(12.20 hodin)
(pokračuje Jiří Mašek)
Vyrovnává to ale výstavba průmyslových nemovitostí a skladových prostor, kde byl naopak velký nárůst. Bytové domy se na celkové hodnotě povolených staveb podílí zhruba třetinou, přitom přínos nově povolených bytových domů za poslední pololetí do ekonomiky byl 303 miliard korun a v porovnání s prvním pololetím roku 2021 došlo k nárůstu hodnoty stavebních povolení u bytových staveb až o 30 %. Podle majitele developerské společnosti Central Group Dušana Kunovského je proto patrné, že urychlené povolování nových bytů je v největším zájmu této země, a to nejen kvůli řešení bytové krize, ale bytová výstavba přináší i stovky miliard korun do rozpočtu na daních. V Praze je v různých fázích přípravy 130 000 bytů, které by přinesly státu více než 155 miliard. Co se týče urychlení povolování výstavby nových bytů, čeká se především na nový stavební zákon. Ten, který schválila předchozí vláda, má nyní odloženou platnost - a o tom zde diskutujeme. Podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše však s ohledem na okolnosti české stavebnictví žádné zlaté časy nečekají. Přímá řeč: "Na velké ambiciózní projekty si asi budeme muset nechat zajít chuť," říká. To je ale asi špatně, pane ministře, dodávám já.
Zatímco poptávka i přes nepříznivý vývoj ekonomiky zatím odolává a lidé a firmy ještě mají ochotu investovat, na nabídkové straně je stále větší nejistota ve stavebních kapacitách a dodávkách materiálu. Není teď možné určit budoucí náklady. Je to zásadní problém, který vede k opatrnosti developerů a povede určitě i k vyšším cenám.
Je teď otázkou, zda odložení účinnosti stavebního zákona k 1. 7. jen k vybraným stavbám a s tím související zřízení specializovaného stavebního úřadu je dobrým kompromisem - já si myslím, že ne. Hrozí tam - má to slabiny. Například už to tady padlo opakovaně, může dojít k zmatku, k právním nejistotám a také paradoxně k prodloužení procesu povolování staveb. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a další přihlášenou do rozpravy je paní poslankyně Peštová. Máte slovo, paní poslankyně.
Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, na minulém projednávání stavebního zákona, myslím tím druhé čtení, jsem měla několik dotazů na pana ministra Šalomouna a tyto dotazy byly: Jak se tento retroaktivní zákon bude obhajovat? Bude se obhajovat tak, že jde o běžnou praxi, nebo že se týká jenom přechodných ustanovení zákona, že sice jde o retroaktivitu, ale ve prospěch adresátů normy, nebo že se jedná sice o neobvyklou legislativní techniku, ale že v zásadě dosud neexistuje žádné rozhodnutí Ústavního soudu, které by to zakazovalo? A odpověď pana ministra Šalomouna: "Děkuji za slovo, vážená paní poslankyně, nejsem si úplně jistý, jestli vaše příprava, váš dotaz směřuje k tomuto tisku, protože ve Sněmovně je podobný tisk číslo 63, protože tam ta přechodná ustanovení jsou trošku jinak koncipována, a mám za to, že tam by ten váš dotaz byl o něco více důvodnější. Nicméně se pokusím, jak jsem to pochopil, na to odpovědět. Jestli ta otázka zní, jak bude retroaktivitu obhajovat, jednak mám za to, že ta otázka je v zásadě náhodná a počítá s tím, že vlastně o nějakou retroaktivitu nejde. Mám za to, že nikoliv, a to, co vám asi vadí, je to, že by se mohlo zdát, že se posouvá účinnost již účinného ustanovení, jestli to dobře chápu. Nicméně mám za to, že se opravdu v tomto případě neděje. A pokud se podíváte na hlavu pět, tak hlava pět má už v nadpisu zvláštní ustanovení o použitelnosti zákona v přechodných obdobích, a účinnost nebo posunutí účinnosti máme až v § 335, takže účinnost se posouvá tímto zákonem pouze tehdy tam, kde to takříkajíc jde, tam, kde to ještě účinnosti nenabylo. Nicméně tam, kde to účinnost nabylo, zvolil se jiný postup. Ještě můžu říct, že já ten postup nevymýšlel, já ho tady jenom obhajuji. I mně se ten postup zdá šalamounský, ale v zásadě možný. A zvolil se způsob, že se zvolilo jisté přechodné období, přičemž v tom přechodném období se takříkajíc hibernují po jistou dobu vlastně účinky tohoto zákona. Nicméně je potřeba si uvědomit, že ta hibernovaná ustanovení nezasahují do něčích práv, stavebníků se to nijak nedotkne. Nedotkne se to ani úředníků, protože státní stavební správa dosud nevznikla a žádný úředník do nově zřizované státní stavební správy nepřešel. Stejně tak se to nedotkne ani předsedy Nejvyššího stavebního úřadu, protože ten zatím ještě vybrán nebyl. Jinými slovy se nyní projednávanou novelou do ničích práv nezasáhne. Ale samozřejmě, že je jasné, že na tuto novelu bude muset navázat něco dalšího a změna stavebního zákona, který už nyní je v připomínkovém řízení, a mám za to, že se všechno stihne. A ještě jsem chtěl uvést, že to, když předkladatel přistoupil k tomuto řešení, že zase tak novátorské řešení to není. Příkladem může být služební zákon z roku 2002. Ten také zčásti nabyl účinnosti, mimo jiné formálně vzniklo i Generální ředitelství státní služby, ale to nikdy nebylo plně ustanoveno, protože se účinnost zbytku tohoto zákona pořád a pořád donekonečna odkládala. To je v zásadě příklad, který je trochu srovnatelný s tou naší situací, s existencí Nejvyššího stavebního úřadu, který se zatím neobsazuje. Takže mám za to, že jsem snad už uspokojil vaši zvědavost." Konec citace.
Pane ministře, neuspokojil jste mojí zvědavost, moje zvědavost je mnohem větší. A já se ptám: Kdo ten postup hibernace vymyslel, když ne vy osobně, pane ministře? To jste mi tady řekl, že vy jste to nebyl, takže mě zajímá, kdo tento postup hibernace vymyslel? Jakým způsobem je ošetřeno jisté přechodné období, po kdy budou ustanovení, která nabyla účinnosti hibernována? Jak je to ošetřeno, čím je to ošetřeno? A dále - to už jsem si zde říkali - že zákon prošel připomínkovým řízením, na to už mi odpovídal pan ministr pro místní rozvoj, který mi sdělil, že tedy přišly zásadní připomínky, sice jenom od Hospodářské komory - vy jste zmínil tedy, že máte jenom jednu třetinu vypořádanou, jak jsem pochopila, takže to znamená, že ještě... (Hovoří směrem k ministrovi Bartošovi.) Rozumím, rozumím, prostřednictvím pana předsedajícího. Rozumím, že to přišlo v pátek, ale vím, že jedna třetina, to nejsou tři třetiny, takže určitě to, co máte hotové, máte určitě hotové ministerské připomínky, ještě nemáte ta další připomínková místa, jako jsou kraje, jako je Svaz měst a obcí, jako je Hospodářská komora, jako je Svaz průmyslu a dopravy a tak dále a tak dále, protože tam budou asi ty nejzásadnější připomínky, zásadního charakteru, takže možná potom se asi budu dotazovat dál. A co se týče toho vysvětlení, ještě k panu ministrovi pro legislativu: to srovnání, které tam máte se služebním zákonem, tak je nutno dodat, že Generální ředitelství státní služby vzniklo. Že se nepostupovalo dál, to jste mi odpověděl, ale tady ten Nejvyšší stavební úřad ještě ani nevznikl. V služebním zákoně aspoň se něco udělalo a pak se ty další dikce nenaplňovaly, protože se neustále posouvaly účinnosti jednotlivých ustanovení. ***
