(10.40 hodin)
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Nyní zde mám faktickou poznámku.
Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Věřím, že se vejdu do faktické poznámky. Není pravda, že zákon č. 284/2021 z velké části nabyl účinnosti. Většina zákona je pouze platná, nikoliv účinná. Avšak ano, změnu zákonů, které jsou míněny změnovým zákonem, a vy jste je zmiňovala, jsme vyřešili s Ministerstvem životního prostředí předložením jednotného environmentálního závazného stanoviska a v souvislosti s věcnou novelou jsou načteny. Na to už jsem reagoval panu Kolovratníkovi. Jsou načteny i zákony prováděcí.
Výjimku nedal pan ministr Šalomoun sám sobě, dal ji Ministerstvu pro místní rozvoj jako předkladateli, tudíž výjimku by mohl dát sám sobě pouze v případě, kdy on sám by byl předkládajícím, což podle mne tedy není. Kdyby ANO neblokovalo původní zákon - já jsem o něm mluvil na začátku své úvodní řeči - které jsme podali ještě jako poslanci nově zvolené Poslanecké sněmovny, tak se to mohlo vyřešit a nemuseli jsme to řešit teď. Ten návrh, který by vkládal zákon jako celek, což jsme navrhovali jako poslanci opozice, nyní vládní koalice, prostě nebyl projednán v roce 2021, nikoliv naší vinou byl zablokován.
Nula v rozpočtu na NSÚ nárokovala už minulá vláda, byla tam pouze vytvořena místa na Ministerstvu pro místní rozvoj v takzvané systemizaci. Žádná retroaktivita tam není. Retroaktivita znamená působení právní normy zpětně, tedy do doby před přijetím daného zákona. Zákon nic takového neupravuje. Mě by zajímalo, v čem tedy ta retroaktivita je. Mně to trošku přijde zvláštní, protože paní předsedkyně Dostálová říká, neodkládat v žádném případě a paní poslankyně Peštová, aspoň pokud jsem tomu rozuměl dobře, navrhuje odložit zákon jako celek.
Ještě jednou zopakuji, žádnou retroaktivitu ten zákon neobsahuje. My to, co děláme, odkládáme věci, které působí do budoucna.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Nyní poprosím s faktickou poznámkou paní poslankyni Bereniku Peštovou a pana poslance Stržínka ještě o trpělivost. Děkuji.
Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji ještě jednou za slovo. Neodpověděli jste mi tedy skoro na žádnou z otázek, co jsem se ptala, kromě té účinnosti. V každém případě, já jsem tu legislativu na tom ministerstvu dělala, takže jestliže něco nabylo účinnosti, nemůžu v současné době předkládat novelu zákona tím, že žádám o posunutí nabytí účinnosti, když už ten zákon tu účinnost nabyl. To prostě nejde, to je ta retroaktivita, o které jsem mluvila.
Já jsem tady neříkala o tom, že chci odložit zákon jako celek, to jsem vůbec neřekla. Já jsem tady pouze zhodnocovala, a jestli dovolíte, tak vám to ještě jednou připomenu: platnost nabyl 29. 7. 2021, účinnost je konkrétně rozložena do tří - 1. 8. 2022, částečně do 1. 1. 2022, to už nabylo, a částečně do 1. 7. 2023, a to už se bavíme o tom, že ti zaměstnanci budou přecházet někam, co mělo od toho 1. 1. 2022 postupně vznikat, jo? Máme duben, za chvilku už máme květen, nic nevzniká, účinnost už nabyla, takže mně jde o to, vy jste přišli s novelou zákona a žádáte o to, že chcete posunout něco, co už nabylo. To je ten problém. A já bych byla ráda, kdyby mi to vysvětlil pan ministr legislativy, pan ministr Šalomoun, aby se k tomuto vyjádřil, protože to jsou ty věci, které mně dělají problém, abych pochopila, jestli je něco nového v tom právu, jestli se to takhle dá vykládat. Já si myslím, že to prostě je totální nesmysl, že to nelze udělat, že to je ta retroaktivita, ale určitě mi odpoví. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní řádně přihlášen je pan poslanec Robert Stržínek, připraví se pan poslanec Ladislav Okleštěk. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Robert Stržínek: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, dovolte mi jen krátce vystoupit k plánovanému odložení platnosti nového stavebního zákona.
