(10.00 hodin)
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, pane poslanče. A ptám se, chce ještě někdo vystoupit? Není-li tomu tak, tak končím obecnou rozpravu.
Je zájem o závěrečná slova? Pan ministr, pan zpravodaj?
Nemáme žádné hlasovatelné návrhy, budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme - přivolám kolegy a kolegyně z předsálí - přikázání garančnímu výboru, kde byl navržen organizačním výborem návrh k projednání výboru pro životní prostředí jako výboru garančnímu. Ptám se, navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu?
Není tomu tak, přistoupíme tedy k hlasování.
Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru pro životní prostředí jako garančnímu výboru? Případně kdo je proti?
Hlasování číslo 90, hlasovalo 165 poslanců a poslankyň, pro 139, proti 0. Konstatuji, že výbor pro životní prostředí byl schválen jako garanční výbor.
Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru, tak se jenom zeptám: Má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru k projednání? Není tomu tak.
Takže já konstatuji, že jsme se tímto vypořádali s prvním čtením tohoto tisku. Děkuji panu ministrovi a panu zpravodaji, končím tento bod.
Je 10 hodin a my přesně můžeme přistoupit a otevírám tímto bod číslo
77.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon
/sněmovní tisk 137/ - třetí čtení
Poprosím, aby vedle pana místopředsedy vlády pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše zaujala místo u stolku zpravodajů i paní zpravodajka poslankyně Klára Dostálová.
Návrh na zamítnutí a pozměňovací návrhy k tisku jsou uvedeny ve sněmovním tisku 137/2, který byl doručen dne 3. května 2022. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 137/3.
A nyní se táži pana navrhovatele, pana ministra - má zájem vystoupit před otevřením rozpravy? Prosím, ujměte se slova.
Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Já vám děkuji za slovo. Dobrý den, vážené dámy, vážení pánové, setkáváme se opět nad novelou nového stavebního zákona, jejímž cílem je odložit naplňování soustavy státní stavební správy tak, aby nedocházelo k faktickému vzniku Nejvyššího stavebního úřadu a krajských stavebních úřadů. Naopak zachováme zřízení a naplňování Speciálního a odvolacího stavebního úřadu, který by měl začít vykonávat svoji působnost 1. 7. 2023 tak, jak bylo plánováno.
Návrh zákona zavádí takzvané přechodné období, kdy od 1. 7. 2023 bude již podle nového stavebního zákona Specializovaný a odvolací stavební úřad povolovat vyhrazené stavby, tedy stavby uvedené v příloze 3 k novému stavebnímu zákonu, ve zkratce především liniové stavby. Ostatní stavby se budou do 30. 6. 2024 povolovat podle dosavadních právních předpisů.
Jenom zdůrazním, že předmětem této novely není zásadní věcná změna nového stavebního zákona. Ta je projednávána samostatně, přičemž mezirezortní připomínkové řízení k tomuto materiálu skončilo předevčírem, to je 9. května tohoto roku. Sešlo se několik set připomínek a my v následujících dvou měsících budeme veřejně tyto připomínky vypořádávat. Nicméně toto není předmětem zde třetího čtení této novely, která má pouze odkládací část.
Dne 25. 3. 2022 byl ten vládní návrh novely stavebního zákona, která je vedena pod sněmovním tiskem 137, schválen v prvním čtení. Druhým čtením prošel pak 29. 4. 2022 a garanční výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj projednal tento návrh 5. května tohoto roku. K návrhu zákona byl uplatněn návrh paní poslankyně Dostálové ve druhém čtení na zamítnutí, nicméně přijetí tohoto návrhu garanční výbor nedoporučuje. Z garančního výboru vzešly dva související pozměňovací návrhy odsouvající účinnost zavedení informačních systémů veřejné správy na 1. ledna 2024, jelikož není reálné jejich spuštění koncem roku 2023, zejména ve fázi testování a zavádění, tam bychom se do tohoto termínu nevešli. Oba tyto návrhy výbor doporučuje. Poslední pozměňovací návrh, poměrně komplexní, uplatnil pan poslanec Martin Kolovratník ve druhém čtení. Myslím komplexní, že obsahuje více věcí, skládá se z pěti částí týkajících se třeba odklonů statutárních měst, dozoru projektanta, potom rozšíření okruhu vyhrazených staveb a další. Ani jednu část tohoto pozměňovacího návrhu garanční výbor nepodpořil a nepodporuji tyto změny ani já.
Vážené paní poslankyně, vážení pánové poslanci, věřím, že dnes se připojíte ke stanovisku garančního výboru a podaří se nám zdárně posunout tento návrh zákona. Jak již jsem předestřel na úvod, diskuse o věcných změnách nového stavebního zákona, která se tady již vedla, ačkoliv tato novela tyto změny neobsahuje a která se povede pravděpodobně velmi intenzivně s věcnou novelou, není předmětem tohoto návrhu. Bude nás čekat v nejbližších měsících, a zejména i v souvislosti s veřejným vypořádáním ukončeného mezirezortního připomínkového řízení.
Já vám děkuji za pozornost. Věřím, že se tímto bodem probereme rychle tak, abychom se mohli věnovat dalšímu bodu, ve kterém vystoupí členové vlády, Vít Rakušan, ve věci strategie vlády na zvládání uprchlické krize z Ukrajiny. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji, nyní otevírám rozpravu a v rozpravě má zájem vystoupit paní zpravodajka. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Klára Dostálová: Děkuji. Já bych si dovolila z pohledu zpravodajky znovu zrekapitulovat, co je základním principem předloženého návrhu. Nový stavební zákon nabude účinnosti k 1. červenci 2023, jak bylo původně plánováno, ale pouze ve vztahu k takzvaným vyhrazeným stavbám, tedy stavbám v působnosti Specializovaného a odvolacího stavebního úřadu. Zbytek zákona, ač bude z velké části formálně účinný, se nepoužije. Jinými slovy, na všechny ostatní stavby, ale i na vše ostatní, co stavební zákon upravuje, se stále použije stará úprava. Z výše uvedeného důvodu bude také zřízen Specializovaný stavební úřad, nikoli však krajské stavební úřady a Nejvyšší stavební úřad. Nejvyšší stavební úřad musí být zřízen, bude však zřízen pouze organizačně. Jeho úkoly bude fakticky plnit Ministerstvo pro místní rozvoj, nikoliv však jako samostatný úřad.
Předložený návrh lze považovat za kompromisní řešení, byť k němu jsou věcné výhrady. Za největší slabinu návrhu pokládám skutečnost, že návrhem dochází fakticky nikoli k posunutí účinnosti dílčí části nového stavebního zákona, ale pouze je jím zaváděno nepoužití většiny procesů, které podle něj probíhají, ať již procesů územněplánovacích, nebo povolovacích. Nový stavební zákon by se v případě přijetí použil pouze pro vyhrazené stavby, stavby s nimi související a stavby s nimi tvořící soubor staveb. Domnívám se, že stav, kdy nový stavební zákon bude účinný, avšak většina procesů včetně těch nově zahajovaných bude probíhat podle dosavadních právních předpisů, může způsobit zmatek a právní nejistotu, což pouze povede k prodloužení procesů jako takových. Tím může dojít k pravému opaku toho, co bylo novým stavebním zákonem i předloženou novelou zamýšleno, tedy procesy zrychlit a zjednodušit.
Zejména ve vztahu k zákonu číslo 284/2021 Sb., tzv. změnový zákon, lze konstatovat, že procesy budou pro úřady, ale i pro stavebníky maximálně komplikované. Takový stav nelze považovat za správný. Vyvstává také otázka, zda tento postup je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, tedy zejména, je-li možné zákonem stanovit povinnost postupovat podle již neúčinného zákona, přičemž zákon, který jej nahrazuje, je plně účinný. ***
