(9.50 hodin)
(pokračuje Martin Kupka)
Nad rámec transpozice je do zákona doplněna úprava rozšiřující možnost vrácení piva do režimu podmíněného osvobození od daně, a to na základě připomínky Svazu průmyslu a dopravy České republiky.
Děkuji za pozornost pro velmi krátký úvod.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji a otevírám rozpravu, do které nemám nikoho přihlášeného. Chce se přihlásit pan zpravodaj do rozpravy? Prosím, můžete, rozprava je již otevřena.
Poslanec Jan Volný: No, vážení kolegové a kolegyně, já bych jenom ve stručnosti zpravodajskou zprávu. Je to velice jednoduché. Nebyly podány žádné pozměňovací návrhy a garanční rozpočtový výbor projednal před druhým čtením tento tisk 13. 4. Druhé čtení proběhlo 27. 4. 2022, a jelikož nebyly podány žádné pozměňovací návrhy, tak se dále o tomto tisku na rozpočtovém výboru, který byl garanční, nejednalo. Nicméně 13. 4., kdy byl projednán tento tisk před druhým čtením, byl schválen a bylo ctěné Sněmovně doporučeno jeho schválení. Děkuju.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také vám děkuji a rozhlížím se, nevnímám vůbec žádnou přihlášku do rozpravy. A protože se skutečně již nikdo nehlásí, rozpravu končím.
Jenom se ujistím pro pořádek, závěrečná slova. Pan ministr? Není zájem. Pan zpravodaj? V podstatě již přednesl.
Vzhledem k tomu, že nejsou pozměňovací návrhy, žádné další hlasovatelné návrhy, tak se jenom ujistím s panem zpravodajem, že můžeme přikročit k hlasování o celém návrhu zákona. Je to tak? Nejsou námitky. Zagonguji, přivolám kolegyně a kolegy z předsálí. Přednesu návrh usnesení.
Ještě všechny odhlásím, prosím, přihlaste se opět vašimi registračními kartami.
Přednesu tedy návrh usnesení, a ten zní: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 176."
Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
V hlasování číslo 89 hlasovalo 165 poslanců a poslankyň, pro 164, proti 0. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.
Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji a končím projednávání tohoto bodu. (V sále je velký hluk a neklid.)
Nyní můžeme přistoupit k dalšímu bodu
6.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 276/2003 Sb., o Antarktidě
a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 67/ - prvé čtení
Konstatuji, že projednávání tohoto bodu jsme přerušili dne 5. dubna 2022 na 16. schůzi Poslanecké sněmovny v obecné rozpravě. U stolku zpravodajů se již usadil pan ministr zemědělství jako zástupce paní ministryně životního prostředí a také pan zpravodaj pro prvé čtení, pan poslanec Ondřej Babka, děkuji.
A my budeme pokračovat v obecné rozpravě, do které je přihlášen pan poslanec Richard Brabec. Prosím, pane poslanče, můžete se ujmout slova.
Poslanec Richard Brabec: Rád se ujmu. Děkuju. Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, jenom pro zajímavost, protože jsem těm otázkám ještě v roli ministra životního prostředí čelil také, tak kdyby vás zajímalo, jaký má vlastně vztah Česká republika k Antarktidě, protože tohleto je novela zákona o Antarktidě, tak jen připomenu, že letos slaví 15. výročí Mendelova polární stanice, kterou od února 2007 na ostrově Jamese Rosse nedaleko Antarktického poloostrova provozuje brněnská Masarykova univerzita (Potlesk poslankyně Schillerové.) - děkujeme jménem Masarykovy univerzity - a Česko se otevřením stanice stalo 26. zemí s vlastní vědeckou základnou na kontinentu. Díky ní navíc patří mezi státy s hlasovacím právem v Antarktickém smluvním systému. Antarktida je podle tohoto systému smluv považována za nadnárodní území, které je určené pouze pro vědecké účely, a podepsalo to 48 zemí. Vztahy mezi jednotlivými státy v oblasti Antarktidy a také mezinárodní postavení, právní postavení tohoto kontinentu reguluje komplex opatření známý jako Antarktický smluvní systém a ten se skládá mimo jiné ze samotné Smlouvy o Antarktidě, právních aktů přijatých na poradních shromážděních smluvních stran Smlouvy o Antarktidě a Protokolu o ochraně životního prostředí ke Smlouvě o Antarktidě, který je znám také jako Madridský protokol. Pro Českou republiku vstoupil Madridský protokol v platnost po uložení ratifikační listiny 24. září 2004.
A teď už k navrhované právní úpravě. Je ji potřeba přijmout hlavně z toho důvodu, že do českého právního řádu je třeba implementovat výše uvedené změny, Přílohu II, také Přílohu VI a další právní akty přijaté v rámci Smlouvy o Antarktidě. Navrhovaná právní úprava se týká hlavně tří oblastí: odpovědnost za ekologické havárie, ochrana fauny a flóry a regulace cestovního ruchu.
Jenom krátce se zastavím u toho třetího, protože vás asi nepřekvapí, a myslím, že jste to mnozí z vás určitě někde četli, že se neustále rozvíjí cestovní ruch v Antarktidě, což znamená, že na životní prostředí na tomto kontinentě je vyvíjen stále větší tlak. Nakonec po dlouhých jednáních došly smluvní strany Smlouvy o Antarktidě k názoru, že je ochranu životního prostředí Antarktidy třeba posílit. Už zmiňovaný Madridský protokol nemá v tomto úplně řekněme jasné postavení. To znamená, téma odpovědnosti za životní prostředí tam v obecné rovině je, ale je potřeba speciální regulace.
Pak ještě možná krátce k těm třem případům, kdy provozovatel, který provozuje například nějakou polární stanici nebo jiné zařízení v Antarktidě, nepřijme nápravné opatření, protože i taková situace se tam bohužel stala, a jeho činností tam potom vznikla nějaká škoda, kterou je potřeba řešit, ale především je potřeba ji zasanovat. Specifický je potom případ, kdy provozovatel nepřijme nápravné opatření proti ekologické havárii, která vznikla jeho činností, ani žádná jiná smluvní strana nepřijala takové opatření a státní provozovatel je pak povinen uhradit náklady na nápravné opatření, které mělo být přijato do fondu, který se zřizuje podle čl. 12 Přílohy VI.
S ohledem na nové poznatky v oblasti ochrany antarktické fauny a flóry byla také na mezinárodní úrovni už v roce 2009 přijata změna Přílohy II o ochraně fauny a flóry a změny v této příloze jsou spíše menší povahy, které nebudou mít významný dopad. Jedná se zejména o rozšíření ochrany explicitně i na bezobratlé živočichy a také na zavlečení nepůvodních druhů nebo nemocí nebo zpřesnění vydání povolení pro odběr vzorků pro zoologické zahrady. Do budoucna se pak předpokládá, že bude seznam zvláště chráněných druhů upraven v prováděcí vyhlášce. Madridský protokol uvádí, že Antarktida je přírodní rezervace, která je zasvěcena míru a vědě, a ostatní činnosti je proto potřeba regulovat. Děkuju za pozornost. ***