Nový stavební zákon je z mého pohledu výsledkem dlouhého procesu a bezesporu i krutých kompromisů. Je šancí, aby se složité a často rozporuplné případy daly v reálném čase dotáhnout zdárně do konce. Pokud ho současná koalice zruší či odloží, čekají nás další měsíce a možná spíše roky přešlapování na místě, roky, kdy cokoli postavit bude stále těžší a těžší, a to vše v době, kdy ceny stavebních materiálů letí raketově vzhůru téměř každý den.
Dovolte mi jen krátkou úvahu k plánovanému převodu stavebních úřadů mimo městské úřady, mimo, chcete-li, obce s rozšířenou působností. Toto odloučení je totiž součástí nového stavebního zákona. A za sebe říkám, že pokud existuje takový model, tak jej jako starosta vítám a beru všemi deseti. Proč? Ta odpověď je velmi jednoduchá. Na výkon státní správy města doplácejí ročně miliony, mnohdy desítky milionů korun. Jednoduchým výpočtem tak lze určit, že doplatek měst na konkrétní dílčí přenesenou působnost, tedy na výkon státní správy v oblasti spadající pod stavební úřad, činí ročně i jednotky milionů korun. Pokud tedy existuje subjekt, v tomto případě stát, který vezme stavební úřady pod svá křídla a bude jejich provoz plně řídit a také hradit, budu jako starosta jenom rád, protože město v konečném důsledku ušetří nemalé finanční prostředky a celý systém a proces se výrazně zjednoduší.
Samozřejmě že k tomuto odloučení stavebních úřadů od měst, která tuto agendu pro stát dosud vykonávala, musí dojít koordinovaným a řízeným způsobem, aby občanům zůstala zachována maximální dostupnost této služby. To je vše. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní se připraví pan poslanec Ladislav Okleštěk, ano, vidím ho. Následovat bude Robert Králíček. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, rekodifikace veřejného stavebního práva, kterou se Poslanecká sněmovna zabývala v uplynulém volebním období, byla odpovědí na neefektivitu a nefunkčnost, složitost a zdlouhavost systému, který zde byl po dlouhé roky tolerován a umožněn. K odstranění jeho největších problémů a nešvarů bylo nezbytné skutečné zjednodušení mimořádně složitých povolovacích procesů při zachování potřebné úrovně ochrany všech práv a veřejných zájmů, tedy základní změna celého stavebního práva.
Nezbytným předpokladem i projevem takového zjednodušení, a hlavně zefektivnění a zrychlení byla vedle změn regulací procesní i hmotné též celková institucionální reforma na úrovni ústřední i územní, zahrnující rovněž zásadní změny organizace dotčené státní správy, jakož i revizi stávajícího smíšeného modelu výkonu státní správy na úseku stavebního práva, to vše za účelem zabezpečení tak potřebné efektivity, předvídatelnosti a rychlosti výkonu státní správy.
Nové veřejné stavební právo, a to bylo záměrem od počátku, je jednoznačně jednoduché, srozumitelné, aplikovatelné, vymahatelné a také vymáhané. Nová právní úprava současně jasně vymezuje právní odpovědnost aktérů v celém procesu správy území.
Do jaké situace nás to dostalo? Stavby povoluje 714 obecních stavebních úřadů, 606 speciálních stavebních úřadů, 4 vojenské stavební úřady, 9 báňských a 4 speciální. Stavebník se musí řídit 85 zákony. Podle 50 zákonů si u dotčených orgánů musí zajistit vyjádření ke stavbě, podle dalších 20 zákonů sehnat další doklady, jako je průkaz energetické náročnosti, certifikáty, samostatná povolení, hlukové studie, radonový průzkum, energetický posudek a další a další. A navíc se musí řídit ještě 15 dalšími předpisy, ve kterých jsou stanoveny požadavky, podle kterých musí projektant postupovat. Jsou navíc rozdrobeny v různých zákonech. Územní rozhodnutí obsahuje 193 stránek, výrok je obsažen na 69 stranách a odůvodnění na 124 stranách. Je pro něj potřeba až 140 vyjádření. Vyjádřit se k němu může až 130 subjektů. ***
