovních důvodů.

Nyní je přihlášen s faktickou poznámkou pan poslanec Antonín Tesařík, takže ho poprosím, aby přišel k řečnickému pultu. Pane poslanče, máte slovo, a já v tuto chvíli předám řízení schůze svému kolegovi Karlu Havlíčkovi. Máte slovo, děkuji.

 

Poslanec Antonín Tesařík: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené dámy a pánové, kolegyně a kolegové, cítím potřebu se vyjádřit ke dvěma skutečnostem, které tady možná ještě příliš nezazněly, s tím, že pozorně poslouchám vystoupení předřečníků.

Ta první věc je, že podle statistických údajů Ministerstva pro místní rozvoj, Ústavu územního rozvoje dvě třetiny až tři čtvrtiny staveb jsou ukončeny v řízení vydáním souhlasu, tedy nejjednodušší formy výsledku územního a stavebního řízení, a to se týká těch jednodušších staveb. Když připomenu, že to může být dejme tomu 60 % staveb, tak 40 % staveb jsou ty stavby složité, které vyžadují důkladné projednání od okamžiku umístění stavby - to se týká územního plánování, regulace územního plánování.

A já musím říct, že tady cítím opravdu shodu i s názorem paní zpravodajky, který vyjádřila již v tom prvním čtení, a viděl jsem to jako velkou promarněnou příležitost při této úpravě stavebního zákona, které bychom měli věnovat pozornost, protože každý, kdo přichází do území jako nový stavebník, má vždy souseda v hustě zastavěném území, které tady známe, kde je právě zapotřebí vypořádat tyto vztahy a řešit možné budoucí spory, které můžou nastat pod tlakem rezignací dejme tomu úředníků a lhůt, které tady jsou obsaženy. Takže já věřím, že na toto bude další diskuse a že opravdu připravíme normu, která bude kvalitní a dobře sloužit. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Přeji všem hezký dobrý den a další s faktickou poznámkou je přihlášená paní zpravodajka.

 

Poslankyně Klára Dostálová: Děkuji moc za slovo. Jenom ke svému ctěnému kolegovi, panu poslanci Benešíkovi, vaším prostřednictvím. Myslím, že tady ale fakt došlo k nepochopení, protože v návrhu nového stavebního zákona jsou územní pracoviště všude tam, kde jsou stavební úřady. To znamená, to území nepřijde o svoje územní pracoviště, ani ta paní na stavebním úřadě nepřijde o práci, nic takového se neděje. Celý ten spor, který tady je vyvolán, je, jestli to má být státní působnost, čistá státní působnost, nebo přenesená působnost. A já znovu opakuji, stavební právo je kompetence státu, stát se jenom rozhodl si to vykonávat sám a ten boj je za to, aby to bylo v přenesené působnosti. Ale tady je to skutečně, jak to i definoval Nejvyšší správní soud, střet dvou vesmírů. Prostě stavební právo se nikdy do přenesené působnosti nemělo dostat. Za to nemůže ani jeden z nás, v roce 2000 nevím, jestli tady někdo z vás byl, ale tohleto bylo prostě nevhodně zvolené. Ale kdyby se podařilo prosadit nový stavební zákon, budou územní pracoviště, celé to bude platit stát, stejná paní, která pracuje u vás na obci, bude pracovat v tom územním pracovišti, jenom ti lidé budou vzájemně zastupitelní a budou si moci pomoct, pokud tam bude více projektových žádostí.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a s další faktickou poznámkou je pan poslanec Benešík přihlášen. Máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já si myslím, že nejsme v nějakém zásadním sporu. Rozumím tomu, co je to přenesená působnost, výkon státní správy a samosprávy. Jako starosta z takového toho utilitárního hlediska bych byl strašně rád, kdyby tam ten stavební úřad nebyl, protože lidé, jak tomu nerozumí, měli dojem, že starosta přikáže úředníkovi na stavebním úřadě, jak to má být. To jsem v životě nedělal. Nevím, jak to funguje jinde, ale prostě u nás ten stavební úřad fungoval opravdu jako výkon státní správy bez zásahů samosprávy. Já tam vidím obrovský logistický problém. Konkrétně u nás nebude možné zajistit, aby zaměstnanci úplně jiné organizace se volně pohybovali po obecním úřadě. To znamená, takové územní pracoviště bude muset vzniknout někde jinde. Já ty možnosti vidím jako velmi omezené a ony nakonec budou v konečném důsledku, konkrétně v tomto případě, dražší. Upozorňuji na to, že na papíře to vypadá skvěle, a já vám naprosto rozumím. Realita bude taková, že stavební úřady tohoto druhu budou velmi omezené, nakonec zaniknou a bude to pro občana všechno na delší lokty, než je to teď. A opravdu tímto se ztratí i znalost místního terénu, místní kompetence, kdy úředník ten terén zná, zná konkrétní lidi a je schopen to řešit v mnoha případech prostě kvalifikovaněji, a toto odpadne. Čili já chápu to, že chceme, aby ten stavební úřad byl kompletně státní, nicméně máme tady smíšený model veřejné správy, a pokud budeme dělat takovéto zásahy, tak to skutečně povede k zániku. Já s těmi lidmi mluvím, tak to je. Já si tady nevymýšlím, jenom říkám vlastní zkušenost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a další faktická poznámka paní poslankyně Peštová. Máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já bych opět chtěla zareagovat na svého předřečníka. Teď jste si malinko protiřečil. Mě neposlouchá pan poslanec... Vy na jednu stranu říkáte, že to tam nechcete, na druhou stranu říkáte, že to tam chcete. Tak jestliže říkáte, že ten smíšený model je špatně, tak byste měl udělat všechno pro to, aby zákon, který v současné době už je platný a postupně už nabývají jednotlivá ustanovení účinnosti, tak měl byste ho podpořit a dát mu tu šanci, aby prokázal, jestli ten zákon je dokonalý, nebo dokonalý není. Ale vy jste ho odsoudili hned na počátku k zániku. To znamená, že místo toho, abyste naplňovali dikci toho zákona, jste rovnou řekli, že je všechno špatně. Pak tady postupně všichni vystupujete a říkáte, že tohleto není špatně, tohleto vypadá dobře, no tohle by možná chtělo trošku poopravit. Ale žádný zákon, když se vytvoří - a teď ministr legislativy tady není, on by mi to určitě potvrdil - to všechno jsou to porody, protože každý zákon si potom vyžádá nějaké úpravy, nějaké novely, které budou doplňovat nebo upravovat to, co bylo možná na počátku dobře míněno, ale praxe ukázala něco jiného.

A když říkáte o těch úřednících, my tady všichni voláme po digitalizaci, všichni říkáme digitalizace, všichni chceme všechno už ne na papíře, ale všechno v počítači. Takže jak, nebude dostupné? Máte počítač, do tohoto počítače se přihlásíte, do toho serveru, respektive do nějaké aplikace, tam to všechno dáte, ty přílohy, a nikam chodit nebudete. Proto ta digitalizace. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a s faktickou chce reagovat pan poslanec Benešík. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Já jsem to, že to nechci nebo chci, myslel trošku jinak, nevím, jestli jsem byl správně pochopený. Ono je to práce navíc pro toho starostu a je to tak trochu otrava, protože ti lidi chodí za ním, aniž by v tom měl kompetence. Proto jsem říkal, že z utilitárního hlediska jako starosta je lepší to tam nemít. Ale z pohledu občana, uživatele je to samozřejmě lepší. A já si myslím, že starosta je od slova starost, on má fungovat pro občany a má někdy si vyslechnout i nejrůznější stížnosti, které úplně třeba nemají padat na jeho hlavu. Tak už to bohužel v komunální politice je, starosta je většinou takovým hromosvodem. Ale pro občana je to uživatelsky příjemnější. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP